Kvalita a efektivita vzdělávání a vzdělávací soustavy ve školním roce 2017/2018

Vydáno:

Na konci loňského roku Česká školní inspekce zveřejnila svou výroční zprávu za školní rok 2017/2018, která komplexně vypovídá o kvalitě a efektivitě vzdělávání a vzdělávací soustavy České republiky v daném školním roce. V jeho průběhu Česká školní inspekce realizovala několik tisíc inspekčních akcí v jednotlivých druzích škol a školských zařízení a provedla více než 30 000 hospitací u více než 15 000 pedagogických pracovníků. Kromě hodnoticích aktivit pak Česká školní inspekce vykonala také několik stovek samostatných kontrol dodržování právních předpisů a nakládání s finančními prostředky státního rozpočtu, šetřila téměř 750 stížností a absolvovala více než 1 700 konkurzních řízení na ředitele škol a školských zařízení.

Kvalita a efektivita vzdělávání a vzdělávací soustavy ve školním roce 2017/2018
Mgr.
Tomáš
Zatloukal
MBA
ústřední školní inspektor
Výroční zpráva představuje podrobné informace o podmínkách, průběhu a výsledcích předškolního vzdělávání, základního vzdělávání, základního uměleckého vzdělávání, středního vzdělávání a vzdělávání v konzervatořích, vyššího odborného vzdělávání, zájmového vzdělávání a vzdělávání v zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy. Součástí každé kapitoly je shrnutí vybraných pozitivních a negativních zjištění a také souhrn doporučení směřovaných jak ke školám či školským zařízením, tak k jejich zřizovatelům a samozřejmě také k řízení vzdělávací soustavy (tedy k Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy). Do výroční zprávy jsou zařazeny i informace o mezinárodních aktivitách České školní inspekce a souhrnné poznatky z kontrolní činnosti (kontrola dodržování školských právních předpisů, veřejnosprávní kontrola, kontrola bezpečnosti a ochrany zdraví, problematika školní úrazovosti, kontrola školního stravování apod.). Zpráva obsahuje také tabulkovou část. Součástí výroční zprávy jsou mimo jiné také všechny tematické zprávy České školní inspekce vztahující se k inspekčním činnostem prováděným ve školním roce 2017/2018 nebo vydané v průběhu školního roku 2017/2018. Tematické zprávy jsou zaměřeny např. na výsledky žáků 5. a 9. ročníků základních škol, rozvoj přírodovědné, jazykové a informační gramotnosti žáků na ZŠ a SŠ, vzdělávání v tématech souvisejících s mediální výchovou, dopady zavedení posledního ročníku mateřských škol jako povinného, vzdělávání ve středních školách s vysokou mírou neúspěšnosti u maturitní zkoušky nebo na implementaci tzv. společného vzdělávání. Mezi tematickými dokumenty jsou pak také sekundární analýzy výsledků mezinárodních šetření PISA 2015 a TIMSS 2015, které pohlížejí na výsledky žáků optikou vybraných aspektů, jako je vliv složení třídy, metod uplatňovaných učitelem nebo využívání digitálních technologií.
Díky značnému množství dat, informací a zjištění z různých typů inspekčních aktivit (inspekční činnost na místě, národní šetření výsledků žáků, mezinárodní šetření typu PISA, inspekční elektronická zjišťování, dotazníky a ankety pro ředitele, učitele i žáky apod.), které Česká školní inspekce ve svých výstupech vzájemně propojuje, tak výroční zpráva představuje rozsáhlý souhrn informací o kvalitě vzdělávací soustavy České republiky a jejích jednotlivých složek a poskytuje komplexní zpětnou vazbu využitelnou pro nastavování efektivních vzdělávacích politik a přijímání opatření na základě dat a informací reflektujících vzdělávací situaci v přímé pedagogické praxi.
Česká školní inspekce ve výroční zprávě popisuje a hodnotí řadu pozitiv a silných stránek jednotlivých stupňů vzdělávání, které dokladují, že v mnoha ohledech se českým školám, školským zařízením, jejich ředitelům, učitelům i dalším pedagogickým pracovníkům daří úspěšně naplňovat jejich náročné poslání při vzdělávání a výchově dětí, žáků a studentů. Dovolím si však na tomto místě uvést především několik vybraných problematických aspektů, které negativně ovlivňují kvalitu a efektivitu vzdělávání a které jsou společné pro všechny stupně vzdělávání.
