Kvalita znalostí a dovedností českých žáků se výrazně snižuje

Čtenářská gramotnost žáků je měřena na základě testových úloh, které jsou orientovány na získávání informací z textu, na jejich interpretaci a jejich následnou využitelnost mimo vlastní text, tzn. například hledání souvislostí mezi informacemi z testu a čtenářovou osobní znalostí světa nebo souvislostí s informacemi z jiného zdroje. Žáci se setkávají se dvěma typy textů, a to se souvislými, mezi něž jsou zahrnuty povídky, romány, reportáže, recenze a dopisy, a s texty nesouvislými, kam spadají různé seznamy, tabulky, grafy, diagramy, reklamy, jízdní řády apod.

Oproti roku 2000, kdy byl výzkum PISA v České republice prováděn poprvé, čeští žáci nyní překvapivě uspěli lépe v práci s texty souvislými. Lépe na tom jsou s vyhledáváním informací v textu a jejich zpracováním, nicméně i v tom jsou podprůměrní.

Výzkum PISA přinesl alarmující zjištění, že v České republice vzrostlo zastoupení žáků s nedostatečnou úrovní čtenářských kompetencí, kteří by mohli mít problémy v dalším studiu, anebo v budoucnu při uplatnění na trhu práce. Podíl těchto žáků nyní činí 23 %.

Pokud se podíváme na jednotlivé druhy škol, od roku 2000 do roku 2009 se významně zhoršily výsledky žáků základních škol a žáků v maturitních a nematuritních programech středních odborných škol. Prohloubil se tak rozdíl mezi výsledky těchto žáků a žáků gymnázií, jejichž výsledky se prakticky nezměnily.

Z regionálního hlediska dosáhli ve čtenářské gramotnosti nejslabšího výsledku žáci 9. ročníků v Moravskoslezském a Karlovarském kraji, výsledky žáků Ústeckého a Olomouckého kraje byly jen o trochu lepší. Nejlepšího výsledku dosáhli v roce 2009 pražští žáci.

Kromě testových úloh vyplňovali žáci doprovodné dotazníky, které byly mimo jiné zaměřeny na vztah žáků ke čtení a na jejich vztah ke škole obecně. Pro třetinu českých žáků je čtení oblíbenou činností, pro třetinu je ale naopak ztrátou času. Nejlepší vztah ke čtení mají žáci gymnázií, nejméně zajímavé je pro žáky středních odborných škol bez maturity. V rozmezí devíti let (2000–2009) se v České republice rapidně zmenšil počet žáků, kteří uvedli, že čtou denně nějakou dobu pro radost. Velmi nelichotivě dopadla i instituce školy. Pro české žáky není škola místem, kam by chodili rádi. Více než polovina patnáctiletých žáků se ve škole často nudí a třetina do školy nechce chodit vůbec. Nejlepší vztah ke škole mají žáci čtyřletých gymnázií, přesto se ve škole nudí téměř polovina z nich. Na víceletá gymnázia dle vlastních slov nechce chodit čtvrtina patnáctiletých žáků.

V hodinách českého jazyka se mezi roky 2000 a 2009 rovněž zhoršila morálka. 48 % žáků oproti 36 % z roku 2000 vypovědělo, že každou hodinu nebo ve většině hodin neposlouchají, co učitel říká. Zvýšil se i podíl těch, kteří uváděli, že ve třídě je hluk a nepořádek a že žáci začínají pracovat až dlouho po začátku hodiny.

Výše jmenované faktory ovlivňující výsledky českých žáků ve čtení jsou pouze vybranými příklady zjištěnými na základě doprovodných žákovských dotazníků. Výzkum PISA se nezabývá analýzou příčin různé úrovně kompetencí žáků v jednotlivých zemích, sleduje však faktory, které úroveň kompetencí mohou ovlivňovat. Je již na dalších vědeckých analýzách, aby se tématem zabývaly a erudovaně se o příčinách poklesu vědomostí a dovedností českých žáků vyslovily.

Mezinárodní výzkum PISA je organizován Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, v České republice jej realizuje Ústav pro informace ve vzdělávání, příspěvková organizace MŠMT. Výzkum probíhá v tříletých cyklech, přičemž pokaždé je kladen větší důraz na jednu z testovaných oblastí, aby o ní bylo možné získat podrobnější informace. Česká republika se do výzkumu zapojila hned v jeho počátcích a účastnila se testování v roce 2000 (čtenářská gramotnost), 2003 (matematická gramotnost), 2006 (přírodovědná gramotnost) a 2009 (čtenářská gramotnost).