Matematika s chutí

Vydáno:

Školní výlet je jedna z nejoblíbenějších školních aktivit. Žáci se na výlet těší s hodně velkým časovým předstihem. Proč by si ho nemohli tedy zorganizovat a připravit sami? A to hned několik!

Matematika s chutí
Mgr.
Martina
Vintrová
 
Základní škola a mateřská škola, Březová, okres Uherské Hradiště
Na projektu jsem se žáky začala pracovat v průběhu měsíce října a dokončili jsme ho absolvováním výstupních testů v květnu. Průměrně jsme mu věnovali 2 až 3 hodiny týdně, odhaduji, že mimo vyučování strávili žáci nad projektem ještě 3 hodiny týdně, kdy zjišťovali potřebné informace, plánovali a připravovali trasy apod.
Všeobecně mohu říct, že projekt vzbudil u dětí velmi pozitivní ohlas. Nadšení jsem pozorovala jak u výborných počtářů, tak i u dětí slabších v rámci matematiky. Průměrní žáci většinou zaujali neutrální postoj, tedy neprojevili ani nadšení, ani zklamání, ale pracovali s chutí. Bylo by zkreslené, kdybych nepoznamenala, že
ne všechny děti projekt zaujal.
Pět žáků neprojevilo o projekt zájem, po celou dobu jeho realizace přistupovali k práci a projektu samému spíše lhostejně a zájem u nich vzbudil až výlet do Hodonína. Patřil mezi ně i jeden výborný a rychlý počtář, chlapec se znamenitým matematickým myšlením, žák 4. třídy. Dlouho jsem zkoušela, vymýšlela a přemýšlela, jak na ně, ale moc se mi to nedařilo. Jde však o děti, které jsou ve srovnání s ostatními klidnější, uzavřenější, nerady přijímají novoty, nerady něco objevují a hledají, dá se říct, že jsou to děti bez zájmů a koníčků.
Dobří matematici byli po celou dobu realizace hlavními tahouny, kteří měli vše ve vlastní režii a pod kontrolou. Skupinky, které si žáci sami vytvořili a ve kterých pracovali, sestávaly z „žáků matikářů“, průměrných žáků i „žáků nematikářů.“ V těchto skupinkách pracovali po celou dobu realizace, kromě jedné. Dva kluci (žáci 4. třídy, s výborným prospěchem nejen v matematice a velmi dobří počtáři) se s mým dovolením odpojili a pracovali zcela samostatně. Můžu říci, že jde o žáky, u nichž jsem pozorovala největší zájem a nadšení, konečný výsledek jejich práce byl vždy vynikající a ohromující.
Kooperaci a interakci
v rámci skupin hodnotím na jedničku. Samozřejmě jak v životě, tak i zde se občas našli ti, kteří tahali, a ti, kteří se vezli. Ale s radostí jsem pozorovala, jak si děti rozdělily úkoly, jak matematicky zdatnější dali možnost zažít úspěch těm slabším, kteří vynikli např. při sběru informací.
Vstupní a výstupní dotazník mi umožnil vidět matematiku očima dětí. Potěšilo mne, že jejich náhled na matematiku dle dotazování není vůbec špatný a jejich
vztah k matematice a k hodinám matematiky je spíše pozitivní.
Odpovědi na jednotlivé otázky a jejich úspěšnost, či neúspěšnost odpovídá zhruba mému úsudku.
Celkově se
zvýšila úspěšnost
v řešení v jednotlivých dvojicích, obzvlášť zvýšení úspěšnosti u dvojice velmi slabých žáků považuji za veliký úspěch. Také pozitivně hodnotím jejich postoj k výstupnímu testu a způsob jejich práce, tedy snahu, kterou k jeho řešení vynaložili, na rozdíl od vstupního testu, který odmítali řešit z pocitu bezradnosti až méněcennosti.
Jedním z vytyčených cílů tohoto projektu bylo
zvýšit oblíbenost matematiky
u žáků na základních školách. Oblíbenost předmětu matematiky, dle mého názoru, skutečně u mých žáků stoupla, což jsem mohla pozorovat na jejich nadšení, elánu a radosti z práce. Na projektové hodiny se velmi těšili a pečlivě připravovali. Integrace do předmětů, jako je vlastivěda, český jazyk a informatika, obohatila děti o nové a cenné poznatky, vědomosti, zkušenosti, které budou moci uplatnit i ve svém praktickém životě. Velmi zdařilou a pro žáky také zábavnou činností bylo
zjišťování informací
telefonováním s dospělými, která byla pro žáky velkým přínosem a zkušeností, co se
