K výzkumu etnického složení žáků bývalých zvláštních škol
Mgr.
Anna
Hořínová
právnička Kanceláře veřejného ochránce práv
Jak známo, Česká republika byla opakovaně kritizována za to, že se romským dětem dostává vzdělání nižší kvality, a že jsou tudíž oproti ostatním dětem diskriminovány. Ve stěžejním rozsudku Evropského soudu pro lidská práva
D. H. a ostatní proti České republice
1)
byl počet romských žáků vzdělávaných v někdejších zvláštních školách označen za zcela nepřiměřený.
Jelikož provádění výzkumu a osvětová činnost patří mezi úkoly veřejného ochránce práv2), rozhodl se pověřit zaměstnance své kanceláře zmapováním etnického složení žáků vybraných škol3)a takto
ověřit, zda stav českého školského systému, kritizovaný štrasburským soudem,
stále přetrvává.
Zjišťování etnických dat obvykle provází otázka dostatečné ochrany osobních, resp. citlivých údajů ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů4). Zde platí, že je třeba důsledně odlišovat tzv.
adresný
a
neadresný (anonymní) sběr etnických dat.
Zatímco v prvním případě je etnicita spojována s konkrétním jedincem, ve druhém se pracuje pouze s obecným numerickým údajem o etnickém složení určité skupiny, kde identita jednotlivců není vůbec zjišťována.
ADRESNÝ SBĚR ETNICKÝCH DAT
Adresný údaj o etnické příslušnosti konkrétní osoby skutečně je citlivým údajem, který podléhá striktní ochraně podle zákona o ochraně osobních údajů
5).Citlivé údaje týkající se určité osoby je přitom možno sledovat pouze ve vymezených případech (ochrana veřejného zdraví apod.) a způsobem, který uvedený zákon připouští. Příkladem adresného sběru by bylo, kdyby byla v rámci výzkumu zjišťována identita romských žáků navštívené školy.
NEADRESNÝ SBĚR ETNICKÝCH DAT
Jestliže jsou zjišťovány údaje, které vypovídají o etnickém složení určité skupiny jako celku (školy, třídy, pracoviště aj.), aniž by bylo možno identifikovat, kterým jedincům z této skupiny údaje o etnicitě „patří“, nelze hovořit o adresném sběru dat. Výsledkem je pouze číslo, podíl, procento.
Na neadresné zjišťování dat zákon o ochraně osobních údajů vůbec nedopadá
6).
Výzkum je sice založen na mapování etnického a národnostního složení školy, nicméně důležitý je statistický údaj, číslo, nikoliv údaje, kteří žáci školy jsou Romové
7).ZPŮSOBY ZJIŠŤOVÁNÍ ETNICKÝCH DAT
Problém sběru etnických dat zahrnuje i volbu optimální metody, která nevyhnutelně ovlivňuje vypovídací hodnotu výsledku. Nabízí se především
metoda sebeidentifikace, která je používána při sčítání lidu8).
Sebeidentifikace se ovšem pro účely výzkumu z různých důvodů nejeví jako vhodná. Souvisí to zejména se
špatnými zkušenostmi s přihlášením se k menšině, s obavami z diskriminace, nepříznivým mediálním obrazem Romů
aj.9) Takovýto způsob zjišťování se tedy tam, kde je důležité získat co možná nejméně zkreslená data, nezdá spolehlivý10).Ze statistického hlediska je za vhodnější považována
metoda určení jinou osobou. Pro tyto účely je jako identifikátor etnicity ve výzkumu užívána
kombinace vizuálního pozorování osoby a nepřímých znaků
11).Sběr dat tedy provádějí pověření pracovníci Kanceláře veřejného ochránce práv, za významného přispění ředitelů a pedagogů škol. Ti, jelikož znají své žáky velmi dobře, mohou sběru dat svými poznatky napomoci.
