Jak neztratit nadšení?

Vydáno:

„Burnout je konečným stadiem procesu, při němž lidé, kteří se hluboce emocionálně něčím zabývají, ztrácejí své původní nadšení (svůj entusiasmus) a svou motivaci (své vlastní hnací síly). Je to stav vyplenění všech energetických zdrojů, původně velice intenzivně pracujícího člověka.“ Jaro Křivohlavý

Jak neztratit nadšení?
Mgr.
Jana
Pechancová
speciální pedagožka DYS-centrum Praha o.s.; studentka 4. ročníku psychologie na katedře psychologie FF UK v Praze
Na začátek jsem si půjčila název i citaci od pana profesora Křivohlavého. Výstižněji se vyjádřit asi není možné.
O syndromu vyhoření, neboli
„burnout“
už jistě každý z nás leccos slyšel. Psychologové provádějí rozsáhlé studie a pomalu se z něj stává nepřekonatelný strašák, velký čert namalovaný na zdi. Jak to s tím čertem, strašákem, vyhořením tedy doopravdy je? Co ho způsobuje, co ho zvětšuje a prohlubuje? Ale také jak se mu bránit, jak se ušetřit a „jak neztratit nadšení“?
Syndrom vyhoření se pokusilo definovat mnoho výzkumníků a definice naleznete v mnoha publikacích a článcích. Jednu z definic jsem zmínila v úvodu tohoto článku. Termín „burnout“, neboli vyhoření, je v podstatě výstižný a všeříkající.
Někdo, kdo měl zpočátku velký zájem,
vysokou motivaci, byl velmi aktivní a nadšený pro své povolání, byl jako
silně hořící oheň
, postupně ztrácí zájem, je více a více
vyčerpaný a vysílený
, až dohoří úplně a v nitru mu často už
nezbudou dost velké jiskry
, které by zažehly další oheň, otevřely další snahu a sílu dál pracovat.
Syndrom vyhoření je v některých státech, především v USA, uznáván jako nemoc z povolání.
V České republice
bohužel
zatím v seznamu nemocí z povolání chybí, a to i v novém nařízení vlády č. 114/2011 Sb., ze dne 6. dubna 2011, kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., a to stanovuje seznam nemocí z povolání. Přitom v aktuální
Mezinárodní klasifikaci nemocí
je syndrom vyhoření klasifikován ve skupině „Problémy spojené s obtížemi při vedení života“ jako Vyhoření (Z73.0).
Chtěla bych se na tomto místě více zabývat příznaky a prevencí tohoto
nebezpečného ovlivnění kvality života
lidí v pomáhajících profesích, tedy i učitelů.
JAK POZNAT VYHOŘENÍ (U SEBE ČI KOLEGŮ)?
Vyhoření postihuje lidi, kteří jsou a musí být v každodenním kontaktu s dalšími lidmi i dětmi. V současnosti se ale ukazuje, že tato podmínka není jediná. Přidává se trvalý a nekompromisně prosazovaný požadavek na vysoký, nekolísající výkon, který je pokládán za standard. Možnost úlevy, odchylek, nebo vysazení, z tohoto výkonu, když už nějaká je, je velice malá. V případě chyb a omylů jsou důsledky považovány vždy za závažné. Pracovník pak časem začne pociťovat, že tyto požadavky jsou již nad jeho možnosti a že vkládané úsilí je neadekvátní výslednému zisku. V podstatě to také může být odpověď na chronicky neutěšené vztahy a další stresory na pracovišti.