rozvoje komunikace
týče. Tato činnost představovala také přínos pro jejich samostatnost, žáci při ní nabyli pocitu důležitosti, dospělosti. Za velmi cennou považuji také práci s cizí měnou. Prostřednictvím scén z prostředí směnáren se žáci seznámili s pojmem valuty, nákup a prodej valut, sami se orientovali v informačních tabulích směnáren. Většina žáků dnes již
považuje matematiku za něco, co je nutné, potřebné a užitečné a s čím se budou setkávat
v běžném každodenním životě.
Díky projektu se také u nás ve třídě prohloubila spolupráce, protože žáci byli do té doby víceméně zvyklí pracovat samostatně, kooperace je naučila větší pečlivosti a odpovědnosti za svou práci, protože byli ostatními členy skupiny neustále kontrolováni, někdy napomínáni, ba dokonce okřikováni. Největší smysl své práce pak našli v realizaci vlastního výletu, kdy bedlivě sledovali jeho průběh, čas, sbírali doklady o zaplacení. Jeho harmonogram se skutečnými náklady pak porovnávali s výpočty a propočty, jež vyhotovili v projektových hodinách.
Na vysoké škole nás učili, že učitel by měl být
průvodcem žákovým vzděláváním
a ne diktátorem, který dětem vše naservíruje a „nalajnuje“ a nedá jim prostor pro jejich vlastní hledání, bádání a objevování. Ne všichni se tím vždy řídíme, ale pro projekt
Matematika s chutí
je činnostní učení prioritní, v něm také spočívá smysl celého projektu.
Vlastní objevování a následné osvojování
nikoli jen matematických vztahů a operací je pro děti nejen motivací, ale hlavně jim přináší mnohem větší radost z vlastní práce. Domnívám se také, že osvojené poznatky, nové vědomosti a zkušenosti jsou mnohem pevnější a trvalejší. Projektové hodiny, které toho byly důkazem, mi ukázaly a potvrdily, že vést výuku tímto směrem je přínosem jak pro žáky, tak pro učitele. Sama se budu snažit uplatňovat tento způsob výuky a vést hodiny tak, abych dala dětem prostor projevit se co nejvíce a co nejčastěji, aby mohly vyniknout jejich vlastnosti, jako je cílevědomost, samostatnost, pracovitost, snaha a dovednost sám se něco naučit, kterých si dnes díky projektovým hodinám u svých žáků cením mnohem více.
V průběhu realizace projektu jsem nenarazila na žádné problémy ani v rámci třídy, ani v rámci školy. Projektové hodiny jsem vždy přizpůsobovala aktuálnímu stavu a náladě ve třídě. Pokud jsem viděla, že nálada ve třídě vázne a převládá spíše pasivita či únava, odložila jsem hodinu na jindy a využila raději „lepších dnů“, kdy jsem projekt protáhla na dvě i tři hodiny v rámci jednoho dne.
Celý projekt i projektové hodiny byly pro mé žáky jakýmsi vzrušením a dobrodružstvím, které je motivovalo pracovat aktivně, se zájmem a s chutí.
PROJEKT OČIMA ÚČASTNÍKŮ
Matematiku s chutí
děláme už od října. Máme už udělané čtyři trasy. Matematika mne moc baví. Počítáme, vyhledáváme si ceny za vstupné, měříme na mapě a počítáme to ve skutečnosti.
(Nikola, 4. třída)
Je to jiný způsob počítání. Děti se naučí hodně do života. Naučí se jinak počítat, nesedí se jen v učebnicích. Děláme cestovní kancelář. Nejlepší, co jsem zatím zažil, byl vstupní test. Teď pracujeme už na sedmé trase. Pracujeme ve skupinkách a každá dělá svoji trasu. Když jsme měli za sebou tu první trasu, tak ty ostatní šly jako po másle. Teď děláme trasu Březová - Lednice (zámek) - Hodonín (ZOO) - Veselí nad Moravou (hvězdárna) - Březová. Matematika s chutí mne moc baví, je dobrá.
(Jakub, 4. třída)
Projekt Cestovní kancelář - oddělení školních výletů.Když nám paní učitelka řekla, že naše třída je zapojena do projektu
Matematika s chutí
, všichni jsme zůstali s otevřenými pusami, ale dlouho jsme tak nevydrželi, protože nás paní učitelka zavolala, ať s ní jdeme hledat trasy. Teď už pracujeme na sedmé, pracujeme ve skupinách.
(Eliška, 5. třída)

Související dokumenty