IVýP žije

Komunikaci s kolegy je možné rozdělit do čtyř oblastí:

Dotazy přicházejí většinou tehdy, když je první jednání školy neúspěšné. Téměř ze sta procent je v tomto případě možné konstatovat, že důvod, proč se IVýP sepisuje, je etopedický. K tomuto nástroji se sahá po kázeňském postihu, nejčastěji po dvojce z chování. Dalším společným znakem je, že problém nastane tehdy, když škola není na jednání s rodiči dostatečně připravena. Není schopna rodičům předložit konkrétní argumenty. Jednání je obecné. Žák má opakovaně prohřešky pouze u některého pedagoga. A do třetice - krizová situace v chování žáka je popisována jako „opakované neuposlechnutí učitele“. Velmi často je takto konfrontován žák, u kterého jsou pozorovány rysy ADHD. Co s tím?

Domnívám se, že v těchto případech mělo být k IVýP přistoupeno již v minulosti. Měl být použit jako prevence před kázeňským postihem. Nyní již pláčeme nad rozlitým mlékem. Ale to neznamená, že IVýP je zbytečný. Není. Jen je nutné se pečlivě připravit na jednání. To musí být vedené v přátelské atmosféře, pro rodiče srozumitelným jazykem. Velice vhodné je, když má škola jasnou vizi, kam chce při jednání dospět. Při stanovování tohoto cíle je nutné počítat s tím, že je také chyba na straně školy. Je velice těžké ji přiznat, ale chybovat je lidské. Rodiče jsou často překvapeni tím, že škola hledá chybu sama v sobě. Ale účel světí prostředky. Osvědčují se otázky typu: „Rodiče, můžete nám prosím pomoci? Byli bychom rádi, kdyby se tyto situace neopakovaly.“ Nebo: „To, co se děje, nás velice mrzí, co můžeme udělat pro to, aby došlo ke zlepšení?“ V takovýchto případech, kdy kázeňský problém postupně dospěl až ke zhoršené známce z chování, je nutné počítat s tím, že řešení bude dlouhodobé. Je možné říci, že ho budeme řešit stejně dlouho, jak dlouho problém vznikal.

A teď do vlastních řad. Pokud se jedná o prohřešky vůči jednomu nebo dvěma pedagogům, je vhodné odhalit, proč se tak děje. Jak bylo již podotknuto, nikdo není neomylný. To, že něco učitel dělá stejně řadu let a nikdy nenastal problém, neznamená, že je vše v pořádku. Dochází k zásadnímu vzájemnému nepochopení a je nutné najít a pojmenovat příčinu. Tou je nejčastěji tzv. nečitelnost vyučujícího, nejednoznačná klasifikace a různá náročnost k žákům. Žák se potom ve vztahu k vyučujícímu ztrácí. Dítě s ADHD potom volí takové chování, které je mu vlastní a přirozené. To je možné klasifikovat jako odmlouvání a drzost. Po napomenutí snadno dojde k vyhrocení situace. Žák ji vnímá jako nespravedlnost a ponižování. Brání se neadekvátním způsobem. Pokud nedojde k vyjasnění a pochopení situace, žák si tuto křivdu nese s sebou i řadu let. Proto cesta zpět bývá často velice obtížná.

Tato otázka se objevuje nejvíce na začátku měsíce října. Děti, které v minulém školním roce pracovaly úspěšně na základě IVýP, se opětovně dostávají do stejných problémů. Zde se nejčastěji jedná o nepřipravenost na vyučování a s tím související problémy nebo pozdní příchody do školy. Tady je jednoznačná odpověď: ANO. Možná i s povzdechem, bohužel se nedá nic dělat, musíme „nasadit“ IVýP znovu. Dá se předpokládat, že se nepodařilo v dítěti vytvořit požadované algoritmy. Věřme, že trpělivost přinese ovoce. Výhodou je, že máme vše administrativně doložené z minulého školního roku a není nutné hledat cestičky. Upozornění na to, že škola v tomto případě supluje rodiče, jsou pochopitelné, ale legislativně neopodstatněné. IVýP je možné v tuto chvíli chápat jako podpůrné opatření, tak jak o tom hovoří § 19 školského zákona a příslušná vyhláška (toho času novelizovaná a tolik diskutovaná vyhláška č. 73/2005 Sb.).

Tato otázka souvisí většinou s množstvím práce, především administrativní, a velkou časovou náročností. Odpověď je jednoduchá, ale její uvedení do života školy velice složité. Tolik, kolik škola unese. Nevýhodou IVýP je právě časová náročnost. Přestože do pedagogické práce učitele patří komunikace s rodiči, není nikde napsáno, jak častá a jak dlouhá. Přestože má výchovný poradce snížený úvazek, není možné, aby tuto práci zvládal v řádné pracovní době. Pokud je v týmu, který se IVýP zabývá, metodik prevence, dělá vše nad rámec své práce, protože stále nedošlo ke snížení úvazku těchto specialistů. Budeme-li se tedy striktně řídit pracovněprávní legislativou, je práce s IVýP nezaplacená, a tedy nežádoucí. Většině našich učitelů jde ale o žáka, proto na tyto otázky nehledí. Proto je možné mou odpověď chápat také tak, kolik času do IVýP chcete investovat a kolik vám zdraví dovolí. Ze zkušeností na naší škole vím, že tato práce není pedagogy považována za zbytečnou, ale za velice náročnou a nekonečně dlouhou. Proto se snažíme vždy pečlivě zvážit, komu tuto péči dopřejeme.

Dotazy, které by bylo možné zařadit do této kapitoly, jsou zajímavé především tím, že poukazují na rozdílnost řešení této otázky. Ačkoliv tuto problematiku řeší zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, v platném znění, především v § 22 a 50, zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění, a Metodický pokyn k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví č. j.: 10 194/2002-14, jsou praktiky na jednotlivých školách velmi odlišné. Nicméně IVýP může napomoci řešit i tento problém. Výhodou je, že jednoznačně víme, co potřebujeme odstranit. Nastavení úkolů pro jednotlivé zúčastněné je proto jednodušší. Zbývá tedy kontrola plnění povinností ve zvolených časových intervalech. Výsledky jsou v těchto případech jednoznačné. Žák záškolák nemá v případě spolupráce školy a rodiny prakticky žádnou možnost neomluveně absentovat. V případě tzv. skryté absence je možná spolupráce s OSPOD. A zde se velice liší přístup jednotlivých úřadů napříč republikou. Zatímco někde je upozornění školy na možné skryté záškoláctví řešeno velice vážně, v jiném kraji škola musí předkládat důkazy svého podezření. Jednotný postup (jak je uvedeno v metodickém pokynu) je totiž pouze doporučením, a proto je možné s ním nakládat dle uvážení odpovědných pracovníků.

Přes svou časovou i administrativní náročnost, přes rozdílný přístup v jednotlivých školách, přes své odpůrce, kteří hledají právní vymahatelnost, IVýP prokazuje svou smysluplnost. Rozhodně nemocné české školství neuzdraví, ani si nedává takové cíle. Pouze tu je. Nabízí své služby. A ty, kantore, ber, nebo nech ležet.