Kontrola zápisů do 1. ročníku základního vzdělávání v roce 2016

I z těchto důvodů Česká školní inspekce provedla od poloviny ledna do poloviny února letošního roku na vzorku 343 základních škol inspekční činnost zaměřenou právě na kontrolu zápisů do 1. ročníku. Ke sjednocení formy zápisu byla vydána doporučení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále i „MŠMT“) a veřejné ochránkyně práv (dále i „VOP“). S těmito doporučeními Česká školní inspekce při přípravě i realizaci inspekční činnosti pracovala. Shrnutí výsledků kontroly nabízí tento text, kompletní tematická zpráva je pak k dispozici na webových stránkách České školní inspekce.

Ředitel školy má podle školského zákona povinnost stanovit místo a dobu zápisu do prvního ročníku základního vzdělávání a oznámit to způsobem v místě obvyklým. V naprosté většině navštívených škol (99,1%) ředitel školy místo a dobu zápisu stanovil, pouze ve 3 školách tak učinil jejich zřizovatel. Zřizovatelé v některých případech navrhují jednotný termín pro všechny jimi zřizované školy (například proto, aby nedocházelo k opakovaným zápisům u jednotlivých dětí). Sjednocení je možné, ale je třeba respektovat, že místo a dobu zápisu stanoví ředitel, nikoli zřizovatel.

V posledních letech začínají některé školy a některá města (např. Zlín, Brno nebo Plzeň) využívat při zápisu dětí do 1. třídy elektronickou registraci s cílem zjednodušit administrativu, poskytnout rodičům online informace o přijetí či nepřijetí dítěte, poskytnout zpětnou vazbu zřizovateli a zjistit informace o dětech, které se k zápisu nedostavily. Elektronickou registraci využila přibližně desetina z navštívených škol (35 škol). Registrace ve dvou třetinách těchto škol přímo generovala den a hodinu, kdy se má dítě dostavit k zápisu. Ve 13 školách (38,2 %) pak byla elektronická registrace podmínkou pro zahájení správního řízení, což bylo v rozporu se školským zákonem v případě, když zákonný zástupce neměl možnost podat žádost o přijetí jiným způsobem. Elektronickou registraci může na žádost zákonného zástupce (případně s jeho spoluprací) provést také zaměstnanec dané školy. Dále může být pro zajištění rovného přístupu zákonným zástupcům kromě elektronické registrace nabízena možnost vyzvednutí žádosti na příslušném odboru školství, kde evidenci provádí přímo zřizovatel školy.

V důsledku vyššího zájmu o některé školy a nedostatečné kapacity stanovují ředitelé škol konkrétní kritéria přijetí do 1. ročníku základního vzdělávání. Školský zákon ukládá řediteli spádové školy povinnost přednostně přijmout žáky s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu, a to do výše povoleného počtu žáků. Kritéria přijetí mimo spádovosti školský zákon nestanovuje. Kritéria přijetí před dobou zápisu zveřejnilo 67,8 % škol. V ostatních školách (necelá třetina) nebylo nutné kritéria přijetí vytvářet a zveřejňovat, protože z důvodu dostatečné kapacity byli u zápisu přijímáni všichni.

Třetina škol, které byly při inspekční činnosti navštíveny, měla kromě spádovosti i jiná kritéria přijetí. Nejčastějším jiným kritériem pro přijetí dítěte po spádovosti bylo vzdělávání staršího sourozence ve škole (75,7 % škol),¹⁾ dále měly přednost děti s odkladem povinné školní docházky (21,5 %) a hrála roli i vzdálenost bydliště od školy (17,8 %). V několika případech se jako kritérium objevilo zaměstnání rodiče ve škole (5 škol). Takové kritérium sice nemusí být nutně v rozporu se zákonným požadavkem na rovný přístup ke vzdělávání, nicméně lze jej jednoznačně považovat za nevhodné. Tato skutečnost byla s řediteli dotčených škol probrána.

Ve 4 školách bylo kritériem datum (pořadí) přijetí přihlášky, což je v rozporu se zákonem, neboť zákonní zástupci dětí mají pro podávání přihlášek stanoven termín vždy od 15. ledna do 15. února a datum přijetí přihlášky by pak bylo s ohledem na výše uvedené právo nepřípustně omezující.