V této souvislosti lze tedy zmínit např.:
-
Předimenzovanost rámcových vzdělávacích programů, které obsahují příliš velký objem povinného obsahu vzdělávání, který již navíc v mnoha ohledech nereflektuje požadavky současnosti ani výzvy budoucnosti, nevhodná strukturace rámcových vzdělávacích programů a mnohdy příliš široce koncipované učivo (což se ještě více projeví při rozpracování v jednotlivých školních vzdělávacích programech).
-
Tímto ovlivněná naprostá převaha frontálních forem práce vedoucí k pasivitě žáků a zcela nedostatečné zařazování dalších, více aktivizujících metod a forem výuky (společné řešení problémů, kooperativní činnosti, badatelsky orientovaná výuka, skupinová práce, experimentální činnosti apod.), slovní a výkladová dominance učitelů a naopak velmi malá aktivita žáků v průběhu vzdělávání, málo diferencovaná výuka s nedostatečným zohledňováním individuálních potřeb dětí a žáků.
-
Ve vzdělávacím procesu je kladen důraz pouze na znalosti, nedostatečný rozvoj aplikační složky znalostí (tzv. gramotnost), která by žáky naučila užívat je v nejrůznějších životních situacích.
-
Ne zcela vhodně nastavené parametry inkluze, přetíženost školských poradenských zařízení, nedostatečné speciálně pedagogické znalosti učitelů v běžných školách, nedostatek asistentů pedagoga a specialistů v běžných školách, komplikované výkaznictví inkluze bez potřebné elektronizace, komplikované přidělování finančních prostředků na podpůrná opatření v návaznosti na složité diagnostické procesy.
-
Nedostatečná podpora vzdělávání nadaných a talentovaných.
-
Absence zpětnovazebného (tzv. formativního) hodnocení, které by poskytovalo průběžnou zpětnou vazbu žákům včetně informací o tom, co by měli dělat, aby se jejich znalosti a dovednosti zlepšily.
-
Nedostatečné sledování průběžných vzdělávacích výsledků žáků, a pokud jsou výsledky žáků průběžně sledovány, tak velmi často není se získanými informacemi systematicky pracováno a nejsou přijímána opatření s cílem snižovat školní neúspěšnost a vzdělávací výsledky žáků zlepšovat.
-
Práce ředitelů škol jako lídrů pedagogického procesu, poskytování zpětné vazby učitelům směřující ke zvýšení kvality pedagogické práce – ředitelé škol, a to i vlivem nastavených pravidel a jiných okolností, se dominantně soustředí na svou manažerskou roli při řízení instituce, ale již mnohem méně času mají na vedení pedagogického sboru, řízení pedagogického procesu a průběžné sledování kvality poskytovaného vzdělávání v rámci autoevaluačních aktivit.
-
Nedostatek zájemců o práci ředitele školy, ne zcela vhodně nastavená pravidla pro konkurzní řízení a výběr budoucích pedagogických lídrů.
-
Nedostatek kvalifikovaných a aprobovaných učitelů, přičemž především nedostatečná míra aprobovanosti výuky má významný dopad na kvalitu poskytovaného vzdělávání a vzdělávací výsledky žáků.
Česká školní inspekce ve své výroční zprávě poskytuje také řadu nejrůznějších doporučení adresovaných jak směrem ke školám a školským zařízením, tak k jejich zřizovatelům a Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. O svých zjištěních, závěrech a doporučeních pak Česká školní inspekce vede intenzivní debatu se všemi stěžejními skupinami aktérů působících v počátečním vzdělávání (MŠMT a jeho rezortní organizace – NÚV, NIDV, CZVV, poslanci a senátoři působící ve školských výborech obou komor Parlamentu ČR, odborné školské asociace, zřizovatelské svazy a sdružení, akademický sektor apod.).
Poznámka: Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2017/2018 je v plném znění k dispozici na www.csicr.cz.