Novela školského zákona řeší dlouho diskutovaná témata

Vydáno:

Povinné předškolní vzdělávání, jednotné přijímací zkoušky, maturita z matematiky povinně pro některé obory. To jsou ve zkratce hlavní témata aktuálně projednávané novely školského zákona. Novela již byla schválena oběma komorami Parlamentu České republiky, a pokud bude legislativní proces dokončen úspěšně, měli by se podle nových pravidel řídit školy, děti i rodiče zpravidla již od 1. září 2016.

Povinné předškolní vzdělávání je novinka, která má usnadnit dětem následný vzdělávací proces. Snahou tedy je, aby dítě ještě před zahájením povinné školní docházky získalo základní dovednosti a socializovalo se v okruhu stejně starých dětí. Podle návrhu zákona by se mělo dítě, které dosáhne před počátkem školního roku pěti let, dostavit k zápisu do mateřské školky. Ten se bude nově konat prvních čtrnáct dní v květnu. Zápisy do mateřských škol budou fungovat obdobně, jak to učitelé i rodiče znají ze škol základních - tj. dítě se může dostavit do jakékoliv školky, kde, pokud je dostatečná kapacita, bude přijato k předškolnímu vzdělávání. Dítě má nicméně garantované místo v mateřské škole, která je jeho spádovou, tj. aby bylo zaručeno, že dítě může chodit do školky v blízkosti svého bydliště. Rozvržení spádových škol je na odpovědnosti obce. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy sice z hlediska praktičnosti doporučuje jeden spádový obvod na jednu školku, aby bylo naprosto zřejmé, kde má dítě nárok na přijetí, nicméně teoreticky nelze vyloučit ani model, kdy je v rámci jednoho spádového obvodu vícero zařízení, tj. spádovým obvodem může být například celé město.
Hovoříme nicméně o povinném předškolním vzdělávání, nikoliv docházce, tedy pokud si budou rodiče přát své dítě vzdělávat individuálně, což ostatně již dnes zhruba 10% rodin jako možnost volí (například v případě, kdy je rodič doma s mladším dítětem), zákon jim v tomto ani do budoucna neklade překážky. Zákonný zástupce dítěte v takovém případě mateřské škole nahlásí, že hodlá dítě vzdělávat individuálně. Oznámení obsahuje pouze jméno dítěte, období, po které má být dítě individuálně vzděláváno, a důvody, které k tomu zákonné zástupce vedou. Jedná se nicméně o prosté oznámení, tj. o umožnění vzdělávat dítě individuálně se nevede správní řízení. Má-li být dítě individuálně vzděláváno převážnou část školního roku, musí zákonný zástupce dítěte z důvodu organizace práce v mateřské škole toto oznámení učinit nejpozději 3 měsíce před počátkem školního roku. V průběhu školního roku pak lze plnit povinnost individuálního předškolního vzdělávání nejdříve ode dne, kdy bylo oznámení o individuálním vzdělávání dítěte doručeno řediteli mateřské školy, kam bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání.
Ředitel mateřské školy jako odpověď na oznámení zákonného zástupce o záměru vzdělávat dítě individuálním způsobem doporučí oblasti, v nichž má být dítě vzděláváno. Tyto oblasti vzdělávání vycházejí z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Úroveň osvojování očekávaných výstupů si mateřská škola v průběhu povinného roku vzdělávání jedenkrát ověří, a to konkrétně na přelomu listopadu a prosince daného školního roku. Výstupem takového ověření nicméně nebude zrušení individuálního vzdělávání, pokud by dítě požadované kompetence neosvědčilo, ale doporučení dalšího postupu zákonnému zástupci pro vzdělávání dítěte (např. pokud má dítě problémy s výslovností, pak může být doporučena návštěva logopeda). Ukončit individuální vzdělávání dítěte ze strany mateřské školy lze pouze za situace, že rodič nezajistí i přes výzvu účast dítěte u ověření nabytých zkušeností.
Povinné předškolní vzdělávání nabude účinnosti z důvodu, aby se mateřské školy mohly řádně připravit na zápisy, až 1. ledna 2017, tj. nová pravidla budou povinná pro pětileté děti ve školním roce 2017/2018.
Účinnost již od 1. září 2016 vykazuje i další novinka, kterou novela školského zákona obsahuje, a to jsou jednotné přijímačky na střední školy. Podle této účinnosti by se tedy vyhlašovaly a konaly přijímací zkoušky ve školním roce 2016/2017. Žáci, kteří konali jednotnou přijímací zkoušku, tak nastoupí do školního roku 2017/2018. Předkládaná novela navrhuje, aby v prvním kole přijímacího řízení do 1. ročníku oborů vzdělání ukončených maturitní zkouškou uchazeči povinně konali jednotnou písemnou zkoušku sestávající z českého jazyka a literatury a z matematiky, přičemž tato zkouška bude zadávaná, administrovaná a vyhodnocovaná centrálně Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání (dále též „CERMAT“). Návrh vychází z toho, že přijímací kritéria pro vzdělávání na středních školách s maturitou by měla být částečně shodná bez ohledu na to, na jakou školu se žák hlásí.
Účelem jednotné zkoušky je mimo jiné:
-
zjistit u uchazečů o vybrané obory vzdělávání ukončené maturitní zkouškou předpoklady pro studium či
-
poskytnout ředitelům SŠ objektivní zhodnocení znalostí a dovedností uchazečů.
Původně se povinnost konat jednotou přijímací zkoušku vztahovala pouze na školy ukončované maturitou, kde se nekoná talentová zkouška, nicméně poslaneckým pozměňovacím návrhem byl výčet škol, kde se má jednotná zkouška konat, rozšířen ještě o sportovní gymnázia. Důležitost takové zkoušky se nicméně liší, zatímco v „běžné“ škole je váha jednotných zkoušek stanovena minimálně na 60%, u sportovních gymnázií je to minimálně 40%. Ředitel školy může ve zbytku brát v potaz i další faktory, jako je například účast na olympiádách či celkový prospěch žáka v jeho dosavadním studiu. Novela nestanovuje žádnou nepodkročitelnou hranici, která by centrálně oddělovala úspěšné žáky od těch neúspěšných, nicméně říká, že procentní úspěch prvního a posledního přijatého žáka musí být v anonymizované podobě zveřejněn, aby byla zaručena větší objektivita. Současně tato informace bude sloužit i jako určité vodítko pro rodiče a děti při rozhodování o výběru školy.
V průběhu projednávání novely ve vládě byl rovněž rozšířen počet pokusů, které žák v rámci přijímacích zkoušek má. Aby to nebyl jeden jediný den, který rozhoduje o budoucnosti žáka, bylo stanoveno, že žák má dva pokusy s tím, že se mu vždy počítá lepší výsledek z každé zkoušky, tedy CERMAT zašle do příslušné školy, kterou si žák vybral, pouze ten lepší z dosažených výsledků.
Od data zavedení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy s maturitou se odvíjí zavedení tří povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky u vybraných oborů středního vzdělávání. Povinná maturita z českého jazyka a literatury, cizího jazyka a matematiky by se tak měla konat nejdříve po čtyřech letech od osvědčení studijních předpokladů žáka jednotnou přijímací zkouškou, tedy ve školním roce 2020/21 tak, aby byli studenti a také jejich vzdělávací programy na tuto skutečnost dostatečně připraveni.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy přistoupilo k rozšíření povinné části maturitní zkoušky o matematiku po důkladné debatě s odbornou veřejností a z důvodu, že rozvíjení matematických dovedností představuje důležitou součást rozvoje lidské osobnosti a rozvíjí logické myšlení. Matematika by tedy měla být studentům představena jako samozřejmá součást praktického života. Obory, u nichž bude povinná maturitní zkouška z matematiky, budou stanoveny v nařízení vlády s tím, že tyto obory budou muset vždy splňovat podmínku týdenního přepočtu minimálně 10 hodin matematiky po dobu vzdělávání v rámcovém vzdělávacím programu.
Diskuse v poslanecké sněmovně byla nicméně na základě předložených poslaneckých pozměňovacích návrhů daleko obšírnější. Kromě výše uvedeného bylo hlasováno například o povinné maturitě z matematiky pro všechny obory, o jednotné přijímací zkoušce na střední školy, jejíž váha by byla jediným kritériem úspěšnosti, o možnosti odvolat ředitele z funkce bez udání důvodu či o zrušení individuálního vzdělávání na 1. stupni. Tyto pozměňovací návrhy však ministerstvo nedoporučilo a nebyly schváleny.
Novela školského zákona však přináší i řadu dalších novinek, než které byly popsány výše, jako například individuální vzdělávání na 2. stupni základní školy, které bylo do novely prohlasováno na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu i přes nesouhlas ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, či například zmocnění pro vydání vyhlášky k preciznějšímu vymezení nebezpečných chemických látek, se kterými mohou studenti při praktické výuce v omezeném rozsahu nakládat. O všech těchto novinkách budeme průběžně informovat v příštích číslech.

