Kompetenční profil ředitelů škol

Vydáno:

Na výsledky vzdělávání má naprosto zásadní vliv vedení školy. To je fakt, který potvrdila například i studie nezávislé společnosti McKinsey & Company1), která se zabývala kvalitou výsledků českého základního a středního školství. Také zpráva OECD o hodnocení vzdělávání v České republice2) poukazuje na vůdčí roli ředitele v procesu hodnocení, které je klíčovým nástrojem k dosahování kvality ve vzdělávání. Jaké konkrétní kompetence však má mít úspěšný ředitel školy ve 21. století? Mění se potřebnost kompetencí v průběhu jeho profesní dráhy? Jakými kompetencemi by měl být vybaven ředitel školy, který nastupuje do funkce? Liší se potřebné kompetence u ředitelů různých stupňů škol? Na tyto a další otázky měl odpovědět výzkum, jehož některé výsledky a hlavní závěry jsou uvedeny v tomto článku.

Kompetenční profil ředitelů škol
Ing. Bc.
Milan
Bareš
 
vedoucí krajského pracoviště NIDV Pardubice
Výzkum byl rozdělen do dvou částí. Nejprve byl na základě kvalitativního výzkumu navržen
kompetenční profil ředitelů škol
a v navazujícím kvantitativním výzkumu byla důležitost jednotlivých navržených kompetencí zkoumána v závislosti na fázi profesní dráhy ředitele a stupni školy.
KOMPETENCE ŘEDITELŮ ŠKOL
V první fázi kvalitativního výzkumu byla získávána data, která by poskytla co nejvíce informací či výroků o znalostech, projevech chování, vlastnostech, dovednostech, schopnostech a postojích úspěšných ředitelů škol, či v případě již existující kompetenčních profilů přímo definovaných kompetencí. Protože nelze spoléhat na jeden zdroj informací, byly využity různé zdroje a metody. Vzhledem k rozsahu článku je zde uveden pouze pro informaci výčet použitých metod, předchozích výzkumů a zahraničních zdrojů, ze kterých bylo čerpáno:
 
analýza role ředitele školy a procesů ve škole,
 
workshopy (panely) expertů,
 
repertory grid interview,
 
výstupy výzkumu projektu School Leadership for Effective Learning,3)
 
výstupy výzkumného šetření a kompetenční model vedoucího pracovníka ve školství FF UP Olomouc,
 
National Standards for Headteachers4) - Anglie,
 
Putting Ontariois Leadreship Framework Into Action: A Guid for School & System Leaders5) - Ontario,
 
další existující kompetenční modely ze zahraničí - Norsko,6) Slovensko.
Následovala analýza a klasifikace informací získaných na základě dosavadního stavu poznání, zkušeností a výsledků výše uvedených zdrojů výzkumu. V rámci tohoto procesu byla sestavena množina výroků, které charakterizují znalosti, postoje a činnosti úspěšných ředitelů škol a jsou tak obsahem jednotlivých kompetencí. Výroky byly roztříděny do tematicky příbuzných skupin a byly zvoleny názvy kompetencí. Při volbě hlediska
členění kompetencí byly vzaty v úvahu jednotlivé procesy probíhající ve škole, které musí ředitel školy prostřednictvím svých kompetencí ovlivňovat.
Otázkou k diskuzi byla míra diverzifikace výroků. Pro snazší identifikaci a následné měření úrovně kompetencí byla provedena vyšší míra diverzifikace výroků. Definován byl tak
kompetenční profil obsahující 11 kompetencí.
V kompetenčním profilu byla každá kompetence popsána svoji charakteristikou a výčtem znalostí, dovedností a postojů. Výsledný kompetenční profil obsahuje tabulka 1. Uveden je zde však pouze ve zkrácené podobě prostřednictvím názvu kompetence a její stručné charakteristiky.
Celý popis kompetencí včetně rozboru jednotlivých fází výzkumu lze nalézt v diplomové práci,7) v rámci které byly výzkumy prováděny.
Nutno říci, že tento návrh generického kompetenčního profilu ředitelů škol na bázi kompetencí vrcholového výkonu je stavem ideálním, ke kterému by se ředitelé škol měli co nejvíce přiblížit.
Kompetence v závislosti na fázi profesní dráhy a stupni školy
Vytvořený kompetenční profil byl následně posuzován prostřednictvím kvantitativního výzkumu v poměrně rozsáhlém dotazníkovém šetření, a to z hlediska důležitosti daných kompetencí v jednotlivých fázích profesní dráhy ředitele školy a podle stupně školy. Osloveno bylo 525 ředitelů mateřských, základních a středních škol a představitelů decizní sféry z celé ČR.
Míra důležitosti předložených kompetencí
v jednotlivých fázích průběhu profesní dráhy ředitele školy a pro jednotlivé stupně škol byla posuzována respondenty na pětistupňové škále:
0 =nedůležitá, kompetence není potřebná
1 = málo důležitá, kompetence není nezbytně nutná, ředitel ji použije jenom občas
2 = důležitá, kompetence by měla být na standardní úrovni
3 = velmi důležitá, je potřebná ke každodenní práci, ředitel ji aktivně využívá
4 = mimořádně důležitá, je strategicky významná, ředitel ji nezbytně potřebuje
Fáze profesní dráhy ředitele školy
byla rozdělena na tři fáze:
F1 = před nástupem do funkce
F2 = začátek profesní dráhy (první 3 roky ve funkci)
F3 = v průběhu profesní dráhy (od 3 let dále)
Celková důležitost kompetencí v jednotlivých fázích profesní dráhy
Z výsledků vyplývá, že všechny kompetence stanovené na základě předchozího kvalitativního výzkumu ve všech fázích profesní dráhy ředitele získaly celkovou míru důležitosti vyšší než „důležitá“ a ve fázích F2 a F3 dokonce vyšší než „velmi důležitá“.
Znamená to, že kompetenční profil, který byl výsledkem kvalitativního výzkumu, nebylo třeba dále upravovat, neboť všechny kompetence v něm uvedené byly považovány minimálně za důležité. Dokonce ve fázi 3 byla více než padesáti procenty respondentů hodnocena důležitost všech kompetencí (s výjimkou K7) nejvyšším stupněm 4 (mimořádně důležitá, je strategicky významná, ředitel ji nezbytně potřebuje). Rozdíly v důležitosti jednotlivých kompetencí nebyly nijak vysoké. Nejvíce byly akcentovány
„kompetence strategického řízení“, „kompetence řízení rozvoje a organizace školy“ a „kompetence leadershipu“.
Naopak nejnižší míra důležitosti byla respondenty přisouzena „kompetenci řízení rozvoje lidských zdrojů“ a také překvapivě „kompetenci zaměřené na výsledky vyučování a školy“. Současně
důležitost všech kompetencí stoupá v každé následující fázi profesní dráhy.
Kompetence dle stupňů škol
Výzkum se také zabýval důležitostí kompetencí ředitelů škol z hlediska jednotlivých stupňů škol. Ze zjištěných hodnot vyplývá, že není výrazných rozdílů v průměrných hodnotách důležitosti kompetencí mezi řediteli jednotlivých stupňů škol. Pro přesnější analýzu bylo provedeno porovnání prostřednictvím rozložení relativních četností odpovědí a ani zde nebyl u většiny kompetencí prokázán statisticky významný rozdíl mezi jednotlivými stupni škol.
ZÁVĚR
Jak lze tedy interpretovat hlavní závěry výzkumu? Všechny kompetence obsažené v navrženém kompetenčním profilu byly shledány respondenty jako minimálně důležité. Bylo prokázáno, že
výkon funkce ředitele školy patří mezi nejnáročnější manažerské pozice.
Je to dáno především
šíří potřebných kompetencí.
Bylo potvrzeno, že ředitel školy musí disponovat
základními manažerskými kompetencemi
stejně jako manažeři jiných firem (strategické kompetence, kompetence zaměřené na týmovou práci apod.) a současně
řadou specifických kompetencí vyplývajících ze školského prostředí
(kompetence řízení procesu vyučování a tvorby učebního prostředí, kompetence zaměřené na kvalitu vyučování a školy apod.).
Konkrétní výsledky výzkumu ukázaly, že není velký rozdíl v důležitosti potřebných kompetencí mezi řediteli jednotlivých stupňů škol, tzn., že všechny identifikované kompetence jsou důležité pro ředitele všech stupňů škol.
Výsledky výzkumu neprokázaly, že by některé kompetence byly výrazně akcentovány v jednotlivých fázích profesní dráhy oproti jiné fázi profesní dráhy. Stanovené kompetence byly hodnoceny jako důležité ve všech fázích profesní dráhy ředitele s tím, že
s přibývajícími roky ve funkci se důležitost všech kompetencí ještě zvyšuje.
Z toho současně vyplývá, že ředitel školy by měl být vybaven řadou kompetencí již před nástupem do funkce.
Výsledky výzkumu lze chápat jako první základní krok a podklad k dalším činnostem, které je třeba ještě udělat k
nastavení uceleného systému hodnocení a dalšího profesního rozvoje ředitelů škol
v České republice. Dále bude nutné ke kompetenčnímu profilu ředitelů škol vytvořit stupnice kompetencí pro popis jejich jednotlivých úrovní a způsob validace. Nastavit míru požadovaných úrovní kompetencí v jednotlivých fázích profesní dráhy a případně pro jednotlivé stupně škol. Takto vytvořený model by již mohl sloužit jako vodítko k výběru kandidátů na pozice ředitelů, k hodnocení stávajících ředitelů a k vytvoření individuálních plánů profesního rozvoje jednotlivých ředitelů. Teprve po dokončení těchto kroků bude možné implementovat celý systém do praxe. To však bude možná nejtěžší část celého procesu, neboť pro smysluplné využití bude třeba celý systém zajistit institucionálně a finančně. A to může být provedeno pouze na úrovni státních orgánů. Jednou z příležitostí by mohl být právě připravovaný
kariérní systém ve školství.
ZDROJE
 
