První Kulatý stůl letošního roku pořádaný Centrem školského managementu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze s názvem „Jak změní novela školského zákona řízení škol?“ přilákal díky své aktuálnosti odborníky z různých oblastí. Diskuze se účastnili akademičtí pracovníci, zástupci zřizovatelů i České školní inspekce, ale i ředitelé, kterých se problematika bezprostředně dotýká.
Jak změní novela školského zákona řízení škol?
Mgr.
Irena
Lhotková
Ph.D.
Centrum školského managmentu, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze; ředitelka ZŠ Bohumila Hrabala
Vzhledem k možnosti větší výměny názorů změnily Kulaté stoly svoji strukturu.
Ubral se prostor panelistům a naopak rozšířil prostor pro následnou diskuzi.
Proto tento (již pátý v pořadí)
Kulatý stůl
uvedl RNDr. Jindřich Kitzberger krátkou
rekapitulací nejdůležitějších změn ve školském zákoně, které ovlivní řízení škol. Jednalo se o:
jmenování a odvolávání ředitele školy
zvýšení kompetencí Školské rady a České školní inspekce
zrušení zprávy o vlastním hodnocení školy
přijímací řízení na střední školy
plnění povinné školní docházky v zahraničí
Následnou diskuzi moderoval PhDr. Václav Trojan, Ph.D., který zdůvodnil téma
Kulatého stolu
–
každý uvažujeme o změně, vidíme její nutnost, ale pokud se nás bezprostředně nedotýká, máme tendenci od ní ustupovat. Také díky tomu se největší část diskuze zabývala právě jmenováním a odvoláváním ředitelů. Účastníci si kladli následující otázky:
Bude jmenování na dobu určitou přínosem či nikoliv?
Nepřinese to nejistotu a rozkolísanost učitelského terénu?
Co může ředitel za šest let dokázat? Stihne naplnit svoji vizi? A zná ji zřizovatel?
Proč bylo zvoleno právě šest let? Žák střední školy ukončí stupeň vzdělání za čtyři roky, žák základní školy za devět let – je to jakýsi průměr?
Nepřinese to nejistotu a rozkolísanost učitelského terénu?
Co může ředitel za šest let dokázat? Stihne naplnit svoji vizi? A zná ji zřizovatel?
Proč bylo zvoleno právě šest let? Žák střední školy ukončí stupeň vzdělání za čtyři roky, žák základní školy za devět let – je to jakýsi průměr?
Bylo konstatováno, že v praxi mimo školství není jmenování manažerů na dobu určitou nic mimořádného. Ale kvalitní ředitel banky se nevrací k přepážce, nýbrž postupuje po kariérním žebříčku dále. Zde je
nutné zdůraznit nejen absenci definování kvality ve školství, ale i kariérního řádu
– a tak možná ředitel školy půjde (třeba vlivem politických důvodů) za přepážku – katedru. Jeden ze zástupců zřizovatelů obhajoval vyhlášení plošných konkurzů – zřizovatelé mají obavu ze stížností ředitelů v případě, že by byl konkurz vyhlášen jen na některé školy. Chybí jim totiž stanovení standardu ředitele školy, podle kterého by mohli určit méně kvalitního ředitele a právě na jeho školu vyhlásit konkurz. K tomu se přikláněl i jeden z přítomných ředitelů –
v zákoně by nemělo být uvedeno období, nýbrž konkrétní kritéria odvolatelnosti z důvodu špatného řízení školy.
Navíc byla zdůrazněna i možnost přílišného bezpečí (kdo si je svou funkcí jistý, tomu přestane fungovat hnací motor) i dřívější neodvolatelnosti osobnostně nezpůsobilých ředitelů (při kontrolách bylo vše v pořádku, ale klima ve škole nebylo příznivé). Hodně byly zmiňovány i politické důvody, ale jeden ze zástupců politické scény namítal, že
není dokázána dřívější ani současná míra politizace systému a že se většinou jedná o subjektivní pohled ředitelů.
Další část diskuze se týkala
navýšení kompetencí Školská rady a České školní inspekce. Školské rady vznikly z důvodu možnosti většího práva rodičů zasahovat do života školy
– ale čeští rodiče jsou se školstvím spokojeni, berou ho jako službu a zasahují pouze v případě vyhrocené situace. Přitom spolupráce rodičů a školy je podle posledních výzkumů jedním ze základních předpokladů úspěchu žáka ve škole. Zřizovatel určuje počet členů Školské rady – někdy je počet členů za zřizovatele stejný jako počet politických stran – někteří v tom vidí další politické ovlivňování školy, ale ve skutečnosti se jedná o vnášení principů demokracie do školství.Česká školní inspekce mohla navrhnout odvolání ředitele již dříve – u tohoto orgánu se o žádnou novinku nejedná.
Diskutující si na závěr tohoto bodu položili otázku:
Povedou nové pravomoci Školských rad k jejich kultivaci? Nebo zůstanou pouze formálním orgánem schvalujícím některé dokumenty školy?
Poslední tři změny byly prodiskutovány v kratším čase. V rámci hodnocení byl zmíněn projekt Cesta ke kvalitě, který vytvořil řadu evaluačních nástrojů, které mohou školy využívat. Dále bylo zdůrazněno, že dobrý ředitel ví, že pokud chce školu rozvíjet, musí hodnotit– proto zrušení zprávy pro ředitele znamená pouze zrušení dokumentu, nikoliv činnosti. Změna přijímacího řízení na střední školy, zvláště pak možnost uplatnění zápisového lístku pouze jednou, dá středním školám více jistoty a zmenší chaos v počtu nových žáků. Stejně pozitivně bylo hodnoceno i zrušení povinnosti přezkušování žáka, pokud plní docházku v zahraniční škole – příjezd žáka s rodiči a často i jejich kontaktování představovalo pro ředitele škol často problém.
Na závěr doktor Trojan shrnul diskuzi, připomenul předchozí témata Kulatých stolů, jejich výstupy a pozval účastníky na
konferenci pořádanou Centrem školského managementu, která se bude konat ve dnech 7. a 8. 6. 2012 a bude se věnovat aktuálním otázkám nejen řízení škol, ale i celému vzdělávacímu systému.