Jak lze posilovat pozitivní chování žáků?

Vydáno:

Pamatuji si, že jako dítě školou povinné jsem vnímala jako nespravedlivé posuzování a hodnocení projevů chování mých spolužáků od učitelů. Nikdy jsem neporozuměla tomu, podle čeho se učitelé rozhodují a udělují pochvaly, odměny, poznámky, tresty či jiná výchovná opatření.

Jak lze posilovat pozitivní chování žáků?
Mgr.
Renáta
Zajíčková
ředitelka Gymnázia mezinárodních a veřejných vztahů Praha
Často se stávalo, že některému spolužákovi byla udělena důtka a jinému bylo mnoho podobných přestupků odpuštěno. Udělování poznámek a různých důtek dle mého dětského vnímání nemělo řád, učitel se rozhodoval nahodile a pod vlivem momentální situace.
Dnes bych situaci pojmenovala odborněji - možná nebyla vytvořena jasná pravidla pro žádoucí chování. Co ale zřejmě úplně chybělo, byla existence kritérií, podle kterých by se dodržování pravidel vyhodnocovalo, Také jsem si často kladla otázku: „Co vlastně mám z toho, že dodržuji školní řád, že nosím úkoly, nevyrušuji a o přestávkách nezlobím?“ Učitelé téměř vždy jen kárali, neoceňovali projevy očekávaného „správného“ chování. Samozřejmě nechci zde sahat do svědomí svých bývalých učitelů, tyto pocity jsem mívala jako dítě školou povinné, tedy v době bývalého režimu, kdy průběh vzdělávání i výchovy odpovídal jiným společenským normám, hodnotám a pravidlům.
Dnešní škola se od dob mé školní docházky v mnohém proměnila, zareagovala na změny ve společnosti. Jednou ze změn, která se promítla do školního prostředí, je větší otevřenost, v našem případě je to větší otevřenost vůči žákům i rodičům. Klienti školy, tedy žáci a rodiče, se většinou nespokojí s pouhými výsledky, nespokojí se s pouhým sdělením výsledné známky či udělením třídní důtky, chtějí přesně vědět,
za co, proč a jak jsou hodnoceni, na základě jakých kritérií
je jim udělováno to či ono výchovné opatření. Jednoduše řečeno chtějí znát i podrobnosti procesu, který vede k
výslednému hodnocení.
Aby se zamezilo nejasnostem, pochybnostem a možná i dohadům při klasifikaci či udělování výchovných opatření, doporučuje se školám vypracovat si pro každé vyhodnocování dat kritéria a s těmito kritérii seznámit žáky i rodiče. Ze své zkušenosti ředitelky školy musím konstatovat, že se to vyplatí, a že si učitelé a potažmo vedení školy ušetří mnoho práce s vysvětlováním a zdůvodňováním svého rozhodnutí.
Navíc je tu i velmi podstatný psychologický moment. Jestliže řízení a hodnocení čehokoliv nepodléhá žádným pravidlům, vzniká chaos a anarchie, jedinec je zmaten a demotivován.
A protože škola vždy byla vnímána jako organizace řízená pravidly, podmínkou jejího fungování je právě
respektování
těchto
pravidel.
Část jich je ve škole vtěsnána do školního řádu.Ten přesně žákovi určuje, co může, musí, na co má právo a co nesmí. Dodržování těchto pravidel se stává nedílnou součástí pedagogického působení učitelů, což je v dnešní otevřené, leckdy bezbřehé společnosti pro učitele oříšek nejtěžší. Naučit žáka číst, psát, počítat, naučit ho používat vzoreček, logaritmus, slovník či atlas není dnes tak těžké, jako usměrňovat jeho sociální chování, pěstovat v něm sebekázeň, disciplínu, vůli a
respekt k pravidlům či autoritám.
Každý učitel, ať je třídní či netřídní, musí
vyhodnocovat chování žáků
a reagovat na něj, podávat žákovi zpětnou vazbu, čímž mu pomáhá ve vývoji pozitivního chování.Vyhodnocení konkrétního projevu chování a reakce na něj jsou silně ovlivněny osobností učitele - jeho postojem k životu, k žákovi, k sobě samému, jeho zkušenostmi, vzděláním, pohlavím, věkem apod. Každý učitel na chování žáků prostě reaguje jinak. Obecně by se měl ale každý učitel řídit tím, že
pozitivní sociální chování
se upevňuje a jeho výskyt se zvyšuje tehdy, následuje-li po něm
pozitivní důsledek, tedy něco, co žák za svůj projev chování očekává. A mluvím zde vědomě o pozitivním chování.
Nejúčinnějšími důsledky chování jsou tzv. přirozené důsledky, které žáci přímo odvozují ze svého chování. Jsou například spokojeni se svým výkonem, pyšní na účinek svého chování. Pro některé žáky však není informace o výsledku vlastního chování dostatečnou motivací pro další pozitivní vývoj, a právě těmto žákům se musí poskytovat uměle vytvořené důsledky. Mezi ně patří např. pochvala, povzbuzení, pozornost učitele, odměna formou hry nebo hmotné důsledky – kniha, MP3 a v naší škole tzv.
žolíky.
Myšlenka žolíků se nezrodila u nás, s tímto uměle vytvořeným pozitivním důsledkem jsme se setkali na semináři Mgr. Michaely Veselé. Tento nápad jsme ale v naší škole dále rozpracovali, přizpůsobili našim podmínkám a pravidlům, přesně pojmenovali a popsali, dokonce zanesli do směrnic našeho vnitřního řádu školy. Cílem tohoto postupu je přistupovat k vyhodnocování chování žáků spravedlivě a do jisté míry jednotně. Tento
jednotný přístup
zaručuje jistou vyváženost, spravedlnost, odstraňuje nahodilost a přílišnou subjektivitu, která se vždy promítá do hodnocení chování.
Program, který škola používá pro posílení kázně a příkladného chování, se částečně liší na nižším a vyšším stupni osmiletého gymnázia a nese názvy:
Chceme žolíky
(pro nižší gymnázium) a
Moje osobní prestiž MOP
(pro vyšší gymnázium). Tento dokument vznikal při společných poradách, kdy se diskutovalo o tom, jak posuzovat a hodnotit chování žáků tak, aby nevznikaly velké rozdíly mezi hodnocením a klasifikací chování žáků třídními učiteli. Z diskuze vyplynulo, že je nutné
přesně pojmenovat žádoucí a nežádoucí projevy chování, ty jsme poté společně obodovali (žákovi jsou přidělovány kladné body za popsané očekávané chování a záporné za nežádoucí chování) a stanovili orientační tabulku bodů pro udělování výchovných opatření.
Třídní učitel každý pátek vyhodnocuje zápisy vyučujících v sešitě třídy (sčítá a odečítá body), který pro tento účel vznikl, o výsledcích informuje žáka, popř. rodiče. V případě, že žák dosáhne určitého počtu
kladných bodů
nebo je žák bez záporných bodů, jeho pozitivní chování je posíleno tím, že získává pro jeden měsíc žolíka (barevně odlišená kartička s různými vtipnými symboly se jménem žáka).
Udělení žolíka
je jistým způsobem ocenění dobré práce a dobrého chování. Žák se žolíkem může „vykoupit“ (vždy se souhlasem učitele) např. z menšího neohlášeného testu, ze zkoušení, žolík je vnímán jako omluva za nesplněný domácí úkol. U
záporných bodů
to funguje tak, že při získání určitého počtu bodů jsou
udělovány třídním učitelem jednotlivé stupně výchovných opatření
od napomenutí k ředitelské důtce nebo návrhu na sníženou známku z chování. Např. je uděleno napomenutí třídního učitele za mínus 12 bodů.
Na vyšším stupni gymnázia jsme tento postup modifikovali a přizpůsobili věku žáků. Chování žáků se nezaznamenává do sešitů, ale do elektronické třídní knihy, jejíž zápisy mohou sledovat i rodiče, pozměnili jsme seznam projevů chování žáků, např. jsme kladli větší důraz na postih za pozdní příchody do výuky, princip ovšem zůstává stejný. Důležité je zmínit, že tento dokument dává třídnímu učiteli jistou volnost a možnost
individuálního posouzení žáka
a jeho situace.
Možná se může zdát, že je to příliš složitý nástroj pro posílení kázně a příkladného chování, ale není tomu tak, v naší škole funguje velmi dobře. Časově to pro třídního učitele není velká zátěž, naopak
předem jasně daná pravidla a kritéria třídním učitelům práci zjednodušují. Jsou tímto
odstraněny pochybnosti rodičů
o míře spravedlnosti a případné zaujatosti učitelů.
Jediným úskalím může být to, když některý učitel takto dohodnutá pravidla nerespektuje a řeší si hodnocení chování a přístupu žáka k výuce po svém.
Téma jednotného přístupu učitelů k žákům, rodičům a škole vůbec
je již ale jiná kapitola. Naše škola tento nástroj pro posilování pozitivního chování žáků používá již tři roky a žáky, rodiči i učiteli je hodnocen velmi kladně. Nově příchozí učitelé se s ním velmi rychle sžívají. Naplňuje totiž to, co by účinná výchova měla mít –
povzbuzuje a oceňuje pozitivní chování, čímž dochází k jeho posilování, a nezaměřuje se pouze na negativní projevy chování. Navíc se tímto nástrojem vytváří u žáků žádoucí
autoregulace chování.