Nesoulad kritérií se zákonem byl dále zjištěn ve 3 školách - ve 2 školách kritéria neobsahovala přednostní přijetí žáků s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu a v 1 škole byla zjištěna diskriminace podle pohlaví (rovnoměrné zastoupení dívek a chlapců ve třídě). Po upozornění Českou školní inspekcí ředitelka školy diskriminační kritérium odstranila, a protože k odstranění došlo ještě před vlastním zahájením zápisů v dané škole, k žádné diskriminaci nedošlo.

Nevhodná kritéria a kritéria, která byla přímo v rozporu se zákonem, byla s řediteli dotčených škol v průběhu inspekční činnosti a při závěrečném rozhovoru rozebrána. Daným školám pak byla také uložena lhůta pro přijetí opatření k nápravě zjištěného nedostatku.

Při inspekční činnosti bylo zjištěno, že u 7,6 % škol nesplnil obecní úřad (ve většině případů šlo o menší obce) svou povinnost dle § 36 odst. 8 školského zákona a neposkytl školám seznam dětí, pro které je daná škola spádová. Těmto školám poskytly seznamy mateřské školy nebo si je školy vytvořily samy (případně ve spolupráci s rodiči). Česká školní inspekce následně dotčené obce na jejich zákonnou povinnost v rámci poskytování metodické podpory upozornila.

V souvislosti se zvýšeným počtem dětí, které vstupují do základního vzdělávání, se zřizovatelé snaží reagovat na vzniklou situaci navyšováním kapacity škol a úpravou spádového obvodu školy. V posledních třech školních rocích došlo k těmto změnám přibližně v pětině navštívených škol. V 12,9 % škol byl změněn spádový obvod a v 10,1 % škol byla navýšena kapacita. Naopak v 78,9 % škol nedošlo ke změnám spádového obvodu škol ani kapacity školy.

Nezbytnými náležitostmi pro zahájení a vedení správního řízení k přijetí k základnímu vzdělávání jsou jméno a příjmení dítěte, datum jeho narození, místo jeho trvalého pobytu či jiná adresa pro doručování a označení správního orgánu a dále údaje nutné pro rozhodnutí podle stanovených kritérií. Škola by měla zjišťovat také vybrané údaje o zákonných zástupcích, a to jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování písemností. Zjišťují-li školy od zákonných zástupců při zápisech ještě další informace (stupeň vzdělání, současné zaměstnání, profese apod.), pak takový postup není možné vnímat jako opodstatněný.

Při zápisu do 1. ročníku základního vzdělávání podává zákonný zástupce dle školského zákona vždy žádost o přijetí dítěte k základnímu vzdělávání. Dalším formulářem, který požaduje 80,1 % škol, je zápisový list do 1. třídy. V menší míře školy chtějí od zákonných zástupců vyplnit dotazník pro rodiče (11,4 %), dotazník o zralosti dítěte pro nástup do základní školy (3,8 %), formulář o přidělení registračního čísla (3,8 %) a souhlas ke zpracování a evidování osobních údajů (3,2 %). Požadování takových dokumentů je opodstatněné pouze v případě, obsahují-li tyto dokumenty informace nezbytné pro přijetí dítěte k základnímu vzdělávání. V opačném případě by školy neměly takové dokumenty požadovat.

Pouze necelá polovina škol (45,3 %) zveřejňuje další formuláře (mimo žádosti o přijetí) před zápisem, což je třeba hodnotit jako vstřícný krok směrem k zákonným zástupcům, kteří tak mohou příslušné dokumenty vyplnit s předstihem a nemusí tak činit až přímo u zápisu. Nejčastěji jsou formuláře zveřejňovány na webových stránkách školy.

Naprostá většina škol (99,4 %) kontroluje, kdo dítě přihlašuje do 1. ročníku základní školy. Podle školského zákona je totiž zákonný zástupce povinen přihlásit dítě k povinné školní docházce a neměl by tak činit nikdo jiný (např. pěstoun nebo jiné osoby, kterým bylo dítě svěřeno do péče). Zákonný zástupce by měl přihlásit k povinné školní docházce i dítě umístěné do ústavního zařízení, s výjimkou některých situací (např. je-li ředitel ústavního zařízení ustaven opatrovníkem v této věci). Odlišná situace však nastává v případě poručnictví. Podrobnosti k oprávnění zastupovat dítě jsou uvedeny na webových stránkách České školní inspekce.