Související dokumenty

Pracovní situace

Základní momenty novely zákona o pedagogických pracovnících a novely školského zákona
Pedagogičtí pracovníci a pracovní poměr na dobu určitou od 1. 9. 2023 (1. část)
Školský zákon a jeho vyhlášky
2022/2023: Činnosti mateřské školy v 1. pololetí školního roku
Malotřídní základní škola - legislativa
Pravidla rozpočtové odpovědnosti
Shrnutí základních legislativních změn ovlivňujících činnost škol a školských zařízení ve školním roce 2017/2018
Novela maturitní vyhlášky
Shrnutí změn školského zákona k 1. 9. 2015
Evidence pracovní doby ve školství
Jak „číst“ nový občanský zákoník – povaha jeho právních norem
Právní domněnky v novém občanském zákoníku a jejich rizika
Blíží se lhůta pro změnu stanov SRPŠ
Pracovní doba pedagogických pracovníků, její rozvržení a evidence
Zápis do prvního ročníku základního vzdělávání – základní souvislosti v rámci školského zákona a prováděcích vyhlášek
Přijímání ke vzdělávání ve střední škole a konzervatoři - právní předpisy, informace
Leden 2022: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Prosinec 2021: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Červen a červenec 2021: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Srpen a září 2021: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení

Poradna

Jmenování ředitele
Pracovní náplň
Nekomunikace
Zřizovatel
Doplňková činnost
Zástup
Pracovnělékařské služby
Jmenování ředitelky
Poplatky školní družina
GDPR
Vychovatelka ŠD
Pracovní neschopnost
Škola v přírodě
Střet zájmů
Doprovod do školy
DPČ
Zákoník práce
Výpověď
Úvazky
Střídavá péče