Jak řídit pracovní výkon?

Vydáno:

Řízení pracovního výkonu je integrální součástí personální práce ve škole. Umožňuje řediteli školy, stejně jako všem vedoucím zaměstnancům školy, dosahovat očekávaných výsledků (především očekávané úrovně vzdělávání a výchovy ve škole) prostřednictvím pracovního výkonu ostatních zaměstnanců školy.

Jak řídit pracovní výkon?
Ing.
Martin
Šikýř
Ph.D.
odborný asistent, katedra personalistiky, fakulta podnikohospodářská, Vysoká škola ekonomická v Praze
PRACOVNÍ VÝKON
Pracovním výkonem se rozumí
výsledky práce a chování
zaměstnance vyjádřené množstvím práce, kvalitou práce, včasností práce, provedením práce, přístupem k práci, přítomností v práci a dalšími kritérii hodnocení pracovního výkonu zaměstnance.
Pracovní výkon zaměstnance je funkcí:
 
schopností zaměstnance dosahovat požadovaného pracovního výkonu,
 
motivace zaměstnance k dosahování požadovaného pracovního výkonu,
 
podmínek zaměstnance k dosahování požadovaného pracovního výkonu.
Schopnosti, motivace a podmínky zaměstnance determinují pracovní výkon zaměstnance a pracovní výkon zaměstnance determinuje výsledky školy (vzdělávací, výchovné, provozní, hospodářské a podobně). Pochopení tohoto vztahu je důležité pro pochopení spojitosti mezi personální prací ve škole a výsledky školy.
Prostřednictvím personální práce ve škole lze ovlivňovat schopnosti, motivaci a podmínky zaměstnanců školy, čímž lze ovlivňovat pracovní výkon zaměstnanců školy a tím výsledky školy.
Podstatnou součástí personální práce ve škole se proto stává řízení pracovního výkonu
zaměstnanců školy k dosažení očekávaných výsledků školy, zejména očekávané úrovně vzdělávání a výchovy ve škole.
ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU
Řízení pracovního výkonu je systematická činnost ředitele školy, stejně jako všech vedoucích zaměstnanců školy, která směřuje k dosažení požadovaného pracovního výkonu ostatních zaměstnanců školy. Současná koncepce řízení pracovního výkonu je založena na
dohodě
mezi vedoucím zaměstnancem a podřízeným zaměstnancem o požadovaném pracovním výkonu a na
odpovědnosti
vedoucího zaměstnance za dosahování požadovaného pracovního výkonu podřízeného zaměstnance a tím za dosahování očekávaných výsledků organizace.
Proces řízení pracovního výkonu probíhá jako neustále se opakující cyklus:
 
definování role zaměstnance,
 
uzavření dohody o pracovním výkonu,
 
řízení pracovního výkonu,
 
hodnocení pracovního výkonu.
Proces řízení pracovního výkonu začíná definováním role zaměstnance, kdy vedoucí zaměstnanec spolu s podřízeným zaměstnancem určí úlohu zaměstnance v rámci organizace, to znamená co se od zaměstnance očekává (obsah práce), čeho má zaměstnanec dosáhnout (výsledky práce) a co k tomu zaměstnanec potřebuje (schopnosti, motivace a podmínky k práci).
Definování role zaměstnance je předpokladem uzavření
dohody o pracovním výkonu, ve které vedoucí zaměstnanec spolu s podřízeným zaměstnancem specifikují požadovaný pracovní výkon.
Dohoda o pracovním výkonu obvykle obsahuje:
 
dohodnuté pracovní a rozvojové cíle,
 
normy a ukazatele pracovního výkonu,
 
předpoklady a požadavky výkonu práce,
 
podmínky a prostředky výkonu práce,
 
základní standardy a hodnoty organizace.
Dohoda o pracovním výkonu se ideálně uzavírá
písemně
a zpravidla na
jeden rok, ovšem podle podmínek a požadavků organizace je možné dohodnout i jiné období, např. pololetí nebo čtvrtletí, příp. vymezit dohodnuté období výkonem určité práce, realizací určitého projektu apod.
Dohoda o pracovním výkonu je realizována během řízení pracovního výkonu, kdy vedoucí zaměstnanec řídí a vede podřízeného zaměstnance v průběhu dohodnutého období k dosažení dohodnutých pracovních a rozvojových cílů. Nástrojem řízení a vedení podřízeného zaměstnance v průběhu dohodnutého období je systematické
hodnocení, zjišťování a předávání
zpětné vazby
orientované jak na pracovní výkon, tak na schopnosti, motivaci a podmínky podřízeného zaměstnance.
Na konci dohodnutého období dochází k formálnímu
hodnocení pracovního výkonu
podřízeného zaměstnance ze strany vedoucího zaměstnance, kdy vedoucí zaměstnanec spolu s podřízeným zaměstnancem posuzují a projednávají úroveň dosažení dohodnutých pracovních a rozvojových cílů. Podřízený zaměstnanec má
možnost vyjádřit se k závěrům hodnocení a součástí hodnocení
je vzájemná dohoda o způsobu nápravy zjištěných nedostatků a dalším zlepšování pracovního výkonu podřízeného zaměstnance.
Výsledky hodnocení
pracovního výkonu slouží vedoucímu zaměstnanci jak k uzavření dohody o pracovním výkonu na další období, tak k rozhodování v dalších oblastech personální práce, především v oblasti vytváření pracovních míst, výběru zaměstnanců, odměňování zaměstnanců, vzdělávání zaměstnanců, vytváření pracovních podmínek nebo formování pracovních vztahů. Takto se proces řízení pracovního výkonu neustále opakuje.
Z charakteristiky jednotlivých fází procesu řízení pracovního výkonu vyplývá rozhodující úloha
hodnocení zaměstnanců, jejich pracovního výkonu, a to jak pro realizaci procesu řízení pracovního výkonu, tak pro vykonávání ostatních personálních činností. Hodnocení zaměstnanců proto bude věnována příští část.
POUŽITÉ A DOPORUČENÉ ZDROJE
 
ARMSTRONG, M., STEPHENS, T. Management a leadership. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2008. 272 s. ISBN 978-80-247-2177-4.
 
DVOŘÁKOVÁ, Z. a kol. Management lidských zdrojů. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007. 485 s. ISBN 80-7179-893-2.
 
KOUBEK, J.
Řízení pracovního výkonu.
1. vydání. Praha: Management Press, 2004. 209 s. ISBN 80-7261-116-X.
 
TURECKIOVÁ, M. Klíč k účinnému vedení lidí. Odemkněte potenciál svých spolupracovníků. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2007. 122 s. ISBN 978-80-247-0882-9.