Na úrovni jedince je tedy rizikové, pokud je pracovník nadmíru zapálený pro svou práci, je soupeřivý, ctižádostivý, chce si vše udělat sám, je příliš odpovědný a pečlivý, klade na sebe vysoké nároky, neumí říct „ne“ a nechce, nebo neumí přibrzdit a věnovat se jiným aktivitám než práci a nevyužívá svůj volný čas k relaxaci a odpočinku. Také sklon k negativnímu myšlení a prožívání a nízká schopnost konstruktivně zvládat konflikty napomáhají k rychlejšímu vyplenění energetických zdrojů člověka.
Přichází vyčerpání projevující se ve vztahu k sobě a k pracovní činnosti – té, která byla původně zdrojem radosti a naplnění.Stává se z ní zklamání a marnost a začnou převládat cynické postoje. Pracovník se začne cítit psychicky a emočně vyčerpán, je negativistický, lhostejný, úzkostný, ztrácí zájem na dalším osobním růstu, začne o sobě smýšlet negativně a má snížené sebevědomí. Jedním ze základních pocitů, typických pro vyhoření, je pocit profesního neúspěchu, přesvědčení, že jedinec ztratil svůj potenciál fungovat a vyvíjet se ve své profesi.
PREVENCE NA ÚROVNI PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ
Pracovní prostředí a jeho podmínky jsou velkou rizikovou skupinou. Jaké nedostatky eliminovat? Dopřejte zaměstnancům dostatek odpočinkuv průběhu pracovní doby. Jistě namítnete, že ve škole není zcela reálné, aby učitelky/é měli delší pauzy. Nicméně lze ovlivnit např. rozpis „dozorů“ na chodbách o přestávkách. Především začínající učitelky/é potřebují před každou hodinou alespoň pár minut na přípravu na další hodinu, zkušenější učitelky/é ale pauzy také jistě uvítají.
Zaměstnavatel nebo ředitel by měl věnovat zvýšenou pozornost potřebám zaměstnanců, je výhodné, pokud jsou noví zaměstnanci zacvičování zkušenějšími, nebo jim je stanoven tzv. mentor, který pomáhá s řešením všech problémů, které se vyskytnou. Každý zaměstnanec by měl také mít plán vlastního osobně profesního rozvoje, který napomáhá vidět širší perspektivu a přesah vlastní práce. Kde je možnost supervize, je velice výhodné ji využít. Může eliminovat jak ovlivnění práce osobními starostmi, tak vznikající rivalitu a konfliktyna pracovišti.
Syndrom vyhoření lze také rozdělit do několika fází, tak jak se pomalu ale jistě plíží do života jedince. Důležitější je poradit, jak se tomu strašákovi postavit a jak tohoto čerta na zdi přemalovat, aby se ani nepokusil vracet se.
CO MŮŽU JÁ SÁM?
Jak tedy dobře pracovat, aniž bychom ztráceli pocit, že svou práci děláme dobře a věnujeme jí vše potřebné? Mnoho pedagogických pracovníků stráví většinu svého času přípravou na vyučování, hledáním zdrojů pro další a další vylepšování svých hodin. Pravda je taková, že ač je to bohulibá činnost,
vyhořelý učitel, ať má sebelépe připravenou hodinu, nemůže poskytnout dětem dobré vzdělání, protože nevytváří bezpečné prostředí.
Je mnohem jednodušší a efektivnější, než trávit hodiny a hodiny hledáním a vymýšlením pracovních listů pro oživení hodin, dobře se postarat sám o sebe. Jak to ale udělat?
 