Téměř všechny školy (91,2 % škol zcela a 7,6 % škol částečně) postupovaly při zápisu do 1. třídy podle příslušného doporučení MŠMT. Školy se ve výrazné většině tímto doporučením řídí při organizaci formální i motivační části zápisu (98,4 %, resp. 96,0 % škol), v menší míře zaznamenala Česká školní inspekce použití podkladů pro orientační posouzení školní připravenosti dítěte (78,3 %) a podání dalších informací pro zákonné zástupce dítěte během zápisu (77,6 %).

Výrazná většina škol (83,3 %) vyžadovala přítomnost dítěte u zápisu, a realizovala tak motivační část zápisu v souladu s Doporučením MŠMT k organizaci zápisů k povinné školní docházce. V pětině škol se zápisu účastnil také psycholog nebo speciální pedagog, přičemž v 7 školách prováděli diagnostiku školní zralosti rovnou u zápisu. Tento postup není podle České školní inspekce vhodný a za vhodný ho nepovažuje ani MŠMT, což je ostatně ve zmiňovaném doporučení popsáno. Dítě nemá být při zápisu podrobováno diagnostickému testování, které je výlučně v kompetenci školského poradenského zařízení, odborného lékaře nebo klinického psychologa. Za vhodné považuje Česká školní inspekce pouze orientační posouzení úrovně dosažených znalostí a dovedností dítěte v rámci neformálních aktivit během zápisu.

Téměř ve všech školách probíhá zápis do 1. ročníku formou plnění zadaných úkolů (95,8 %) a rozhovorem učitelů s dětmi (94 %). Okolo dvou třetin škol využívá jako součást zápisu hru. Tyto nejčastější formy zápisu odpovídají aktivitám uvedeným v doporučení MŠMT a také doporučení VOP.

Testování (např. Kern-Jiráskův test a jeho modifikace), stejně jako i jiné formy zápisu, by mělo mít pro dítě pouze motivační charakter a mělo by poskytnout doporučení pro zákonné zástupce (doporučení procvičování určité schopnosti nebo dovednosti, doporučení navázání spolupráce s logopedem, školským poradenským zařízením). V žádném případě by výsledky v testu školní zralosti neměly mít vliv na rozhodnutí o přijetí dítěte. Testování dětí provádělo 2,8% škol (8 škol). Šlo o testy školní zralosti nebo testy sestavené na základě Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. V jedné škole pak měl výsledek testu vliv na rozhodnutí o přijetí, což bylo třeba posoudit jako nepřípustné.

Další negativní zjištění v průběhu zápisu, která ale nejsou v rozporu se zákonem, byla zjištěna v 5 školách. Konkrétně ve 3 školách byla přímá interakce pedagoga s budoucím žákem nepřiměřeně dlouhá (dle doporučení MŠMT by neměla přesáhnout 20 minut), v jedné škole organizace zápisu nebyla zcela promyšlená a rodiče s dětmi stáli ve frontě na zápis 20 minut i déle a posledním negativním zjištěním byl nedostatek neformálních aktivit (chyběla hra, prohlídka školy, příliš formální atmosféra).

Inspekční činností v průběhu zápisů bylo zjištěno, že většina zápisů probíhá vhodným způsobem, přiměřeným věku dítěte. V motivační části zápisu převažuje plnění úkolů ověřujících školní zralost, rozhovor dítěte s pedagogem a hry. Testování bylo zaznamenáno pouze v 8 navštívených školách, z toho v jedné mělo dopad na rozhodnutí o přijetí. Elektronickou registraci při zápisu dětí do 1. třídy využila přibližně desetina navštívených škol. Kritéria přijetí před dobou zápisu zveřejnilo 67,8 % ředitelů základních škol, v ostatních školách nebyla stanovena z důvodu dostatečné kapacity školy. Třetina škol stanovila kromě spádovosti i jiná kritéria, nejčastěji šlo o vzdělávání staršího sourozence ve škole nebo odloženou povinnou školní docházku. Kritéria přijetí byla s výjimkou několika škol v souladu se zákonem. Většina škol postupovala při zápisu do 1. třídy základního vzdělávání podle Doporučení k organizaci zápisů k povinné školní docházce ze dne 10. července 2014.