Jak na školní družinu

Vydáno:

V první části série článků o školní družině jsme se věnovali tomu, KDO povede školní družinu. V dnešní, druhé části se k osobě zástupkyně ředitelky pro školní družinu ještě vrátíme, ale hlavně se soustředíme na to, KOHO bude řídit a vést -tedy na vychovatelky (a možná i na vychovatele) školní družiny. Vyjdeme z právního vymezení problematiky, zmíníme se o volbě dvojice učitel-vychovatel a to celé ještě doplníme krátkou zmínkou o vedení vychovatelů. V závěru je pak uvedena ukázka možné pracovní náplně vychovatele školní družiny.

Jak na školní družinu
Část druhá – KOHO?
Mgr.
Irena
Trojanová
Ph. D.
Centrum školského managementu, Pedagogická fakulta UK v Praze; ředitelka ZŠ Bohumila Hrabala
Vraťme se ale ještě k zástupkyni ředitelky pro školní družinu. V minulém článku (viz Řízení školy č. 8/2014) jsem zmínila důvody jejího výběru, místo této funkce v organizační struktuře školy a stručně byly popsány i její kompetence. Důležité je však zmínit ještě jednu oblast, a to oblast její podpory. Jedná se nejen o podporu organizační a materiální, ale i o podporu „lidskou“. Z hlediska organizačního jde o přesné vymezení odpovědnosti a pravomocí, a to jak z hlediska školní družiny (např. personální obsazení, docházka vychovatelů), tak v oblasti spolupráce se zástupcem pro 1. stupeň. Stěžejní je v této oblasti zastupování pedagogických pracovníků – pokud chybí vychovatel, kdo rozhodne, který učitel ho bude zastupovat? Bude to zástupkyně pro školní družinu (podle suplovacích pohotovostí dodaných zástupcem) a ona sama mu to oznámí, nebo to bude zástupce, kterému svůj požadavek sdělí? A kdo příslušné hodiny vykáže do přehledu podkladů pro platy? Obdobná situace je samozřejmě i u doprovodů na akce, výjezdů mimo školu... Obě varianty jsou možné, ale nezbytné je jejich jasné vymezení.
Z hlediska materiálního se jedná o prostor pro práci a zabezpečení nutných podmínek. Ideální je kancelář zástupkyně pro školní družinu vybavená počítačem s tiskárnou a kopírkou a samozřejmě telefonem. Jedná se nejen o „venkovní“ volání, ale také o místní kontakt. V naší škole jsou všechny herny a učebny, ve kterých jsou umístěna jednotlivá oddělení, takovými telefony vybaveny – zástupkyně tak může volat do kteréhokoliv oddělení, vychovatelé mohou hovořit i mezi sebou. Odbouraly se tak „spojky“, které v případě nutné potřeby musely běžet se zprávou do jiného oddělení. V kanceláři je vhodné umístit i nástěnku pro rozvěšení různých přehledů. Nutná je i místnost (ideálně blízko kanceláře zástupkyně, vybavená počítači), kde se mohou vychovatelé scházet na krátké porady i dolaďovat evidenci žáků, odpovídat na e-maily a psát plány svého oddělení.
Za „lidskou“ podporou stojí především uznání funkce zástupkyně ředitelkou školy. Uznání lze projevit přidělením odpovídajících pravomocí, dále například vhodnou komunikací (nemám na mysli jen ocenění práce, ale především porady nad záležitostmi školní družiny, možnost sdělit své požadavky a především prezentovat vlastní názor) a také postavením na úroveň zbývajících dvou zástupců (např. e-mailová adresa nikoliv na jméno, ale na funkci – zastsd@zs-bhrabala.cz, kontakt uveden nejen na webu školy, ale i na stránkách zřizovatele, vlastní vizitky, prostor pro školní družinu na webu školy...). Za zmínku ještě stojí volba zastupujícího vychovatele, pokud nebude zástupkyně pro školní družinu přítomna ve škole. Je samozřejmě potřebné, aby měl takový zastupující vychovatel potřebné informace, pak bude mít vedení školy k dispozici pracovníka, který bude umět vyřešit problém ve školní družině. A to je z hlediska řízení celé školy určitě pozitivní.
Přejděme nyní k tomu,
koho zástupkyně řídí
– k vychovatelům školní družiny. Věnujme se nejprve právnímu vymezení.
 
