Jeden svět na školách

V dospělosti přebírá nad vzděláváním většinou hlavní iniciativu sám, ale v dětství či studentském věku je závislý zejména na rodině, škole a okolí. Každý z nás si ze školních let vybaví nějaké vzpomínky. Ať už se jednalo o výraznou osobnost pedagoga, zajímavý předmět, výlet nebo výstavu, v paměti si je uchováváme po celý život. Podobně ke vzdělávání přistupuje i

Počátky programu Jeden svět na školách jsou spojeny s Mezinárodním festivalem dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Přesně před deseti lety přišli organizátoři filmového festivalu s myšlenkou promítat dokumentárními filmy nejen pro veřejnost, ale také pro střední školy. V rámci festivalu tak došlo ve vybraných pražských kinech k uspořádání prvních projekcí pro školy, přičemž z reakcí studentů bylo zřejmé, že je dokumentární filmy mimořádně oslovily. Organizátoři se proto rozhodli 15 vybraných škol navštěvovat pravidelně i během školního roku a dokumentární filmy promítat

Během prvního roku projekcí byl následně založen samostatný program Jeden svět na školách, s cílem vzdělávat žáky základních a studenty středních škol v oblasti aktuálních témat současného světa, a to právě prostřednictvím projekcí dokumentárních filmů a dalších audiovizuálních materiálů, následných diskusí, doprovodných publikací a interaktivních metod.

Promítání filmů pro školy pořádané v rámci festivalu Jeden svět počínaje založením programu samozřejmě neskončilo. Každým rokem se během festivalu konají speciální projekce po celé České republice – Jeden svět dětem, určené pro žáky základních škol a Jeden svět pro studenty, zaměřené na diváky ze středních škol. Za dosavadní dobu pořádání školních festivalových projekcí filmy shlédlo celkem 247 583 diváků.

S rozvojem činnosti programu i tematického záběru filmů začaly být postupně sestavovány

A co je základem každé sady vzdělávacích materiálů? Kromě dokumentárních filmů či jiných audiovizuálních materiálů (např. sociálních spotů) je součástí i příručka pro pedagogy. Příručka vždy obsahuje synopse k filmům, otázky a odpovědi, informace o problematice, které se filmy věnují, aktivity a pracovní listy, i rady a doporučení pro využívání dokumentárních filmů ve výuce.

Na přípravě materiálů se pak vždy podílí expertní skupina tvořená pedagogy, zajišťující nejen praktickou využitelnost nabízených materiálů ve výuce, ale i asistenci jiným školám, které s materiály programu teprve začínají pracovat. Nedílnou součástí aktivit programu jsou pak také – a to jak pro pedagogy zapojené v programu, kteří se školí, jak s audiovizuálními prostředky pracovat v hodinách a jak je využívat při implementaci školské reformy, ale také pro pedagogy budoucí – na pedagogických fakultách v Praze, Ústí nad Labem, Plzni a Hradci Králové.

Vzdělávací aktivity programu vzbuzují velký zájem nejen v České republice, ale i v zahraničí. Podle osvědčeného vzdělávacího modelu vznikají audiovizuální sady, konají se školení učitelů a funguje mezinárodní síť Studentských filmových klubů Jeden svět na školách. Do společných projektů se zapojili pedagogové a žáci z Polska, Slovenska, Estonska, Švédska, Rumunska, Bulharska, Kosova, Bosny, Gruzie, Rakouska nebo Libanonu.

Dokumentární filmy se ke studentům ovšem nedostávají pouze v rámci běžné výuky. Druhou možností jsou aktivity Studentských filmových klubů Jeden svět na školách. Ty jsou aktuálně vedeny na téměř 60 středních školách a studenti je provozují sami jako svou pro spolužáky, pedagogy, rodiče, kamarády i vrstevníky ze znevýhodněných skupin. Studenti si sami kromě výběru filmů zajišťují také hosta na následnou besedu nebo připravují další doprovodné aktivity, jako jsou výstavy, ochutnávky tradičních jídel apod. V režii studentů – koordinátorů filmových klubů často probíhají i několikadenní celoškolní festivaly. Myšlenka filmových klubů se také rozrostla za hranice České republiky a aktuálně jsou kluby provozovány také na Slovensku, v Polsku, Estonsku a Rumunsku.

