Lyžařský výcvikový kurz - pedagogická práce v sobotu a v neděli

SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY:

ODPOVĚĎ:

V souladu s ustanovením § 127 zákoníku práce náleží zaměstnanci za každou hodinu práce přesčas odpracovanou v sobotu a v neděli plat a příplatek ve výši 50% průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas. Z uvedené formulace vyplývá, že čerpání náhradního volna za vykonanou práci přesčas v sobotu a v neděli je bez problémů možné, ale jen v případě, že se na tom dohodne zaměstnanec se zaměstnavatelem. Forma této dohody není stanovena, lze tedy připustit i ústní nebo jen konkludentní formu dohody (tj. prostou skutečnost, že zaměstnanec v jemu určený den nastoupí čerpání náhradního volna). Nedojde-li však k této dohodě, vzniká zaměstnanci nárok na plat s příplatkem za práci přesčas podle § 127 zákoníku práce.

K tomu je nezbytné ještě připomenout, že je rozdíl mezi pojmem práce přesčas [§ 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce] a přímou pedagogickou činností nad stanovený rozsah neboli tzv. nadúvazkovými hodinami (§ 23 odst. 3 a 4 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících).

Vykonává-li pedagogický pracovník na mimoškolní akci přímou pedagogickou činnost nad jemu stanovený rozsah (což bývá zpravidla právě u akcí trvajících i o víkendu), nelze tuto činnost kompenzovat náhradním volnem v žádném případě (tedy ani v případě, že by s tím zaměstnanec souhlasil), protože taková činnost je nárokově kompenzována jen příplatkem, a to ve výši stanovené v § 132 zákoníku práce (dvojnásobek průměrného hodinového výdělku za každou hodinu přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah).

Samotný dohled nad žáky v průběhu mimoškolní akce o víkendu lze řešit jako práci přesčas (viz výše), ale jen tehdy, pokud je splněna definice práce přesčas vyplývající z citovaného ustanovení § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce. Připomeňme, že podle tohoto ustanovení je prací přesčas práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn.

Druhou možností je využít institutu nerovnoměrného rozvržení týdenní pracovní doby [§ 78 odst. 1 písm. m) zákoníku práce]. To znamená, že zaměstnavatel písemně předem (§ 84 zákoníku práce) rozvrhne týdenní pracovní dobu pedagogického pracovníka (včetně výkonu prací souvisejících s přímou pedagogickou činností, kam patří právě dohled nad žáky) tak, že celkový počet hodin v daném týdnu přesáhne zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu (tedy 40 hodin). A pokud v jiném týdnu nebo týdnech období, které nepřesáhne 26 týdnů po sobě jdoucích (říkejme mu vyrovnávací období), rozvrhne zaměstnavatel pracovní dobu tohoto zaměstnance v nižším rozsahu, než činí zákonem stanovená týdenní pracovní doba, aby v průměru za toto sledované vyrovnávací období zůstala týdenní pracovní doba v rozsahu stanoveném zákonem, tj. 40 hodin týdně.

V tomto druhém případě nevzniká zaměstnanci nárok na kompenzaci za tuto práci rozvrženou mu „navíc“ v daném týdnu. Jen je ještě namístě upozornit, že samostatným nárokem (a to v každé z obou předchozích variant) je příplatek za práci v sobotu a v neděli (§ 126 zákoníku práce), a to ve výši 25% průměrného hodinového výdělku za každou hodinu práce v sobotu a v neděli. Tento nárok nelze kompenzovat náhradním volnem v žádném případě, tedy ani v případě, že by s tím zaměstnanec souhlasil. To znamená, že pokud nedosáhne zaměstnavatel dohody se zaměstnancem o čerpání náhradního volna za práci přesčas vykonanou v sobotu a v neděli (viz první odstavec tohoto komentáře), náleží zaměstnanci za každou hodinu práce o víkendu souběžně dvě peněžitá plnění: jednak plat a příplatek za práci přesčas v sobotu a v neděli ve výši 50% průměrného hodinového výdělku podle § 127 zákoníku práce a jednak příplatek za práci v sobotu a v neděli ve výši 25% průměrného hodinového výdělku podle § 126 zákoníku práce.

Připomeňme ještě, že na mimoškolních akcích je často ukládána pedagogickým pracovníkům (učitelům) činnost s dětmi nebo žáky, která nespočívá ve výkonu přímé pedagogické činnosti, ale ani v pracích souvisejících s přímou pedagogickou činností. Máme na mysli takovou část programu mimoškolní akce, kdy učitel nevykonává nad dětmi nebo žáky pouhý dohled, ale aktivně vyplňuje jejich volný čas zájmovou činností. Takováto činnost jde nepochybně nad rámec prací vyplývajících z druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě učitele (§ 34b odst. 2 zákoníku práce), což umožňuje s tímto zaměstnancem uzavřít na výkon takových prací souběžný pracovněprávní vztah, tj. dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce nebo o pracovní činnosti podle § 74 a násl. zákoníku práce). Práce vykonávaná na základě takovéto dohody v sobotu a v neděli je pak kompenzována výlučně odměnou za práci sjednanou v dohodě o pracích konaných mimo pracovní poměr (§ 138 zákoníku práce). Výše uvedená pravidla pro kompenzaci práce přesčas a v sobotu a v neděli vykonávané v rámci pracovního poměru se v případě sjednání takovéto dohody neuplatní.