Popsaná metoda se nemusí zdát zcela optimální s ohledem na svobodnou volbu příslušnosti k národnostní menšině. Tato otázka však není v rámci anonymního sběru dotčena12).
Nadto se pro účely zjišťování existence méně výhodného zacházení (diskriminace) jako ilustrativnější rozhodně zdá právě vnější úsudek třetí strany.
Diskriminace je totiž zacházení založené na vnímání jedince okolím (resp. tím, kdo o něm rozhoduje), nikoliv na tom, zda se cítí být příslušníkem menšiny, či zda jej menšina sama za svého člena pokládá.
PROČ JE UŽITEČNÉ NEADRESNÁ ETNICKÁ DATA SBÍRAT?
Obecně lze říci, že statistická data jsou mimořádně potřebná proto,
abychom mohli zhodnotit efektivitu antidiskriminačních politik a opatření, a tedy i posun v naplňování práva na rovné zacházení s romskými žáky, zejména co do kvality jejich vzdělání.
Realizace výzkumu je podporována jak Českou školní inspekcí, tak i Úřadem pro ochranu osobních údajů.
Oprávnění veřejného ochránce práv provádět výzkum a žádat ředitele škol o součinnost nicméně vyplývá přímo ze zákona o veřejném ochránci práv.
Je projevem působnosti ochránce v oblasti práva na rovné zacházení, ale i působnosti ve vztahu k ředitelům škol jako subjektům vykonávajícím státní správu. Je tedy zcela na místě, aby ředitelé škol umožnili realizaci výzkumu a poskytli potřebnou součinnost.
ZÁVĚREM
Anonymní sčítání žáků školy nijak nezasahuje do zákona o ochraně osobních údajů a není ani porušením zákona o právech příslušníků národnostních menšin.
Může naopak významnou měrou zhodnotit a revidovat obraz kvality vzdělání, jehož se etnickým a národnostním menšinám na našem území dostává.
1 Rozsudek velkého senátu ve věci D. H. a ostatní proti České republice ze dne 13. listopadu 2007 (stížnost č. 57325/00). Dostupný na: http://portal.justice.cz/justice2/ms/ms.aspx?o=23&j=33&k=390&d=201083
2 Ty jsou definovány v § 21b zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejném ochránci práv“).
3 Školy byly vybrány náhodně ze seznamu České školní inspekce. Jedná se o školy dnes nejčastěji označované jako školy praktické.
4 Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „zákon o ochraně osobních údajů“).
5 Ustanovení § 4 odst. b) a d) zákona o ochraně osobních údajů:
„...b) citlivým údajem (se rozumí) osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu...
subjektu údajů
a genetický údaj subjektu údajů; citlivým údajem je také biometrický údaj, který umožňuje přímou identifikaci nebo autentizaci subjektu údaj; d) subjektem údajů
fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují.
“6 Srov. ustanovení § 4 písm. d) zákona o ochraně osobních údajů.
7 Sběr etnických dat podporuje např. Výbor OSN pro eliminaci všech forem rasové diskriminace (CERD), Evropská komise proti rasismu a intoleranci (ECRI), ale i Evropská romská informační kancelář (ERIO).
8 Údaj o národnosti zde figuruje jako nepovinný údaj.
9 Srov. např. Doporučení Ligy lidských práv k otázce sběru etnických dat, s. 7-8. Dostupné: http://www.llp.cz/cz/systemovadoporuceni.
10 Tento poznatek vyplývá např. ze zprávy vydané v rámci Dekády romské inkluze. 2010a.
No data - no progress
. Data collection in countries participating in the decade of Roma inclusion 2005-2015. New York: Open Society Institute.11 Příjmení, jazyk, tradice, sociální kontext, rodinné prostředí atp.
12 Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o právech příslušníků národnostních menšin“) v § 4 stanoví limity evidence adresných dat. Shromažďování anonymních etnických údajů však nelze považovat za evidenci podle tohoto ustanovení.