Komunitní koordinátor a jeho role v životě školy

Jako člen školního týmu je komunitní koordinátor podřízen přímo vedení školy. V rámci své činnosti by měl spolupracovat se sdružením rodičů, projektovými týmy zapojenými do rozvoje školy a různými složkami a představiteli komunity. Jeho úkolem je v otázkách plánování, komunikace s rodiči a sociálními partnery školy a mapování jejich požadavků, příprava a organizace komunitních aktivit, včetně finančního zajištění a koordinace všech činností s tím spojených. Současně by se měl starat o komunikaci s veřejností a propagaci aktivit školy, a to zejména s ohledem na dostupnost a přívětivost formy a obsahu předávaných informací vzhledem k překážkám, které mohou nastat vlivem jazykových, kulturních či technologických aspektů. Tyto aspekty zohledňuje při prezentaci školy v médiích (regionální tisk, regionální rozhlasové stanice), ale zároveň by se měl podílet také na přípravě webových stránek školy.

V současné pracovněprávní legislativě (katalog prací) není pozice komunitního koordinátora ustanovena a možnost vytvoření pozice komunitního koordinátora je zcela v pravomoci ředitele školy. Většina škol, které vyvíjejí komunitní aktivity, žádného koordinátora nezaměstnává a koordinaci aktivit řeší jiným způsobem (většinou uvádějí, že jeho pravomoci a zodpovědnosti supluje ředitel školy). Pozice koordinátora komunitního vzdělávání je v ČR zatím nová. Na několika školách však tato pozice už existuje a je finančně podporována z místních rozpočtů. Pokud na škole koordinátor komunitního vzdělávání působí, pak jako člověk zodpovědný za činnost školního klubu anebo vychovatel školní družiny. Jen na 3 školách sledovaných v rámci výzkumu z roku 2008 je jeho pozice jasně vymezena pod názvem komunitní koordinátor a pouze na jedné z nich vykonává tuto činnost na plný úvazek.

Pokud je pozice ustavena, pak úzce spolupracuje s ředitelem školy a ve spolupráci s ním navrhuje plán komunitního vzdělávání, a to na základě potřeb komunity. Je zodpovědný za finanční zajištění, public relations a za evaluaci komunitního programu. Školy zaměstnávající komunitního koordinátora považují jeho přítomnost a vykonávanou práci za velmi důležitou, bez níž by se škola neobešla. Nejvyšší počet odpovědí posuzuje tuto pracovní pozici jako středně důležitou, tedy přítomnost koordinátora by byla pro školu přínosem a ulehčila by práci, není však nezbytná. V ostatních případech byla práce komunitního koordinátora považována za plně nebo částečně nahraditelnou kompetencemi ředitele školy. K zásadním požadavkům na osobnost komunitního koordinátora patří kreativita, organizační schopnosti a komunikativnost. ve spolupráci s menším či větším počtem podřízených zaměstnanců. Vzhledem k předpokládaným schopnostem, a tedy i kvalifikačním předpokladům, by měl být koordinátor vybaven kompetencemi pedagoga, projektového manažera, sociálního pracovníka a marketingového manažera.

Velmi vhodný příklad zavedení pozice komunitního koordinátora představuje ZŠ a MŠ Višňové na Znojemsku. Této škole se nejprve podařilo získat grant na zřízení tohoto místa od Nové školy, o. p. s., a dále ho financovali z prostředků získaných od různých nadací a společností. V nedávné době obsadili tuto funkci účastnicí projektu (AUDICA, s. r. o.). Se zajištěním prostředků na toto místo jim pomáhá zřizovatel, svazky okolních obcí nebo místní akční skupiny (MAS).

Podobně na ZŠ praktické v Králíkách se komunitní koordinátor etabloval nejprve v oblasti environmentálních projektů, které směřovaly k propojení obsahu vzdělávání a reálií obce, v níž škola působí. Škola dlouhodobě aplikuje metodiku místně zakotveného učení, které je postaveno právě na principu propojení života školy a obce.

Již v minulé části jsme zmínili, že na začátku byste měli provést důkladnou analýzu toho, jak je škola a její činnost vnímána žáky, pracovníky, rodiči, ale i dalšími obyvateli obce, kteří s ní „nemají nic společného“, jaké jsou potřeby jednotlivých skupin. Důležité je znát také názor zřizovatele, školské rady, představitelů obcí, ze kterých do vaší školy dojíždějí žáci. Nápomocni vám budou (např. sdružení rodičů).

Komunitní koordinátor nemusí proces mapování komunity přímo řídit, nicméně může zde sehrát zásadní úlohu coby koordinátor dílčích kroků, např. vedení diskusních skupin se zástupci vybraných minorit. A sám může být důležitým účastníkem diskusí na úrovni školy či samosprávy, kde může interpretovat potřeby a názory určité sociálně znevýhodněné skupiny.

