Novela školského zákona, 2. část

Vydáno: 10 minut čtení

Jak je známo, v únoru Poslanecká sněmovna schválila návrh novely školského zákona a některých dalších zákonů. Dne 19. 3. 2015 Senát schválil návrh novely ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Novela školského zákona
(2. část)
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová
Ph. D.
specialista na školskou problematiku
Druhá část článku je věnována navrhované novele ustanovení spojených
 
s vyšším odborným vzděláváním,
 
uznáváním zahraničního vzdělání,
 
jazykovým vzděláváním,
 
středisky výchovné péče,
 
úplatou za vzdělávání a školské služby poskytované veřejnou školou nebo školským zařízením,
 
školskou právnickou osobou,
 
financováním školy nebo školského zařízení,
 
rozhodováním ředitele v oblasti státní správy.
Komentář navrhované novely týkající se středního vzdělávání je publikován ve Speciálu pro střední školy č. 3/2015.
Podle návrhu má novela nabýt účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Některá ustanovení novely mají nabýt účinnosti 1. 9. 2015 nebo 1. 9. 2016. Tyto případy nabytí účinnosti jsou v textu článku zdůrazněny.
VYŠŠÍ ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ (§ 94, § 97)
Ustanovení § 94 odst. 7 již neuvádí, že ředitel školy odešle rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí. Nově zakotvuje pravidlo, podle kterého ředitel školy
zveřejní seznam přijatých uchazečů a vydá rozhodnutí o nepřijetí uchazečů do 7 dnů po konání přijímací zkoušky nebo po stanovení výsledků přijímacího řízení, pokud se přijímací zkouška nekoná.
Tím bude vyřešen v současné době nejasný vztah § 94 odst. 7 a § 183 odst. 2 školského zákona. K dnešnímu dni není zřejmé, které ustanovení má přednost, a zda má ředitel vyšší odborné školy rozhodnutí o přijetí odesílat, nebo má rozhodnutí o přijetí oznamovat zveřejněním seznamu přijatých uchazečů.
I podle navrhované novely platí, že se uchazeči o vyšší odborné vzdělávání zapisují ve lhůtě stanovené vyšší odbornou školou. Nově ustanovení § 97 odst. 1 uvádí, že tak mohou učinit nejpozději do 31. října.
V souvislosti s vyšším odborným vzděláváním je dále vhodné doplnit, že navrhovaná novela napravuje opomenutí zákonodárce a doplňuje, že ČŠI zjišťuje a hodnotí podmínky, průběh a výsledky vzdělávání podle akreditovaných vzdělávacích programů, tj. akreditovaných vzdělávacích programů VOŠ [nové znění § 174 odst. 2 písm. b)].
UZNÁVÁNÍ ZAHRANIČNÍHO VZDĚLÁNÍ - NOSTRIFIKAČNÍ ZKOUŠKY (§ 108)
Podle navrhovaného novelizovaného znění § 108 odst. 5 krajský úřad nařizuje nostrifikační zkoušku usnesením.
Nostrifikační zkoušky pořádá škola po dohodě s krajským úřadem
a zpravidla jsou organizovány tak, aby je konalo v jednom termínu více žadatelů. V důsledku toho někdy není možné dodržet lhůtu pro vydání rozhodnutí dle § 71 správního řádu. Proto podle navrhované novely § 108 odst. 5 školského zákona
od vydání usnesení do termínu stanoveného pro konání nostrifikační zkoušky neběží lhůty pro vydání rozhodnutí ve věci.
Nové ustanovení § 108 odst. 6 vychází ze skutečnosti, že výstupy absolvovaného vzdělání ve státech EU jsou srovnatelné s výstupy vzdělávání podle školského zákona na základě standardů používaných v EU (např. Evropského kvalifikačního rámce) a při nostrifikaci není účelné porovnávat obsah vzdělávacích programů. Proto při nostrifikaci zahraničních vysvědčení vydaných v členském státě EU již správní orgány (krajský úřad, MŠMT) nepřihlížejí k odlišnostem v obsahu a rozsahu vzdělávání, pokud bylo zahraniční vysvědčení vydané podle právního řádu členského státu Evropské unie, a pokud jsou výstupy absolvovaného vzdělání srovnatelné s výstupy vzdělávání podle školského zákona na základě standardů používaných v EU. V takovém případě se žádosti o nostrifikaci vyhoví.
