Kontexty kariéry v učitelské profesi

Kariéra je pojem vyskytující se v souvislosti s mnohými profesemi. Profese se mezi sebou liší způsobem a délkou přípravy, potřebnými vědomostmi a dovednostmi, specifičností a náročností vykonávané pracovní činnosti, vnímáním ze strany společnosti či příslušníků profese. V posledních letech se pojem kariéra v souvislosti s učitelstvím užívá stále častěji a nacházíme ho v mezinárodních dokumentech (Charta učitele, 1996; EU, 2018), národních strategiích vzdělávání (Strategie vzdělávací politiky v ČR do roku 2020; Národný program rozvoja výchovy a vzdelávania v SR z roku 2018) anebo resortní legislativě (profesní zákon č. 317/2009 Z.z. NR SR). Zpravidla se pojetí učitelské kariéry objevuje ve dvou doposud neuspokojivě objasněných, ale přitom komplementárních kontextech:

Kariéra zahrnuje rozvoj osobnosti člověka a jeho práci v dynamicky se měnícím světě. Jde o kontexty, ve kterých jsou klíčovými faktory jednotlivec, prostředí, interakce a změna. Pattonová a McMahonová (2006, s. 24-36) podávají rozsáhlý přehled kariérových teorií a zdůrazňují, že v současné době jsou jednotlivci stále častěji nuceni zaměřovat se na zaměstnatelnost, a ne jistotu zaměstnání; učí se dovednostem, které jim pomohou přebírat zodpovědnost za určování směru a vývoj jejich kariéry. Bezpečnost a perspektiva spočívá v jednotlivci, jeho vědomostech a dovednostech, ne v pracovním místě. V posledním období teoretici kariérového vývoje vzhledem k různorodosti přístupů a komplexnosti problematiky považují za perspektivní sbližování a integraci kariérových teorií do ucelenějších, překlenovacích rámců či teorií.

Uvedené je možné ještě doplnit o byrokratický faktor, který chápeme jako úřední, administrativní regulování procesů výuky a jiných pracovních činností v podmínkách školské organizace.

Očekávání lepší kvality výchovy a vzdělávání na školách je často spojováno s profesionalizací učitelské práce. Studie OECD (Guerriero, 2017) sumarizuje výsledky vědeckého výzkumu o učitelské profesi a uvádí některá klíčová zjištění. Podle nich je učitelská profese semi-, polo- či neúplnou profesí. Chybí jí expertnost, protože užívá výsledky vědeckého výzkumu, ale sama k budování konceptů, teorií a validizaci procesů výrazně nepřispívá (naopak je nejednou kritizuje jako irelevantní pro každodenní pedagogickou praxi), čímž zůstává na úrovni vědomostí "receptového" typu.

Neznalost širokého zázemí poznatků pedagogické teorie vyvolává nejistotu v odborném zdůvodnění rozhodovacích procesů ve výuce. Profesní rozhodování se však zakládá na prokázání vědomostí a dovedností vycházejících ze systematizovaného a aktualizovaného objemu vědeckých poznatků. Nesouhlas učitelstva s procesy standardizace profesních kompetencí a evaluací procesů výuky je projevem nepřipravenosti převzít plnou zodpovědnost za pedagogickou práci, což je v jiných profesích nemyslitelné.

Uvedené výhrady (ale i další) vůči profesionalitě učitelstva lze různými systémovými intervencemi řešit. Koncept profesionalizace (jako intervenční strategie) obsahuje několik komponentů a jedním z nich je podpora profesního (kariérového) rozvoje učitelů (Pavlov, 2017). Evropská komise (2017) doporučuje ke zlepšení profesní prestiže učitelů kromě zvyšování platů, zkvalitňování pregraduální přípravy a zlepšení výběru uchazečů o učitelskou profesi i nové strategie podpory učitelů při výkonu pedagogické činnosti. Opatření jsou orientována především na profesní rozvoj učitelů v podmínkách škol, což předpokládá systémové změny nejen v pojetí podpory profesního rozvoje učitelů jako aktivních subjektů očekávaných změn, ale i efektivní podpory poskytované managementy škol.

Specifickým projevem podpory profesního rozvoje učitelů je tvorba modelů profesní kariéry, které vytvářejí podmínky pro gradaci profesních kompetencí učitelek a učitelů po dobu celé jejich profesní dráhy. Současně se hledají nástroje profesionalizace zasahující nejhlubší struktury profesionality (profesního učení) učitelstva, které je možné označit i jako podporu kariérové perspektivy (rozvoje a seberozvoje) jednotlivců.

Jestli chceme profesionalizovat učitelstvo aplikací inovačních modelů profesní kariéry a podpory kariérového rozvoje jednotlivců, potřebujeme zhodnotit přínos relevantních teorií ve specifickém prostředí výkonu učitelské profese.