Kyberšikana se školy týká

Mezi kyberšikanu patří:

Kyberšikana a šikana spolu často souvisí – jedna může přerůstat v druhou. Přesto zde existují rozdíly,

– před šikanou tváří v tvář může oběť najít alespoň někde útočiště, doma na ni agresoři nemohou. Kyberšikana je však ohrožuje i zde. Urážející e-mail si přečtou v „bezpečí“ svého pokoje.

– i jeden jediný útok se ve virtuálním prostřední stává opakovaným, trvalým. Stačí např., když agresor natočí oběť v ponižující situaci a video umístí do virtuálního prostoru – oběť se na něj může dívat opakovaně a znovu a znovu ji to ponižuje. Navíc si ho může stáhnout kdokoli, poskytovatel serveru ho sice ze svých stránek smaže, ale dílo žije svým vlastním životem.

– to, co v reálném světě vidí jen několik lidí, je v tom virtuálním přístupné neomezenému publiku. O to více může zraňovat.

Kyberšikana má i další specifika, která souvisí s tím, že se děje pomocí elektronických prostředků. Na rozdíl od šikany tedy

Pedagogové mohou mít pocit, že kyberšikanou se na rozdíl od šikany nemusí příliš zabývat. Je to přece něco, co se děje mimo školu, málokdy se kyberšikana děje pomocí školních počítačů. Navíc se ne všichni dokáží v kyberprostoru orientovat tak dobře jako děti. Umí si sice představit, že děti dostanou urážlivou SMS, ale nemusí vědět, jak přesně funguje Facebook, jak se vytváří blog a nemusí je napadnout, že se dá zneužít cizí identita.

Děti tohle všechno umí. Na rozdíl od dospělých však nepřemýšlí nad pozadím svého konání. Celých 70 % z dětí, které se s kyberšikanou nesetkaly, se sice domnívá, že je nebezpečná, ale současně si myslí, že jich osobně se netýká. Navíc se někdy kyberšikany dopustí i ne zcela úmyslně – to, co ony považují za pouhý žert, může být pro cíl jejich žertu velmi zraňující.

Tyto rozdíly mezi pohledem dospělých a dětí ještě podtrhuje fakt, že kyberšikana není zdaleka tak anonymní, jak se obecně myslí. Dalším zajímavým údajem je to, že 44 % dětí se s pojmem kyberšikana nesetkalo a

K diskuzi o kyberšikaně ve školních třídách může pomoci nová kniha britské autorky Vanessy Rogers Kyberšikana, kterou vydalo nakladatelství Portál ve spolupráci s odborníky Minimalizace šikany.To nejdůležitější, co kniha nabízí, jsou aktivity pro práci s dětmi. Od těch, které dětem ukáží, co to vlastně kyberšikana je, přes ukázku rizik, které v kyberprostoru hrozí, až po varování, že to, co děti dnes uveřejní na sociální síti, může ovlivnit jejich budoucí pracovní uplatnění.

Jako příklad uvádíme aktivitu Proč nic neříct, která ukazuje důvody, proč se děti s kyberšikanou (a ostatně ani šikanou) nesvěřují.