Jaký je vztah mezi kulturou školy a strategií školy?

Vydáno:

Po letech se vracím ke svému oblíbenému tématu kultury školy. Podnětem k tomu je účast na projektu NIDV Strategické řízení a plánování ve školách a v územích, který vstupuje do fáze finálních příprav. Vzdělávání ředitelů má být orientováno na strategii škol či její inovaci a jsou připraveny základní moduly. V týmu expertů se řešilo, které téma by mělo být prvním vedle strategie samotné, řízení změn, lidí a pedagogického procesu. Jednoznačně byla zvolena kultura školy, protože přítomní experti z akademické sféry i z pedagogické praxe ji pro cíl zaměřený na strategii škol správně označili za klíčovou s tím, že diskuse nad kulturou školy má vytvořit potřebný vstup pro další součásti kurzu.

 

Jaký je vztah mezi kulturou školy a strategií školy?
doc. PaedDr.
Ludvík
Eger
CSc.
Fakulta ekonomická ZČU
Chtělo se mi říci, konečně! Před lety jsem měl to štěstí, že jsem byl u vzniku koncipování nového vzdělávání pro ředitele škol v ČR. Zpočátku bylo velmi složité prosadit, že je potřebné se mimo pedagogické řízení soustředit i na aplikace z oblasti marketingu a managementu (později i financování, legislativy, projektového řízení atd.), protože křídlo odborníků, kteří nechtěli „vnášet trh do škol“, bylo velmi silné. Přenášením poznatků z řízení škol ze západních zemí (zejména z Anglie) a opětovným zdůrazňováním potřeby komunikace škol s veřejností, stejně jako zaváděním managementu, ale zejména leadershipu se postupně podařilo hodně změnit. Můžeme konstatovat, že současné
vzdělávání vedení škol
(FS I a FS II)
celkem dobře odpovídá tomu, co se realizuje i v okolních zemích
(Eger, Pisoňová, Tomczyk, 2017). Nicméně v poslední době mám pocit, že se zase prosazuje určité křídlo lidí, kteří se snaží vidět školu jen jako specifickou „neziskovku“, která plní zadání veřejné služby a je ji možné jen pedagogicky řídit. Jde o omyl, který je asi potřebné opět objasňovat.
Vždy si uvědomte, že v ČR (podle mne velmi správně) pro pozici ředitele potřebujete mít magisterský titul a hlavně příslušné pedagogické vzdělání a určitou praxi ve škole. Ale zvažte, jak pedagogické nebo filozofické fakulty připraví své absolventy na správu budovy a vybavení, řízení a vedení řady lidí včetně administrativy, řízení rozpočtu, a to i v desítkách milionů korun, ale také na řízení bezpečnosti a rizik, projektů, komunikaci s partnery atd.? Nepřipraví, a ani to není jejich hlavní poslání. Zkušení ředitelé ale vědí, že
bez managementu, získání znalostí, dovedností a později i zkušeností to prostě nejde
.
Proč jsem se od kultury školy dostal tak daleko? To je jednoduché. Protože jsem v létě přemýšlel o tom, jak sdělit příštím účastníkům kurzu, že kultura školy je skutečně klíčem k současnému řízení a vedení školy. Nakonec jsem odpověď našel kde jinde než ve sdělení jednoho z největších klasiků managementu (kterému mimochodem mnozí vytýkali, že je málo akademický a příliš orientovaný na manažerskou praxi). Peter Drucker uvedl: „Firemní kultura si dává strategii k snídani.“ („Culture eats strategy for breakfast.“)
Ano, je to tak. Přehlížení problematiky, jež je spojena s
kulturou organizace