Důležitou součástí klubových aktivit jsou pak pravidelná setkávání českých i zahraničních koordinátorů. Osobní kontakty probíhají jak formou dílčích schůzek, tak v rámci Mezinárodní školy dokumentárního filmu Jeden svět na školách. Stěžejními aktivitami mezinárodní školy jsou workshopy zaměřené na tvorbu krátkých dokumentárních filmů, při kterých se žáci učí, jak získat materiál pro dokumenty, zásady dokumentární tvorby, analýzu a zpracovaní filmového materiálu, pracují se zvukem, hudbou a titulky. Kromě workshopů se žáci také účastní modelových projekcí a diskusí s filmovými tvůrci.

Projekty programu Jeden svět na školách jsou spojeny nejen s prostorem školy a aktivní účastí studentů a učitelů, ale také s dějinami každodennosti. Nejvýrazněji se obě výše uvedené složky, tedy získávání informací o tématu z výuky i přímé interakce s pamětníky, historiky či z návštěvy archivů apod. nejvýrazněji propojují v projektu Příběhy bezpráví, který zahrnuje dokumentární a hrané filmy i další doprovodné metodické materiály a aktivity k výuce moderních československých dějin. Od roku 2005 se v průběhu listopadu každoročně na stovkách škol v celé republice konají filmové projekce a besedy s pamětníky, historiky a filmaři.

V rámci projektu se dále konají studentské literární soutěže, semináře pro pedagogy, výstavy pro veřejnost a jsou vydávány publikace o období komunistického Československa. Od roku 2009 je také udělována Cena Příběhů bezpráví, která je plně v režii studentů. Nominace osobností, které projevily v období komunistického režimu mimořádnou odvahu a za své činy si zaslouží ocenění, podávají studenti ve věku 15-20 let a o výsledcích rozhoduje rovněž studentská porota.

Řada aktivit, které jsou v programu realizovány, mají oporu v sociologických výzkumech a dotazníkových šetření. Na přelomu roku 2008 a 2009 byl mezi studenty na českých středních školách realizován jeden z tematických výzkumů, jehož cílem bylo zjistit postoje dnešních mladých lidí - jak vnímají aktuální problémy a výzvy současného světa, jaká je jejich ochota zapojit se do veřejného dění, jaký mají vztah k médiím, jaké jsou jejich politické preference, náhled na československé dějiny, subjektivní pocit informovanosti o nich apod. Z výzkumu mimo jiné vyšlo, že 85 % studentů nevěří, že by mohli být jakkoli schopni ovlivnit řešení problémů na lokální i globální úrovni. Nabídla se tedy přímá otázka – jak podpořit mladé lidi k aktivní občanské angažovanosti?

Vznikl s cílem ve spolupráci s pedagogy motivovat české středoškoláky a žáky posledních ročníků základních škol k aktivní účasti na občanské společnosti. V rámci projektu připravily žákovské a studentské týmy 57 vlastních projektů zaměřených na zlepšení problémů na domácí půdě i v zahraničí. Výsledkem byly například benefiční koncerty, sbírky, výstavy, kampaně nebo osvětové webové stránky. V rámci projektu byla také vydána sada motivačních filmů s rozsáhlou příručkou určenou jak mladým lidem ve věku 14–19 let, tak i pedagogům. Jednou z mnoha aktivit projektu pak byly i Studentské volby 2010, které vyvolaly mimořádný zájem médií i veřejnosti. Díky nim si žáci měli možnost „nanečisto“ vyzkoušet volby do poslanecké sněmovny a prakticky se seznámit s parlamentním systémem v České republice.

V současné době je v programu zapojeno přes 2 800 základních a středních škol, což je každá druhá škola v České republice. Program se neustále rozvíjí a každým rokem se rozšiřuje o nová témata, aktivity a vzdělávací sady. Aktuálně v programu vychází výběrové DVD s názvem „To nejlepší z Jednoho světa na školách“ nabízející dokumentární filmy, sociální spoty, aktivity do vyučování, rady a doporučení a další materiály pomáhající učitelům ve výuce. Na příští rok je pak naplánováno spuštění internetového portálu, který je pracovně nazvaný „Audiovizuální škola“. Na portálu by měly být ke stažení filmy a materiály, které byly v programu dosud distribuované na DVD nebo vydávány v tištěné podobě. Více informací o aktivitách programu Jeden svět na školách jsou dostupné na