Přednost před posouzením obsahu vzdělávacího programu má také zjištění, že posuzované zahraniční vysvědčení opravňuje jeho držitele ve členském státu EU, podle jehož práva bylo vydáno, k přístupu k vysokoškolskému studiu. V uvedeném případě se žádosti o nostrifikaci také vyhoví.
JAZYKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ (§ 110)
Podle současného znění školského zákona předsedu komise pro státní jazykové zkoušky i předsedy zkušebních komisí pro jednotlivé jazyky jmenuje MŠMT. Podle navrhované novely budou předsedy pro státní jazykové zkoušky jmenovat krajské úřady a předsedy zkušebních komisí pro jednotlivé jazyky a další členy komisí bude jmenovat ředitel školy.
STŘEDISKA VÝCHOVNÉ PÉČE (§ 116)
V § 116 navrhované novely se zrušuje věta, která nesystémově podřazuje střediska výchovné péče pod množinu školských poradenských zařízení.
ÚPLATA ZA VZDĚLÁVÁNÍ A ŠKOLSKÉ SLUŽBY VE VEŘEJNÉ ŠKOLE NEBO VEŘEJNÉM ŠKOLSKÉM ZAŘÍZENÍ (§ 123)
Podle současného znění § 123 odst. 4 školského zákona o snížení nebo prominutí úplaty, zejména v případě dětí, žáků nebo studentů se sociálním znevýhodněním nebo se zdravotním postižením rozhoduje ředitel školy nebo školského zařízení zřízené státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí.
Navrhovaná novela ustanovení § 123 odst. 4 i nadále umožňuje řediteli veřejné školy nebo veřejného školského zařízení rozhodnout o snížení nebo prominutí úplaty. Změna ustanovení § 123 odst. 4 je technická.
Neaktuální pojem
„sociální znevýhodnění“
se nahrazuje odkazem na výčet uvedený v § 27 odst. 5 (tj. případy osob s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou, žáků s postavením azylanta, osob požívajících doplňkové ochrany nebo účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky, žáků v hmotné nouzi, jakož i v dalších případech hodných zvláštního zřetele).
Stejně tak se neaktuální pojem
„zdravotní postižení“
nahrazuje odkazem na výčet uvedený v § 16 odst. 9. Děti, žáci a studenti uvedení v § 16 odst. 9 školského zákona jsou děti, žáci a studenti s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem.
Ustanovení § 123 odst. 4 má nabýt účinnosti
1. 9. 2016.
ŠKOLSKÁ PRÁVNICKÁ OSOBA
Návrh novely v § 129 rozšiřuje působnost zřizovatele školské právnické osoby. Nově zřizovatel školské právnické osoby jmenuje a odvolává třetinu školské rady, pokud se školská rada zřizuje.
FINANCOVÁNÍ ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU (§ 160 až § 163)
V ustanovení § 160 dochází k technické změně. V současném znění tohoto ustanovení je poskytování finančních prostředků ze státního rozpočtu navázáno na výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů zdravotně postižených. Z důvodu vypuštění pojmu
„zdravotní postižení“
v rámci školského zákona se tento okruh osob vymezuje odkazem na § 16 odst. 9 (děti, žáci a studenti s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem).
Podle novelizovaného znění § 161 (školy a školská zařízení zřizovaná krajem, obcí nebo svazkem obcí) a § 162 školského zákona (školy a školská zařízení zřizovaná registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi) příplatky ke krajským normativům již nebudou stanovovány na
„speciální vzdělávací potřeby“
(tzn. na diagnózy), ale na podpůrná opatření, přičemž bude brán zřetel k finanční náročnosti příslušného podpůrného opatření.
ROZHODOVÁNÍ V OBLASTI STÁTNÍ SPRÁVY, PŘI KTERÉM SE POUŽÍVÁ SPRÁVNÍ ŘÁD (§ 165 odst. 2, § 183 odst. 4)
V obtížné agendě ředitele školy a školského zařízení -rozhodování v oblasti státní správy, při kterém ředitel školy nebo školského zařízení aplikuje správní řád - zákonodárce řešil následující problémy:
 
