K zápisu pedagogicko-psychologické poradny do rejstříku školských zařízení

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2010, č.j. 2 As 66/2010-74, www.nssoud.cz

V popisované věci (pozdější stěžovatelka v řízení před Nejvyšším správním soudem) Příslušný krajský úřad ovšem žádost zamítl, neboť podle jeho názoru nebyla v souladu s ani s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje výchovně-vzdělávací soustavy daného kraje. Uvedený závěr v rámci odvolacího řízení potvrdilo i ministerstvo a v řízení o žalobě proti jeho rozhodnutí též příslušný krajský soud. Posledně proto (stěžovatelka) (dále jen „NSS“).

NSS v odůvodnění svého rozhodnutí nejprve připomněl, že je přitom a účinností zápisu školy a školského zařízení vzniká právnické osobě, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, jednak právo poskytovat vzdělávání a školské služby a právo vydávat doklady o vzdělání, jednak nárok na přidělování finančních prostředků ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu územního samosprávného celku, za podmínek stanovených zákonem, a to v rozsahu tohoto zápisu.

V daném případě bylo zamítnutí žádosti stěžovatelky o zápis školského zařízení do rejstříku odůvodněno nesouladem s Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky a současně příslušného kraje, což odpovídá znění § 148 odst. 3 písm. a) školského zákona. Rozhodující pro posouzení žádosti jsou podle NSS přitom pouze zákonná kriteria, mezi nimiž má skutečně určující postavení soulad s dlouhodobými záměry vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy. To plyne z významu vzdělávání a jeho zásad a cílů plynoucích z § 2 školského zákona.

K naplnění těchto cílů slouží podle odůvodnění daného rozhodnutí i školská zařízení poskytující služby a vzdělávání, které doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách nebo s ním přímo souvisejí, nebo zajišťují ústavní a ochrannou výchovu anebo preventivně výchovnou péči.

Jak dále NSS dodal, a v případě potřeby se upravují. Podle § 9 odst. 1 školského zákona ministerstvo zpracovává , projednává jeho návrh s příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a s kraji, předkládá jej vládě ke schválení a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Vláda předkládá Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu k projednání. Krajský úřad pak podle § 9 odst. 2 školského zákona zpracovává v souladu s dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji a předkládá jej ministerstvu k vyjádření. Část dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji, týkající se vzdělávání ve školách a školských zařízeních zřizovaných krajem, předkládá rada kraje zastupitelstvu kraje ke schválení.

Tento dlouhodobý záměr obsahuje analýzu vzdělávací soustavy v kraji a stanovuje na základě předpokládaného demografického vývoje, vývoje na trhu práce a záměrů dalšího rozvoje kraje zejména cíle a úkoly pro jednotlivé oblasti vzdělávání, strukturu vzdělávací nabídky, především strukturu oborů vzdělání, druhů, popřípadě typů škol a školských zařízení a jejich kapacitu a návrh na financování vzdělávání a školských služeb v kraji.

přitom podle popisovaného rozhodnutí povinen zkoumat soulad žádosti s těmito záměry, aniž by byl oprávněn přitom hodnotit jejich obsah; to nepřísluší ani soudu.

Byť je zápis školského zařízení do rejstříku spojen s poskytováním příspěvku na jeho činnost, nejsou podle NSS náklady s tím pro poskytovatele příspěvku spojené rozhodujícím kriteriem pro počet zařízení, která mohou být zapsána. Není tak podstatné tvrzení stěžovatele, že je pro stát či územní samosprávný celek finančně výhodnější, pokud služby školského zařízení poskytuje zařízení soukromé, pouze finančně podporované, než zařízení, jehož činnost musí být rozpočtově plně pokryta.

Záměry podle soudu jistě nemohou pomíjet ekonomickou realitu, vycházejí zejména z účinnosti forem poradenských služeb a preference působení na školách je z tohoto hlediska logická. ovšem Touto námitkou zřejmě není podle soudu míněn vztah mezi soutěžiteli, a tedy porušení pravidel hospodářské soutěže ve smyslu obchodního zákoníku, ani ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže, ale mocenský, veřejnoprávní zásah vylučující subjekt z přístupu do soutěže.

Článek 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod zaručuje každému právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost; při jeho aplikaci ovšem nelze odhlédnout od článku 41 Listiny, podle něhož je možno se domáhat práv v něm uvedených pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí. Podle názoru soudu však nelze nic namítat proti tomu, jestliže v tak specifickém sektoru jsou zákonné podmínky pro výkon této činnosti stanoveny poměrně přísně a jestliže i aplikační praxe správních a soudních orgánů tu uplatňuje náročná kritéria. K tomuto závěru lze dospět právě i ve vztahu ke školství, na němž je nepochybně zvláštní veřejný zájem.

Závěrem pak NSS konstatoval, že nelze přehlédnout ani skutečnost, že nezapsání do školského rejstříku neznemožňuje stěžovatelce výkon činnosti pedagogicko-psychologické poradny, pouze jsou jí odepřeny výhody, které by jí plynuly, pokud by v něm zapsána byla.