Související dokumenty

Pracovní situace

Výchovný poradce – metodické vedení učitelů
VP a další poradenští pracovníci
Akreditace vzdělávacích programů v systému DVPP
Zákon o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem v souvislostech
Informace k možnostem zaměstnávání ukrajinských občanů na pozici pedagogického pracovníka
Co udělat s učitelem podporujícím Putina nebo šířícím proruské dezinformace?
Cestovní náhrady
Má mít pedagog postavení úřední osoby dle trestního zákoníku?
Komunita praxe a její role v profesním učení učitelů
Spolupráce pedagogických pracovníků
Rozvoj pedagogických pracovníků
Komisionální zkouška žáka střední školy
Nastavení komunikačních toků při komunikaci s rodiči
Převedení učitele na jinou práci za nouzového stavu
Přespočetné hodiny - mimořádná opatření
Syndrom vyhoření a jeho prevence
Minimální mzda státu EU a výjezdy škol do zahraničí
Cíle profesního učení
Pracovněprávní důsledky odsouzení pedagogického pracovníka za trestný čin
Virtuální hospitace: cesta k lepší škole

Poradna

Úvazek
Úvazek
Podnapilý rodič
Lesní školka
Pracovní poměr na dobu určitou - 10 měsíců
Vedoucí učitel odborného výcviku
Kvalifikace
Přespočetné hodiny
Platová třída
Odměna za očkování
Jmenování třídních, uvádějících a provázejících učitelů
Učitel autoškoly a adaptační období
Prodloužení zkušební doby
Třídní důtka - odpověď na dotaz
Záskok za nemocného jazykáře - odborná poradna, odpověď na dotaz