Znát své hranice, co ještě mohu zvládnout a co už je moc.
 
Znát svou citlivost na stresory, své reakce, svou impulzivnost.
 
Předvídat stresující situace a být připravený.
 
Být otevřený tomu, co se kolem nás děje.
 
Nebát se změn.
 
Umět izolovat stres od ostatních životních aktivit.
 
Vytvořit si kolem sebe pozitivní prostředí.
 
Dbát o kvalitu vztahů s ostatními lidmi v našem okolí.
 
Žít zdravým životním stylem.
 
Mít aktivní přístup k životu.
Důležité je
umět oddělovat roviny, které se v našem životě jistě prolínají, ale ne vždy do sebe přímo zasahují – partnerské vztahy, rodinné zázemí, zdravotní stav, pracovní podmínky, seberealizace, ekonomická situace, životní plány a očekávání.
Vytvořte si
pořadí důležitosti
těchto rovin. Co je pro vás priorita, co vás naplňuje, co vám dolévá energii? Stresovat se pro nedůležité věci se vám pak samo ukáže jako plýtvání vaší energií. Vyhýbání stresu ale také spočívá v určité
inventuře nepříjemností, které vás potkávají a jejich eliminaci, ať už vyhýbáním se, nebo naučením se způsobu, jak je zvládnout.
Co děláte po práci? Pracujete? Přemýšlíte o svých žácích? Jdete s kolegyní na kávu nebo procházku a probíráte vaše žáky, kolegy, nadřízené? To ale neodpočíváte.
Zdravý odpočinek
spočívá v tom, že
odkloníte své myšlenky
od všeho, co souvisí s vaší prací. Odreagujte se tak, jak vám je příjemné, využijte svůj volný čas pro sebe, vyplňte ho svými zájmy, setkávejte se se svými přáteli. O tyto vztahy se dobře starejte a navazujte nová přátelství, protože jen noví lidé nám oživují život, učí nás nové vzorce chování, poskytují nám
sociální oporu, pomáhají nám zvládnout konflikty a stresové situace. A naučte se efektivně relaxovat.
CO MŮŽE ZAMĚSTNAVATEL/ŘEDITEL ŠKOLY?
Ve veřejném školství v současné situaci nemá moc velký smysl dávat rady ohledně
úpravy prostředí, jako je soukromí, dostatek kvalitního pracovního prostoru a pracovních pomůcek apod. Stejně tak dostatečný počet pracovníků, úprava pracovní doby, odpovídající finanční ohodnocení není úplně v rukou ředitele školy.
Co ale může dobrý ředitel, je
srozumitelně plánovat
spolu s pedagogy pracovní proces, školní projekty, akce apod. Stejně tak může podpořit učitele ve využívání
týmové spolupráce
a flexibilitě.
Pro pedagogy je také důležité, a je důležitou prevencí syndromu vyhoření, dostávat
zpětnou vazbu, kladné hodnocení a uznání vynaloženého úsilí a vykonané práce.
Ono je to velmi vysilující učit třídu 25 žáků, ať jsou jakkoliv mladí. Vytvoření
kvalitního sociálního prostředí
ve škole je nedílnou součástí dobré péče o zaměstnance.
Velmi efektivní prevencí vyhoření je také podporovat pedagogy ve vzdělávání a v
seberozvoji, vytvořit prostor pro
zvyšování kvalifikace, pokud je to možné, nalézt
supervizní programy, diskuzní skupiny, kde učitelé mohou sdílet své starosti, i své úspěchy. Podívejte se také na nabídku seminářů učících zvládání
relaxačních technik.
DŮLEŽITOST SOCIÁLNÍ PODPORY
Ačkoliv je každý individualitou, odmalička vyrůstáme ve společnosti a stáváme se součástí sociálních skupin. Každá ze skupin, které jsme členem, ať už je to pracovní kolektiv, rodina, škola, přátelé, příslušnost ke sportovnímu oddílu, pro nás vytváří podpůrnou síť a sociální oporu. Čím více těchto skupin a vztahů v nich máme, tím méně můžeme být rizikem rozvoje syndromu vyhoření zatíženi. Sociální skupina může svou podporou zasáhnout v případě osobních neštěstí, nehod, úrazů, ztrát blízké osoby, ale poskytuje i pochopení a zpětnou vazbu v běžném životě.
Sociální vztahy poskytují člověku možnost spolupráce a rozdělení problému, nebo i podělení se o radost. Ne nadarmo se říká, že sdílená starost je poloviční a sdílená radost dvojnásobná. Přátelé i známí si také naslouchají, a to je důležitým prvkem vlastního odreagování i osobního růstu, umožňuje sdílet bez kritiky a hodnocení. Poskytují také podporu a povzbuzení, dodávají motivaci a podporují v dalším růstu. Prostřednictvím sociální skupiny se nám může dostat uznání nejen z dobře vykonané práce, ale obdivu k nám samým, pocitu, že jsme pro někoho vzorem. Sociální skupiny nám poskytují i zpětnou vazbu, jakou práci vykonáváme a jak působíme na ostatní. A to vše se nám dostává většinou v rovnocenných vztazích.
ZÁVĚREM...
...ještě pár možností, jak se se svou náročnou prací vyrovnat lépe. Žáci, které vyučujeme, nejsou „naši“, nejsou to „naše děti“.
Odstup a odosobnění
nám nezabraňuje vykonávat dobrou práci a věnovat jim dobrou péči. Jistě nám to ale pomůže nevyhořet.
Je potřeba také
důsledně oddělovat pracovní život od osobního.
To, že nás rozčílil žák ve škole, neznamená, že nám to musí zkazit odpoledne a večer strávený s rodinou. Týká se to pouze jednoho určitého vztahu, není nutné, aby to zasahovalo i do těch ostatních. Dovolte mi rozloučit se citátem Paola Coelha:
„Na světě je jedna řeč, které všichni rozumí. Je to jazyk nadšení, věcí udělaných s láskou a chutí, touhou dosáhnout to, o čem sníme nebo čemu věříme.“
Poznámka redakce
V pravidelné příloze Speciál pro střední školy najdete článek, který se věnuje novému fenomému – syndromu vyhoření u středoškoláků.
LITERATURA
 
