Jak na školní družinu

Na začátku každého nedorozumění, ať už vzniká z jakéhokoliv důvodu, je většinou - a to jak ústní, tak i písemná. Jedna z maminek prvňáčka mi poslala v nedávné době e-mail mající téměř dvě stránky textu. Připomínky byly úplně ke všemu, na konci dotaz, která odpovědná osoba to s ní všechno bude řešit. Tak jsem ji odkázala na svého zástupce (rozvrh hodin), třídní učitelku (zadávání domácích úkolů), výchovnou poradkyni (potenciální nadání žáka) a nakonec i na zástupkyni pro školní družinu. Ta jí nejen vyvrátila některá chybná tvrzení a našla údajně ukradené věci (byly u věcí zapomenutých), ale hlavně uzavřela celé martyrium větou:

První věc, která slouží k odstranění nedorozumění, je a také naslouchání. Důležité je i to, aby konkrétní věci řešili lidé, kteří za danou oblast odpovídají. I když dotaz směřuje k vám jako k řediteli školy, pokud je v kompetenci jiného pracovníka, měli byste mu záležitost předat k vyřízení. Nejen že vám takové delegování ušetří čas, ale svědčí to i o vaší důvěře ve schopnosti podřízených.

Další věcí, se kterou se často setkávám, je podceňování činnosti školní družiny. A opět příklad: v době od 14:10 h do 15:15 h se u nás děti nevyzvedávají. Tato doba slouží k akcím mimo areál školy nebo v případě špatného počasí k souvislým činnostem v jednotlivých odděleních či k realizaci dílen. Zažili jsme maminku, která se rozčilovala nad tím, jak to, že Prevencí je například na třídních schůzkách, jeho zveřejnění na webu školy, umístění měsíčních plánů na nástěnce u vchodu nebo prostřednictvím zpráv vychovatelek v e-mailovém zpravodaji příslušné třídy.

Ale někdy i - poukazují na to, že vychovatelky nemusí vykazovat žádné výsledky, mají méně papírování a třeba i dozorů. Tato averze často zmizí v okamžiku, kdy učitelé zastupují nepřítomnou vychovatelku (připomínám jen, že ideálně na dohodu o pracovní činnosti). Zabavení často až 30 dětí unavených po výuce a jejich předávání rodičům rozhodně není jednoduché a pohled učitelů na práci vychovatelek se po takové zkušenosti většinou změní.

Nezapomeňte také na - i ty jsou často položkou vyvolávající spory mezi učiteli a vychovatelkami. Učitelé je mají a vychovatelky nikoliv. Řešením je přidělení ranních dozorů (u vychovatelek, které mají ranní službu), popř. dozorů před nástupem na odpolední přímou pedagogickou činnost s dětmi.

Otázkou bývá také často - vychovatelky by neměly jíst s dětmi, protože v té době vykonávají právě již zmiňovanou přímou pedagogickou činnost. Doporučuji zajištění výdeje obědů pro vychovatelky zhruba od 11:15 h, aby se stihly v klidu najíst a následně přebírat třídy.

Napjatou situaci vyvolávají i platy. Impulzem se stalo navýšení platů několik let nazpátek, a to v 9. platové třídě, kam byly vychovatelky zařazeny. Prudký nárůst v řádech až několika tisíc korun způsobil to, že plat vychovatelek byl téměř stejný jako plat začínajících učitelů. Mnoho ředitelů to řešilo převedením do 8. platové třídy nebo ponecháním v 9. platové třídě, ale zařazením do 1. platového stupně. V té době dokonce jedna kolegyně - učitelka - zvažovala přechod do školní družiny. V důsledku změny legislativy se ve vyšších platových třídách nyní vracíme k „věkovému automatu“, v 9. platové třídě budou pedagogové zařazeni podle odpracovaných let. Ale stejně se objevil problém - současné navýšení platů vychovatelů není zdaleka tak výrazné (i když - je výrazné to správné slovo?!) jako u učitelů, a opět mohou vznikat dohady...