uplatnění správního řízení dle povahy projednávané věci,
 
uplatnění správního řízení dle typu zřizovatele školy nebo školského zařízení,
 
odvolací orgán u soukromých a církevních škol.
Školský zákon v § 165 odst. 2 upravuje katalog věcí, při jejichž rozhodování vykonává ředitel veřejné školy a školského zařízení státní správu a používá při rozhodování správní řád. Nejvyšší správní soud (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2011, čj. 2 Aps 3/2010-112) však do prostoru výkonu veřejné správy a aplikace správního řádu vložil podstatně širší okruh řediteli škol a školských zařízení rozhodovaných věcí.
Nehledě na uvedenou judikaturu Nejvyššího správního soudu, zákonodárce v návrhu novely použil tzv. nulovou variantu řešení, podle které se zachovává existující právní stav. V důvodové zprávě je uvedeno, že podle této vybrané varianty bude výčet věcí rozhodovaných dle správního řádu v § 165 odst. 2 uzavřený.
V otázce uplatnění správního řízení dle typu zřizovatele školy nebo školského zařízení zákonodárce vychází z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Nejvyšší správní soud neuznává nedůvodné rozdíly mezi veřejnými, soukromými a církevními školami při rozhodování ředitele školy a školského zařízení v oblasti státní správy. Proto je podle návrhu novely návětí § 165 odst. 2 formulačně upraveno takto:
Ředitel školy a školského zařízení rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy v těchto případech:
... Jinými slovy z návětí § 165 odst. 2 byl vypuštěn text, který spojoval rozhodování o právech a povinnostech v oblasti státní správy pouze s veřejnými školami, a z textu navrhované novely školského zákona jednoznačně plyne, že
v oblasti státní správy postupuje ve svém rozhodování i ředitel soukromé nebo církevní školy a při tomto rozhodování bude používat správní řád.
Následně navrhovaná novela stanovuje krajský úřad jako odvolací orgán u soukromých a církevních škol (§ 183 odst. 4).
Jak uvádí návrh novely v přechodných ustanoveních (čl. II bod 10),
řízení ve věcech uvedených v § 165 odst. 2 vedená ředitelem školy nebo školského zařízení, jehož zřizovatelem není stát, kraj, obec nebo svazek obcí, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Toto přechodné ustanovení je důležité pro soukromé školy a církevní školy, neboť právě pro ně se v důsledku novely školského zákona změní odvolací orgán.
ZÁVĚR
Činnost ředitelů škol v oblasti rozhodování ve správním řízení bude jednoznačně upravena ve vztahu k soukromým a církevním školám. Oblastí právních výkladů však bude zřejmě i nadále určení případů, ve kterých se při rozhodování ve státní správě použije správní řád.
Nahrazení nově neaktuální pojmů „zdravotní postižení“ a „sociální znevýhodnění“ novými legálními definicemi se promítne do ustanovení o úplatě za vzdělávání a školské služby ve veřejných školách a školských zařízeních.
Změny související s financováním škol a školských zařízení ze státního rozpočtu jsou vyvolány tím, že příplatky ke krajským normativům budou poskytovány na podpůrná opatření, přičemž bude brán zřetel k finanční náročnosti příslušného podpůrného opatření.
POZNÁMKA REDAKCE
Zbývající paragrafy budou okomentovány v Řízení školy č. 6/2015.

Související dokumenty

Pracovní situace

Základní momenty novely zákona o pedagogických pracovnících a novely školského zákona
Školský zákon a jeho vyhlášky
Poskytování školního stravování z pohledu zákazu diskriminace
Souhlas se zpracováním osobních údajů ve školách - nejčastější situace
Co dělat, když škole přijde poškozené zboží?
Co dělat, když škole nepřijde zboží, které si objednala?
Policie ve škole
V jakých případech může škola odmítnout či odložit pomoc Policii ČR
Únor 2022: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Březen 2022: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Změna pracovního poměru
2022/2023: Činnosti mateřské školy v 1. pololetí školního roku
Školy a cestování žáků: školní zájezdy
Volba ZŠ a postup v případě neshody rodičů
Školský rejstřík
Založení pracovního poměru jmenováním – zástupce ředitele
Přístupnost školního webu podle litery zákona
Metodické komentáře k zákonu Lex Ukrajina 2
Způsob poskytování poradenských služeb školským poradenským zařízením
Duben 2022: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení

Poradna

Jmenování ředitele
Pracovní náplň
Nekomunikace
Zřizovatel
Doplňková činnost
Zástup
Pracovnělékařské služby
Jmenování ředitelky
Poplatky školní družina
GDPR
Vychovatelka ŠD
Pracovní neschopnost
Škola v přírodě
Střet zájmů
Doprovod do školy
DPČ
Zákoník práce
Výpověď
Úvazky
Střídavá péče

Články

Novela školského zákona, 3. část
Novela školského zákona, 1. část

Zákony

500/2004 Sb. správní řád
561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)