Jak by se vám líbilo, kdybyste viděli, že do vaší školy chodí veselí a natěšení žáci, učitelé chodí rádi učit do svých tříd, společně se svými kolegy spolupracují, radí se, vzájemně si předávají své zkušenosti a mají pozitivní vztahy nejen se svými žáky, ale i jejich rodiči?
K čemu se tato představa ve vaší mysli víc blíží -k povzdechu, že je to jen utopie, nebo spíše k myšlence, že je to sice ideál, ale stojí za to o něm uvažovat? Ať tak, či onak, pojďme společně zauvažovat nad tím, jaké konkrétní kroky mohou vaši školu tomuto stavu přiblížit.
Chceme-li lépe porozumět, co vše můžete jako ředitel školy ovlivňovat, potřebujeme si definovat, co tato role dnes obnáší. V současnosti jsou bezpochyby na ředitele kladeny tak vysoké nároky, že si v mnoha věcech nemůže dovolit „bezhlavě“ experimentovat. Musí vědomě a podstatně rozšířit oblasti svých vědomostí a obsáhnout základy legislativy, práva, ekonomiky, personalistiky... Potřebuje získat dovednosti - jako např. vytvořit silnou vizi, zvolit efektivní strategie, nastavit účinné plánování, delegovat vedení projektů a organizování akcí atp... Musí se naučit, jak vést, podporovat, motivovat a usměrňovat své podřízené. Opravdu toho není málo. Aby toto všechno mohl zvládnout tak, aby to bylo ku prospěchu školy, jejích žáků a zaměstnanců, potřebuje rozvinout ty základní schopnosti a dovednosti, které mají zásadní vliv na všechny ostatní.
Účastníci programu Ředitel koučem v KA Libchavy se učí zamýšlet nad tématy ve škole pomocí silných, otevřených koučovacích otázek. Např.: „Co mohu udělat pro to, aby moji učitelé chodili rádi do školy?“ Tato otázka otevírá široké pole pro další možné otázky a současně i hledání odpovědí: „Odkud začít?“ „Co k tomu potřebuji?“ „Jak zajistím, že to bude fungovat?“Na začátku je vize
Zamysleme se společně nad první otázkou, odkud začít. Ředitel školy je lídrem celé organizace a potřebuje nejen svému zřizovateli, ale také svým zaměstnancům sdělit, jak si představuje další její směřování po dobu, co ji bude vést. Nemohou to být jen formálně napsaná krásná slova plná optimismu, ale silné myšlenky, hodné následování. Ředitel potřebuje předložit smysluplnou a „šťavnatou“ vizi, která bude jasně ukazovat, kam má škola směřovat. Vizi, které budou ostatní věřit a budou mít chuť ji následovat. Dobrým krokem je, když ředitel vizi nabídne ostatním, aby se na jejím konečném znění podíleli svými myšlenkami. Když lidé vědí, kudy kam a k čemu je to dobré, zvyšují se jejich jistoty, cítí se bezpečně a nacházejí si pro sebe potřebný smysl. Není neobvyklé, že ředitel si myslí, že věci jsou tak jasné, že není už potřeba o nich dál mluvit, že když někde ve sborovně vyvěsí svou vizi, školní řád a pravidla, tak učitelům bude vše jasné. Praxe ukazuje, že je to omyl.
Každý jsme jiný, každý si představy, slova, věty myšlenky toho druhého vykládáme po svém. Když nám někdo něco „nakáže“, tak to v nás probouzí odpor: „pořád něco musím“. Umět potřebný obsah předat je komunikační a také sociální dovednost. Když například svou vizi nejen napíši, ale i druhým sdělím, nakreslím, promítnu a následně ji s nimi prodiskutuji, jak jí rozumí, mám větší jistotu, že porozumí všichni. Čemu rozumíme, k tomu se umíme lépe postavit. Ne už ojedinělou praxí je, že ředitel vizi nejen srozumitelně představí, ale přizve ostatní zaměstnance školy k jejímu konečnému dotvoření. Všichni tak mohou konečnou podobu vize aktivně ovlivňovat a ta se díky tomu stává společným dílem všech. Co můžeme aktivně ovlivnit, tomu víc věříme a bereme si za své, máme větší chuť se zapojit a jsme ochotni si za to vzít odpovědnost. V litvínovské sportovní škole například takto zpracovali nejen vizi, ale i kodex pracovníka školy, pracovněprávní pravidla, pravidla spolupráce a pedagogické zásady. Co si společně vytvořili, to společně respektují.