, vede k tomu, že se mnohé (jinak skvělé) plány neuskuteční nebo že minimálně nedosáhnou plánovaných cílů, které jsou přece tak zřejmé a potřebné. V současné době se nacházíme v období, kdy zjišťujeme, že bude nezbytné upravit výsledky kurikulární reformy, protože ne vše a všude dopadlo tak, jak se předpokládalo. Nicméně je nutné přiznat, že jednak je podobná reforma dlouhodobý proces a jednak i na úrovni škol na její realizaci působí determinanty, které ředitel či jeho sbor prostě nemají a nemohou mít pod kontrolou. Ostatně aktuálně jsme svědky toho, co v potřebném kariérním řádu dokážou nadělat politici ve finálním momentu schvalování.
Dnes jsem na internetu poslouchal diskusi ministra školství profesora Štecha a uznávaného experta s bohatými zkušenostmi z praxe Václava Klause ml. Ano, zaznívá mnoho argumentů na obou stranách, skutečně si ale MŠMT myslí, že vše dobře poběží, když opět často dochází ke střetu kultur škol s ambiciózní strategií centrálních orgánů? Skutečně se mávnutím proutku na většině škol posunuly hodnoty, upravily i neformální normy a existují vynikající vztahy, které bez problému podpoří něco, co je většinou pojímáno jako shůry dané?
Kromě toho, že v akademických časopisech, ale i v jiném pedagogickém tisku a v různých odborných diskusích se již objevuje, že je potřebné korigovat reformu, i ČŠI diagnostikuje, že máme některé školy, které mají problémy, a je potřeba se vážně zamýšlet nad kvalitou vzdělávací služby, kterou žákům a jejich rodičům, ale i celé společnosti poskytují. Pro mne s překvapením vyšla 16.8.2017 tematická zpráva ČŠI, která nelichotivě pojednává o situaci na 34 středních školách. Kolik je asi základních škol v ČR s podobnými znaky toxické kultury a nelichotivými výstupy ze vzdělávacího procesu? Kdo nechce tento problém řešit formálně nebo „tak nějako generálně“, bude muset přistoupit k tomu, že se podívá na stav kultur škol a zejména soulad jejich kultur s jejich strategií.
Vy, kteří jste řediteli s větší praxí, jistě máte „na svém kontě“ řadu pozitivních výsledků, či je to spíše výsledek vámi vedeného týmu. Ne vše se ale vždy podaří, někdy se něco i hodně nepodaří. Můžeme ale uvést, že kdo nic nedělá, nic nezkazí a moudrý se ze svých chyb umí poučit a již je neopakuje. Vzpomeňte si na nějaký dílčí neúspěch.
Nechme samozřejmě stranou vliv faktorů, které jste nemohli ovlivnit (někdy mohli předvídat, jindy ne, např. změna legislativy, potopa – ostatně změna legislativy může být také potopou, že?), a zvažte:
-
Nebyl problém i v tom, že představy, potřeby, a tedy to, co znamená hodnotu, byly u různých aktérů jiné, nebo dokonce protichůdné?
-
Panovala shoda v oblasti psaných i nepsaných norem?
-
Jak vypadala komunikace, jež vycházela ze vztahů jednajících aktérů nebo členů týmu?
V jádru modelu kultury školy stojí právě sdílené hodnoty, normy a vztahy.
Pokud problém spočíval i v těchto oblastech, potom si vaše plány dala kultura vaší školy částečně nebo úplně k snídani. Zvažte to.
To je klíč, ze kterého musíme vycházet. Právě objasnění pojmu, jeho obsahu, příkladů, diagnostiky, ale i námětů pro změnu kultury školy či toho, jak řešit tzv. toxickou kulturu školy, bude mimo jiné předmětem kurzu a stejná témata by měla být i součástí dalšího vzdělávání ve školském managementu vůbec. Bez toho se škola v praxi řídit nedá.
ZDROJE
-
EGER, L. PISOŇOVÁ, M. a L. TOMCZYK. Development programs for head teachers in four Central European countries: an international comparison.
International Journal of Management in Education.
2017, roč. 11, č. 1, s. 25–45.
V ČR STARTUJE CÍLENÝ SYSTÉM PODPORY ŘEDITELŮ ŠKOL
http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/v-cr-startuje-cileny-system-podpory-reditelu-skol

Související dokumenty