JEKLOVÁ, M., REITMAYEROVÁ, E.
Syndrom vyhoření.
1. vyd. Praha: Vzdělávací institut ochrany dětí, 2006, 32 s. ISBN 80-869-9174-1.
 
KEBZA, V., ŠOLCOVÁ, I.
Syndrom vyhoření: (informace pro lékaře, psychology a další zájemce o teoretické zdroje, diagnostické a intervenční možnosti tohoto syndromu).
2. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav, 2003, 23 s. ISBN 80-707-1231-7.
 
KŘIVOHLAVÝ, J. Jak neztratit nadšení. 1. vyd. Praha: Grada, 1998, 131 s. ISBN 80-716-9551-3.
 
KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví. 2.vyd. Praha: Portál, 2003, 279 s. ISBN 80-717-8774-4.

Související dokumenty

Pracovní situace

Má mít pedagog postavení úřední osoby dle trestního zákoníku?
Rozvoj pedagogických pracovníků
Nastavení komunikačních toků při komunikaci s rodiči
Syndrom vyhoření a jeho prevence
Pracovněprávní důsledky odsouzení pedagogického pracovníka za trestný čin
Nástup do práce - znovu otevření škol v době mimořádných opatření
Jak má postupovat ředitel školy v případě, že učitel odmítne nosit roušku?
Covid-19 jako nemoc z povolání
Kooperace učitelů ve světle profesního učení
Výchovný poradce – metodické vedení učitelů
VP a další poradenští pracovníci
Jak zadat školní web
Kdy může zřizovatel odvolat ředitele školy?
Akreditace vzdělávacích programů v systému DVPP
Zákon o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem v souvislostech
Vnitřní předpis o spisové službě pro školy
Jak na spisový a skartační řád?
Informace k možnostem zaměstnávání ukrajinských občanů na pozici pedagogického pracovníka
Co udělat s učitelem podporujícím Putina nebo šířícím proruské dezinformace?
Cestovní náhrady

Poradna

Granty
Ukončení pracovního poměru – ředitel školy
Změna ředitele v soukromé škole
Přespočetné hodiny u statutárního zástupce ředitele ZUŠ
Jmenování ředitele
Vzdání se funkce
Úvazek
Úvazek
Podnapilý rodič
Výkon veřejné funkce
Míra vzdělávací povinnosti
Platový tarif vedení školy
Vzdání se pracovního místa ředitele školy
Bývalá ředitelka
Pracovní poměr na dobu určitou - 10 měsíců
Jmenování a odstoupení ředitele školy
Vedoucí učitel odborného výcviku
Přímá pedagogická činnost
Osobní příplatek
Kvalifikace

Nařízení vlády

114/2011 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání