Jak rozvíjet u žáků zájem o knihy a posilovat pozitivní vztah ke čtení

Vydáno:

Jsem učitelkou na málotřídní škole a řadu let mám ve své třídě vždy společně žáky prvního a třetího ročníku. Toto věkové složení nabízí mnoho situací, kdy se mladší děti přirozeně učí nápodobou od svých starších spolužáků. A právě pro vytváření kladného vztahu ke knihám a smysluplnost učení se čtení je toto složení kolektivu, myslím, přímo ideální.

Jak rozvíjet u žáků zájem o knihy a posilovat pozitivní vztah ke čtení
Mgr.
Hana
Mrázková
pedagog
Již od začátku školního roku
třeťáci pravidelně prvňáčkům předčítají, představují své oblíbené knihy a vypráví jim o přečtených příbězích.
Prvňáci své starší spolužáky poslouchají vždy s velkým zájmem, rádi si jejich knížky prohlížejí, ptají se jich na podrobnosti příběhů. Myslím, že tyto společné chvíle s knihami jsou pro ně velkou motivací k vlastnímu čtení.
Žáci prvního ročníku se na naší škole učí číst
genetickou metodou. Učebnicí čtení nás celé první pololetí provází známé pohádky. Pohádky jsou také tématem
„Písmenkové slavnosti“
(myšlenku „Písmenkové slavnosti“ jsem si přinesla z minulého pracoviště), která ukončuje období nácviku čtení.
V tento slavnostní den přijdou společně do školy s dětmi z 1. ročníku i jejich rodiče, prarodiče a další hosté.
Každý rok připravuji Písmenkovou slavnost podle aktuálních podmínek třídy, úrovně dosažených čtenářských dovedností, aktivity dětí, apod. Především ale chceme vždy rodičům ukázat, co jejich děti za první půlrok školy zvládly, co už umí.
Letos jsme začínali
aktivitami v komunitním kruhu - přiřazovali jsme malá tiskací písmena k velkým tiskacím písmenům, skládali z nich slova.
Četli jsme slova zapsaná malými tiskacími písmeny a tvořili z nich dominový řetěz. Z dalších slov jsme skládali věty. Na závěr práce v komunitním kruhu jsme si společně povídali o tom, proč je dobré umět číst. Žáci 3. ročníku prvňáky při této příležitosti také seznámili se svými čtenářskými deníky, kam si krátce píší a kreslí o přečtených knihách.
Potom následovala
samostatná práce v lavici, všechny děti luštily tajenku podle nápovědy
(výsledkem bylo samozřejmě slovo POHÁDKA). V další části vyučování
pracovali prvňáčci ve dvojicích
, kdy společně sestavovali z jednotlivých krátkých vět známý pohádkový příběh. Třeťáci mezitím pracovali ve skupinách s texty pohádkových knížek.
Nakonec jsme ještě pracovali ve smíšených skupinách, kde si děti ověřovaly znalost pohádkových postaviček - hledaly správné dvojice.
Za dobře vykonanou práci děti 1. ročníku dostaly dárek v podobě knihy (letos to byla kniha od Jiřího Havla „Malované čtení pro děti“). Ihned jsme se pustili do čtení. Kombinace obrázků se slovy zapsanými malými tiskacími písmeny se ukázala dobrou volbou, i zatím méně zdatní čtenáři četli velmi pěkně. Jak se sluší na správnou oslavu, ani u nás nechyběl dort, na který jsme pozvali nejen rodiče a další hosty, ale i všechny spolužáky, ostatní učitele, paní kuchařku a paní školnici.
První krůček na cestě ke čtenářství jsme udělali. Nyní je potřeba vytrvat a dojít až k cíli, a to k plynulému čtení s porozuměním, ke čtení pro radost, k potřebě číst. Na tento úkol ale škola sama nestačí, nezastupitelná je
podpora a vzor rodičů. Vztah ke čtení děti získávají ve svých rodinách.
Myslím, že důležité je, aby rodiče dětem, později s dětmi, četli a o knihách si s nimi povídali.