McKinsey & Company. Klesající výsledky českého základního a středního školství: fakta a řešení [online]. Praha: McKinsey & Company, 2010 [cit. 2012-02-15]. Dostupné na: http://www.mckinsey.com/locations/prague/work/ /probono/2010_09_02 _McKinsey&Company_Klesajici_ vysledky_ceskych_zakladnich_a_stredni ch_skol_ fakta_a_reseni.pdf
 
Zpráva OECD o hodnocení vzdělávání v České republice: Závěry. [online]. OECD, 2012 [cit. 2012-03-03]. Dostupné na: http://www.msmt.cz/file/20716
 
SCHRATZ, M. et al. Zlepšování kvality vedení škol ve střední Evropě: závěrečná zpráva o projektu Kvalitním vedením škol k efektivnímu učení. 1. vyd. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Odbor pro záležitosti EU, 2011. 121 s. ISBN 978-80-254-9923-8.
 
National standards for Headteachers
[online]. Department for Education and Skills, 2004 [cit 2012-01-14]. Dostupné na: http://www.teachernet.gov.uk/publications
 
Putting Ontariois Leadreship Framework Into Action: A Guid for School & System Leaders
[online]. Ontario: The Institute for Educatin Leadership, 2008 [cit. 2012-01-15]. Dostupné na: http://live.iel.immix.ca/storage/2/1284580690/FrameworkAction.pdf
 
REIGSTAD, E. Ředitelská škola - kvalifikace ředitelů škol a budoucnost norského školství. In: KALDESTAD, O. H., POL, M., SEDLÁČEK, M. (eds). Vybrané otázky školského managementu: Norská perspektiva. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009. ISBN 978-80-210-5078-5.
 
BAREŠ, M. Kompetenční profil ředitelů škola a jejich další vzdělávání. Praha, 2012. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Pedagogická fakulta. Centrum školského managementu.
1 McKinsey & Company. Klesající výsledky českého základního a středního školství: fakta a řešení.2010.
2 Zpráva OECD o hodnocení vzdělávání v České republice. 2012.
3 SCHRATZ. 2011.
4 National standards for Headteachers. 2004.
5 Putting Ontariois Leadreship Framework Into Action: A Guid for School & System Leaders. 2008.
6 REIGSTAD. 2009.
7 BAREŠ. 2012.

Související dokumenty

Pracovní situace

Kdy může zřizovatel odvolat ředitele školy?
Kalendář
Soudní přezkum a rozhodnutí ředitele školy
Žádost o individuální (domácí) vzdělávání
Ředitelské volno
Právní postavení školské rady
Zápis z jednání školské rady
Řízení zařízení školního stravování (školní jídelny, vývařovny, výdejny)
Syndrom vyhoření a jeho prevence
Vnitřní předpis o spisové službě pro školy
Jak na spisový a skartační řád?
Má mít pedagog postavení úřední osoby dle trestního zákoníku?
Vztahy školy a zřizovatele - neveřejné školy
Vztahy školy a zřizovatele - školy veřejné
Základní metodický rámec pro hodnocení škol ze strany zřizovatele
Plány činnosti - červenec 2021
Plány činnosti - srpen 2021
Kooperace učitelů ve světle profesního učení
Jak reagovat na požadavky rodičů, aby jejich dítě bylo vyjmuto z povinností stanovených ochrannými opatřeními Ministerstva zdravotnictví?
Jak reagovat na výzvy ohledně covidu-19, které ředitelé nalézají v datových a e-mailových schránkách

Poradna

Změna ředitele v soukromé škole
Přespočetné hodiny u statutárního zástupce ředitele ZUŠ
Jmenování ředitele
Vzdání se funkce
Výkon veřejné funkce
Granty
DPP/DPČ v případě ředitele, který je statutárním orgánem právnické osoby
Míra vzdělávací povinnosti
Platový tarif vedení školy
Vzdání se pracovního místa ředitele školy
Bývalá ředitelka
Jmenování a odstoupení ředitele školy
Přímá pedagogická činnost
Osobní příplatek
Přímá vyučovací povinnost
Zástupce ředitele
Dietní stravování
Přijímání ke vzdělávání
IVP
FKSP