Kompetence lídra změny ve vzdělávání na příkladu Hejného metody výuky matematiky

Vydáno:

Problematika změn a jejich vedení či řízení je ve vzdělávání velmi diskutovaným tématem nejen na úrovni ministerstva, ale i na jednotlivých školách mezi učiteli a řediteli škol a v neposlední řadě mezi rodiči lačnícími po nových formách vzdělávání pro jejich děti. Kromě toho, že velké množství změn nařizuje přímo ministerstvo, se v posledních letech čím dál častěji objevují rodičovské iniciativy, které zakládají nové školy a užívají inovativní formy vzdělávání. Zcela ojedinělým počinem je případ zavádění Hejného metody výuky matematiky do základních škol, kterou se již vyučuje na pětině základních škol na našem území.1

 

 

 

 

Kompetence lídra změny ve vzdělávání na příkladu Hejného metody výuky matematiky
Mgr. Bc.
Markéta
Mátlová
studentka Centra školského managementu PedF UK
Za vývojem Hejného metody stojí především dva životy, život učitele na střední škole
Víta Hejného
a život jeho syna
Milana Hejného
, profesora Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a svého času rodiče nespokojeného s výukou matematiky vlastního syna na základní škole. Byl to právě Milan Hejný, komu se podařilo nevídané - přes vysokoškolské prostředí rozšířil otcovu metodu do běžné praxe.
Výzkumné otázky
Na základě poznatků z tohoto aktuálního a novátorského projektu (resp. "revoluce" ve vzdělávání) jsem vypracovala diplomovou práci2, která se zaměřila na vývoj zavádění Hejného metody výuky matematiky na základních školách s důrazem na osobnost Milana Hejného jako lídra změny. Celá práce se snaží najít odpovědi na dvě otázky:
1)
Jaké kompetence musí mít lídr změny, aby bylo možné realizovat radikální změny ve vzdělávacím systému?
2)
Splňuje Milan Hejný charakteristiku lídra změny při zavádění Hejného metody výuky matematiky na základní školy?
Teorie
Abych mohla zodpovědět položené otázky, vycházela jsem ze studia odborné literatury na téma management změn a řízení vs. vedení změny (anglicky
change management
a
change leadership
) a dále je v práci možné nalézt vědecké poznatky o charakteristických rysech lídrů a jejich chování. Teoretická část vrcholí konkrétními příklady kompetenčních modelů lídra, jmenovitě z publikací Kodex 
lídrů
autorské trojice Ulrich, Smallwood a Sweetman3a
Leadership Challenge
dua autorů Kouzes a Posner4. Právě tyto práce nejvíce ovlivnily podobu samotného výzkumu a sestavení vlastního kompetenčního modelu lídra.
Výzkum
Jádro ročního výzkumu představovalo sestavení 20 konkrétních znaků, které by měly charakterizovat lídrovy kompetence v nejširším slova smyslu od chování a jednání s lidmi až po postoje a mravní hodnoty. Blíže se s těmito znaky seznámíte v dalším díle tohoto článku. Na soubor 20 znaků pak navazovala rozsáhlá obsahová analýza videozáznamů rozhovorů s Milanem Hejným a polostrukturovaných rozhovorů s jeho nejbližšími spolupracovnicemi. Díky těmto rozhovorům jsem získala velké množství konkrétních příkladů chování Milana Hejného jako lídra, které jsem přiřazovala k jednotlivým znakům. V diplomové práci je pak možné dohledat konkrétní citace z rozhovorů, které dokazují, že Milan Hejný daný znak splňuje.
Závěr
Diplomová práce přinesla odpovědi na obě výzkumné otázky, které si stanovila. O tom, jaké kompetence musí mít lídr změny, aby mohl realizovat radikální změny ve vzdělávacím systému, pojednává seznam 20 znaků lídra, který vychází ze studia teoretických poznatků a zároveň je klíčem k určení, zda Milan Hejný splňuje znaky lídra. Vzhledem k tomu, že lze nalézt konkrétní příklady naplnění všech dvaceti znaků lídra, bylo možné v závěru práce prohlásit, že Milan Hejný je lídrem změny při zavádění Hejného metody výuky matematiky na základní školy.
Doporučení
Práce nakonec prezentuje konkrétní zkušenosti a doporučení pro další osobnosti, které by chtěly zavést změnu i ve výuce jiných předmětů. Veřejnost totiž volá po Hejném ve fyzice, chemii či biologii. Tato doporučení byla vytvořena na základě poznatků ze zavádění Hejného metody výuky matematiky na základní školy se všemi specifiky, které tento "projekt" s sebou přináší. Závěry diplomové práce tedy nelze aplikovat celoplošně na jakýkoliv nový "projekt" ve vzdělávání, měly by spíše sloužit jako inspirace pro další inovátory. Mezi cenná doporučení, která vycházejí z provedeného výzkumu, například patří, aby inovátoři:
-
nejdříve sami několik let učili na základní nebo střední škole a postupně sbírali zkušenosti, aby si byli vědomi všech nástrah běžné školní praxe a aby, jak říká Hejný, pocítili mravní odpovědnost za žáky a jejich budoucnost,
-
mysleli v první řadě na žáky a jejich budoucnost, a ne na potřeby současné společnosti,
-
pracovali s učiteli nebo s vysokoškolskými studenty připravujícími se na profesi učitele a vytvořili jim podklady k výuce, jako například učebnice, didaktické pomůcky apod.
Dále se ukázalo jako důležité, aby sám hybatel změn měl kromě dostatečných pravomocí, zkušeností a důvěry i rysy vůdčí osobnosti, mezi něž patří nadhled, mravnost a přesahy do dalších oblastí jako filozofie, historie apod.
1 Přesněji na 750 ze 4 100 základních škol v ČR. Zdroj: H-mat, o. p. s.
Hejného metoda.
2016.
Dostupné z: https://www.h-mat.cz/hejneho-metoda
2 MÁTLOVÁ, M.
Kompetence
lídra změny ve vzdělávání na příkladu Hejného metody výuky matematiky
[online]. Praha, 2017 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/185281/. Diplomová práce. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, Centrum školského managementu. Vedoucí práce doc. PhDr. Marie Šafránková, CSc.
3 ULRICH, D., SMALLWOOD, W. N. a K. SWEETMAN.
Kodex
lídrů: pět základních pravidel vedení lidí
. Praha: Management Press, 2015. ISBN 978-80-7261-375-5.
4 KOUZES, J. M. a B. Z. POSNER.
Leadership challenge: jak zařídit, aby se ve firmách děly zázračné věci
. Praha: Baronet, 2014. ISBN 978-80-7384-853-8.