Etapa plánování činnosti komunitní školy zahrnuje definování hlavního cíle komunitního vzdělávání, např. vycházet vstříc komunitě v nabídce vzdělávacích, zájmových a sportovních aktivit, či v případě školy, jež sídlí v oblasti s vysokou koncentrací dětí ze sociálně znevýhodněných rodin, spolupracovat s rodiči a poskytnout jim takovou podporu, aby měly jejich děti lepší příležitost dosáhnout svého studijního potenciálu.

Dobrá rada přitom zní: pokud víte, že některou z oblastí škola při své činnosti opomíjí, z dotazování ji raději vynechejte a spíše sledujte, jestli se neobjeví nějaký podnět na její posílení ze strany dotazovaných. Nikdy neopomeňte dát prostor k vyjádření vlastních názorů, podnětů a připomínek, vhodně k tomu vybízejte.

Téměř každá škola působí nějakým způsobem navenek, organizuje mnoho školních i mimoškolních akcí, ale bohužel ne vždycky dokáže využít všechny nabízené příležitosti. Úsilí a energie vložené do přípravy akce nejsou úměrné jejímu přínosu pro školu a veřejnost. Zbavte se těch aktivit, které děláte pouze ze setrvačnosti („dělaly se vždycky“).

Důležitým aspektem úspěšnosti dané aktivity je to, aby zapadala do celkové koncepce činnosti školy, a zvláště její promyšlenost. Někdy dokážete malou změnou v organizaci akce (dobrovolnictví, zapojení žáků...) změnit celý ráz akce i její přínos.

Poté, co bude škola mít ucelený obraz, mapu komunity, v níž působí, může koordinátor, coby vedením k tomu určený a pověřený pracovník, stanovit priority ve způsobech, jakými chce škola dosáhnout vytyčených cílů.

Některé školy s etnicky různorodou skladbou žáků realizují aktivity a postupy, které jsou zaměřeny právě na podporu dětí z různých etnických a socioekonomicky slabých prostředí, aby byly schopny učit se spolu, od druhých a o sobě navzájem, což už je samo o sobě příspěvkem k posílení komunitní soudržnosti. Školy, kde skladba žáků není tak různorodá a pestrá anebo které jsou navštěvovány především žáky z jednoho socioekonomického, národnostního, náboženského (anebo ateistického) prostředí, mohou pro posílení komunitní soudržnosti udělat mnoho tím, že Mohou k tomu využívat jejich rodičů, mezinárodních kontaktů a projektů, jiných organizací ve svém okolí anebo v rámci výukových programů celé sítě neziskových organizací.

Některé neziskové organizace poskytují sociálně znevýhodněným dětem individuální doučování, a to jak ve škole, tak přímo v jejich domovech. Vhodné jsou také vrstevnické programy, které stejně jako doučování nabízejí tyto organizace zdarma díky čerpání dotací z EU a dalších zdrojů na lokální či regionální úrovni. Neziskové organizace se také zapojují do terénní práce, když pečují o rodiny ve vyloučených lokalitách. Jejich terénní pracovníci docházejí do rodin, kde pracují i s žáky. Často se také setkáváme s tím, že nezisková organizace provozuje nízkoprahový klub, který umožní sociálně znevýhodněným dětem účastnit se volnočasových aktivit, které pomáhají rozvíjet jejich talent a zažít pocit úspěchu, který se může zpátky vrátit ve formě zvýšené motivace a zájmu o učení. Není neobvyklé, že v rámci nízkoprahového klubu je poskytováno i výše zmíněné individuální či skupinové doučování.

V rámci doučování se opět může výrazně prosadit komunitní koordinátor coby koordinátor doučování. Škola může skrze komunitního koordinátora rodině znevýhodněného dítěte doučování doporučit a zprostředkovat kontakt. Dá tak rodině velmi důležitý impulz pro vyhledání pomoci. Většinou vše probíhá tak, že komunitní koordinátor sjedná doučování jak s rodiči, tak i v rámci školy. Sjednání takového doučování může dítěti, jemuž se od rodičů nedostává v učení dostatečné podpory, výrazně pomoci. Následně do rodiny dochází dobrovolník nebo brigádník podporovaný a řízený koordinátorem doučování. Efektivitě doučování velmi napomůže co nejužší možná spolupráce mezi doučovatelem a vyučujícím (vyučujícími) dítěte. Obdobně může komunitní koordinátor sehrát roli v rámci vzdělávání dospělých, byť i zde je třeba neustále myslet na to, že Nejde zde o nahodilé zájmové vzdělávání, ale naopak zde musí být patrná vazba na reálné zvýšení socioekonomické úrovně určitého území a jeho obyvatel. Ale tím se opět dostáváme na začátek tohoto článku, kdy mluvíme o potřebě pravidelného a upřímného mapování potřeb komunity.