Získání
odborné kvalifikace pro vychovatele školní družiny
popisuje § 16 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném znění.
 
Rozsah přímé pedagogické činnosti
je vymezen v nařízení vlády č. 75/2005 Sb., u vychovatelů je to 28–30 hodin.
Přesné vymezení je nutné určit ve směrnicích školy (např. ve vnitřním platovém předpisu). Kromě rozsahu přímé pedagogické činnosti je nezbytně nutné určit i
dozory vychovatelů
– možné jsou například ranní dozory nebo odpolední dozory v šatně, samozřejmě po skončení přímé pedagogické činnosti u žáků. Činnost ranní družiny, a tedy přímá pedagogická činnost s dětmi, může být prodloužena do první vyučovací hodiny v případě půlených hodin. Pak je vhodné, aby nejméně dvě třídy měly půlenou hodinu ve stejný den, aby byl vychovatel využitý u dostatečného počtu dětí.
Z hlediska
platů
je podle
Metodického pokynu k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování do platových tříd podle katalogu prací č. 222/2010 Sb.
možné zařazení vychovatelů do 8. (pokud jim není uložena povinnost tvorby vlastních výchovně-vzdělávacích programů) nebo 9. platové třídy. Popis činnosti odpovídající zařazení do příslušné platové třídy musí být popsán v
pracovní náplni
(viz vzor).
Na základě legislativy se přistupuje ke konkrétnímu stanovení rozsahu přímé pedagogické činnosti (rozvržení do jednotlivých dnů) a k přidělení oddělení (vytvoření dvojice učitel–vychovatel). Zamysleme se nyní nad volbou dvojice učitel–vychovatel. Jsou to nejblíže spolupracující pedagogičtí pracovníci, nejvíce ovlivňují vývoj dítěte v době jeho přítomnosti ve škole, společně se účastní jednodenních akcí mimo školu i dlouhodobějších výjezdů. Proto je nutné vytvořit určitá kritéria pro volbu takové dvojice, nicméně obvykle je to tak, že dvojice spolupracují delší dobu a nic se nezmění. Ale je to vždy ku prospěchu věci? Vhodné je sledovat jak učitele, tak vychovatele po určitou dobu, ověřovat si chování dětí a na základě zjištěných skutečností, společně s ostatními vedoucími pracovníky a s vyslechnutím požadavků učitelů a vychovatelů, přistoupit ke stanovení dvojic pro příští školní rok.
Před samotnou volbou dvojice je vhodné zmínit ještě
přijetí nového vychovatele
do pracovního poměru. Pokud je zájemců více, může se začít prostudováním životopisu (odborná kvalifikace, sledování počtu jeho pracovních míst), následně zjistit reference (pozor na sdělení správných údajů – někdy snaha ředitelů zbavit se nevhodného pracovníka převáží ředitelskou kolegialitu) a teprve pak pozvat uchazeče k osobnímu pohovoru, popř. k ukázce práce s dětmi. U osobního pohovoru není od věci seznámit uchazeče se vzdělávacím programem, organizací školní družiny i pracovní náplní. Může se totiž stát, že uchazeč, který se jeví jako kvalitní, nebude umět (nebo nebude chtít) pracovat s počítačem a pak pro něj bude evidence účastníků školní družiny v programu Bakalář nepřekonatelnou překážkou.
Vraťme se ještě k vedení vychovatelů zástupkyní. Kromě pracovní náplně je vhodné stanovit i další pravidla školní družiny: pravidelné porady, tvorba výchovně-vzdělávacích programů na určité období, další vzdělávání a z něj vyplývající předávání získaných znalostí, hospitační činnost (ze strany zástupkyně i vzájemné hospitace vychovatelů), kontrola dokumentace, informovanost rodičů... Dobře nastavená pravidla jsou vhodným preventivním opatřením před vznikem konfliktů a rozhodně přispějí k dobrému klimatu školní družiny. Tyto záležitosti jsou otázkou manažerskou, ale z hlediska vedení lidí je třeba zmínit ještě oblast stanovení dlouhodobého plánu – vize školní družiny, prodiskutování tohoto směřování s jednotlivými vychovateli a jejich motivaci pro její uskutečnění. Teprve pak bude vedení vychovatelů (KOHO) zástupkyní ředitelky pro školní družinu (KDO) skutečně efektivní a přispěje k rozvoji každého jednotlivého žáka i celé školy.