Nejdůležitější je budovat klima
Staré moudré rčení říká: „Chceš-li změnit svět, začni u sebe.“ Klima ve škole, atmosféru, kterou cítíme, když do ní vstoupíme, když se zastavíme s některým z učitelů na kus řeči, když vidíme, s jakými tvářemi nás míjejí žáci, reference rodičů... Toto klima odráží klima, které v sobě nese ředitel této školy. Ředitel školy je vzorem a inspirátorem pro své podřízené a ti toto poselství přenášejí na své žáky a ostatní. Proto v Akademii začínáme program pro ředitele koučem sebereflexí: Kdo jsem? Co je pro mě důležité? Co mě motivuje v práci? ... Dotýkáme se zde osobních postojů a hodnot ředitele. Tyto své osobní postoje a hodnoty může nabídnout stejně jako vizi za základ pro budování školní kultury.
Většina firem a organizací hledá, jaké osobní hodnoty jejich lídrů se mohou stát hodnotami společně sdílenými a opravdu žitými. V základní škole ve Slatiňanech jsou to např. demokratické principy, lidská práva a svobody, úcta k přírodě, pokládat si smysluplné otázky, výkon není jedinou hodnotou, každý žák je jedinečnou osobností. Jaké hodnoty sdílíte ve vaší škole vy?
Domluvíme-li se na hodnotách, které budeme ve škole naplňovat, začínáme společně budovat školní kulturu, která vnese do jejího klimatu opěrné body pro chování a jednání. Představte si, jaké klima se bude tvořit, když ke sdíleným hodnotám budou patřit tyto: důvěra, bezpečí, otevřenost, respekt k odlišným názorům, spolurozhodování, spolupráce v týmu, tolerance, svoboda, soucítění, radost, smysluplnost, vzájemná podpora, ohleduplnost, profesní a osobnostní rozvoj, vzájemná ocenění. Představte si, že nezůstanete pouze u shody, ale že se společně zavážete k tomu, že vám stojí za to, naplňovat je v každodennosti. Co užitečného vám to může přinést?
Klima ve škole je také přímo spojené s tím, jakým stylem ředitel své podřízené vede. Přemýšlejte, jaké pocity a myšlenky bude vyvolávat ředitel, který užívá převážně přikazování: Udělej! Vytvoř! Řekni! Nedělej! Neříkej! ... Jak se to změní, když využije instruování: řídíme se těmito pravidly; respektujeme tento řád; zde máme tento postup; ... Jak to bude vypadat, když ředitel inspiruje: Ve své učitelské praxi se mi osvědčilo... Našim učitelům se osvědčil tento způsob... Co bude jinak, když bude ředitel koučovat: Jak bys to udělal ty? Co se ti osvědčilo? V čem si můžeš důvěřovat? Na co se cítíš?
Na prvním místě je bezpečí a důvěra
Již jsme se zmínili o tom, že nitro ředitele zrcadlí škola. Jinými slovy, jak ředitel přemýšlí např. o svých učitelích, tak se učitelé projevují. V našem programu si ředitelé na toto téma pokládají otázku: Co mohu udělat pro to, aby se zvýšila moje důvěra k tomuto učiteli? Je to z toho důvodu, že chceme-li ve škole zavést kulturu otevřenosti a sdílení, potřebujeme dát najevo, že druhým důvěřujeme, že mají na to, aby pracovali samostatně a na své úrovni se kompetentně rozhodovali. Kde je důvěra ve schopnosti, i když ještě ne zcela rozvinuté, tam se rozvinou. Daniel Goleman ve své světoznámé knize Emoční inteligence popisuje výzkum, který dokazuje, že důvěra učitele ve schopnosti žáků zvýšila jejich schopnosti se naučit, a naopak. Tento fenomén platí i pro svět dospělých. Není to důvěra slepá, ale vědomá, kdy počáteční míra kontroly klesá s rozvojem schopností a dovedností.
Následuje podpora rozvoje
Lidský mozek je přírodou naprogramován na tři základní funkce - potřebu učit se, chuť tvořit něco nového a mít z dosažených výsledků radost. Tyto tři kategorie zásadně ovlivňují naši schopnost rozvíjet se. Proto potřebuje ředitel zaměřit pozornost na rozvoj svých podřízených. Kde podpoří chuť se dál učit, tam bude radost. Když podpoří chuť týmu pedagogů se učit - jak učit, co učit, jak společně sdílet učení, jak být vzorem, jak se vzájemně podporovat, spolupracovat, respektovat atd., tak se pedagogové jako jednotlivci i jako tým stanou přirozenými vzory pro své žáky. Přes pozitivní postoje žáků získají respekt jejich rodičů, a tím postupně i celé společnosti.
Ředitel školy neovlivňuje pouze školu
Jak vidíme, klima školy, které iniciuje ředitel a podpoří pedagogové, má vliv na žáky, jejich rodiče a nakonec celou společnost. Jak jinak. Model vztahů, spolupráce a podpory, který si žáci ve škole zažijí, si odnesou do svého budoucího dospělého života a budou ho dále uplatňovat. Jaké generace lidí vychováme, takové bude klima budoucího světa.