ICT ve škole - Patří sociální sítě do školy?, 1. část

Vydáno: 13 minut čtení

V článku, který vzniká ve spolupráci s Jednotou školských informatiků, Vám představíme několik pohledů na využívání ICT v životě školy. Zejména se budeme soustředit na roli sociálních sítí při výuce, jejich případné nasazení pro prezentování aktivit školy a při komunikaci s komunitou školy, rodiči a pro potřeby žáků. Jelikož jsme si vědomi toho, že téma vyvolá mnoho diskusí, má článek dvě části – první (tento) díl popisuje kontext použití sociálních sítí ve školách, druhý díl (v příštím čísle Řízení školy) bude reagovat na online diskusi a představí příklady dobré praxe výuky používání internetu v hodinách informatiky a bude poukazovat na Vaše konkrétní zkušenosti. K diskusi Vás zveme na portál rvp.cz, případně do Jednoty školských informatiků. 1)

ICT ve škole Patří sociální sítě do školy?
Mgr.
Petr
Naske
 
předseda Jednoty školských informatiků
Na začátku je vhodné vsadit problematiku sociálních sítí ve školách do kontextu, se kterým se školy potýkají již od dob připojení škol k internetu. Většina škol provozuje své webové stránky, na kterých informuje rodiče a komunitu školy o chystaných i proběhlých aktivitách, nabízejí kalendář akcí, zveřejňují povinné dokumenty a mohou nabízet prostor pro aktivity učitelů, tříd i konkrétních žáků. Tematice webových stránek škol se věnuje podrobně například publikace
Budujeme školní web
autora Ondřeje Neumajera.
Pokud vyjmenujeme aktivity školních webů bez ohledu na to, jestli světem hýbají sociální sítě, dá se říci, že příkladem dobré praxe je škola, která používá
redakční systém
s přístupem více osob k obsahu webu, nabízí oddělenou sekci pro interní využití online služeb webových stránek (řekněme intranet – sdílení souborů mezi učiteli a předmětovými komisemi, vedením školy a pedagogy), nějaký modul pro
„e-learning“, kde mohou žáci sledovat materiály z výuky a pracovat s nimi i z domova, případně další služby, které zjednoduší
komunikaci školy a komunity
– online kalendář, zveřejněné dokumenty určené širší veřejnosti (školní vzdělávací program, minimální preventivní program, harmonogram školního roku, vzory prohlášení rodičů vůči škole před školními akcemi a aktivitami).
Je zřejmé, že školní web může plnit mnoho dalších funkcí a rozhodně je možné najít nespočet zajímavých příkladů dobré praxe. Zejména důležité jsou ty příklady, kdy způsob konstrukce školního webu je nastaven tak, že jeho obsah mohou učitelé a vedení školy ovlivňovat přímou cestou, není třeba jednoho administrátora, který bude každému dávat na web to, co potřebuje. Tato přístupnost webu všem je ve školském prostředí velmi důležitá, web pak plní funkci aktualizovaného a relevantního zdroje. Třešničkou na dortu pak může být používání
RSS kanálu, kdy čtenář webu může ve své vlastní RSS čtečce sledovat, jaké novinky se ve škole dějí, a jednoduchým prokliknutím se podívat na samotný školní web.
Z právního hlediska je nutné při práci na obsahu školního webu brát v potaz několik rovin. Samozřejmostí je ohlídání
autorských práv
při publikaci materiálů na webu. Ve školním prostředí navíc vstupuje do hry
nutný souhlas rodičů žáků školy
s uveřejňováním fotografií a materiálů s jejich dítětem, i když bude anonymní a neadresné. Doporučuji školám si tento souhlas vyžádat jako generální na dobu školní docházky a u rodičů, kteří odmítnou fotku či jiný materiál s jejich dítětem na webu školy, vyjít vstříc.
V rámci internetových aktivit škol nelze přehlédnout
online matriky a žákovské knížky, které se již také hojně používají. Systém nabízí zápis absence a klasifikace online v takové podobě, kdy jsou data přístupná pod heslem i samotným žákům i rodičům, a je možné zefektivnit komunikaci mezi školou a rodinou.
Takový systém pak nabízí mnoho dalších funkcí – zasílání novinek emailem, průběžný stav výsledků vzdělávání, efektivní nástroj na slovní hodnocení, možnost sdílení dokumentů z výuky pro konkrétní skupiny žáků a podobně. Dá se říci, že masivnější nasazení e-learningových systémů v ČR někdy supluje i role, které mohou mít online žákovské knížky – systém pro „e-learning“ je používán jako úložiště výukových materiálů, jako prostředí pro psaní reflexe žákovi nad jeho konkrétním úkolem či výsledkem v testu.
Jak již zaznělo, školní web i jiné online aktivity mohou plnit mnoho funkcí, vždy se ale předpokládá, že návštěvník si informaci na webu najde, aktivně přistoupí k internetu a informaci si vyhledá, případně mu přijde emailem nebo do RSS upozornění. Školní web, ať už je jeho forma jakákoliv, je místem, které čeká na svého návštěvníka a snaží se ho nalákat na svůj obsah.
SOCIÁLNÍ SÍTĚ VSTUPUJÍ DO DOMÁCNOSTÍ A ŠKOL
Ještě v době nedávno minulé bychom si nedomysleli důsledky propojení lidí a míst pomocí internetu. Dříve jsme si sháněli přátele na dopisování inzerátem v novinách, dnes stačí dvakrát kliknout na diskusním fóru a najít člověka s podobnými zájmy. Dříve jsme z dovolené psali jen pohlednice, dnes vyhledáváme internetovou kavárnu a odesíláme videa, fotky a vzkazy všem příbuzným. Dříve jsme se seznamovali „tradiční cestou“, dnes skrze obrazovky počítače prozkoumáváme profily lidí, u kterých váháme, nakolik jsou reálné, a s opatrností promýšlíme, koho asi máme na druhé straně.
Internet přinesl do vzorců našeho chování i chování našich dětí úplně jiné dimenze. To, co dětem internetové generace připadá samozřejmé, starším generacím samozřejmé připadat nemusí. Škola by jako prostředí pro výchovné a vzdělávací působení měla představovat místo s jasnými pravidly. Paradoxně u práce s internetem je to zásadní moment, protože ne každá škola má součástí školního řádu i jasně stanovený
řád práce s ICT a internetem
v budově školy.
Přitom věc má i svou
rovinu právní
– škola je odpovědná za to, co se děje za činnosti z počítačů ve vlastnictví školy, odpovědný je pak ředitel školy. Prevence je zde nade vše, i přesto není pedagogická veřejnost zajedno v tom, kdy a jak učit žáky používat ICT a internet a nakolik toto vše patří již na první stupeň ZŠ, případně i do předškolního věku. Vhodné je již od prvního stupně ZŠ aktivně předávat dětem vhodné vzorce chování s internetem a ICT.
A jak s tím souvisí
sociální sítě?
Ve školách bývá používání např. Facebooku a zejména jeho „chatovacích“ funkcí zakázáno s ohledem na fakt, že povídání si přes internet v tu chvíli neodpovídá výchovnému a vzdělávacímu cíli dané hodiny.
Výjimkou je pouze to, pokud se učitel rozhodne připravit hodinu s rozvojem komunikativní kompetence, pro děti si připraví aktivitu, která je namotivuje k příkladnému používání internetu.
Já například s dětmi takto vyhledávám veřejné profily knihoven, komunálních politiků a snažím se jim vysvětlit, že dnes je opravdu možné přímo komunikovat a poslat vzkaz starostovi obce nebo slavnému a oblíbenému zpěvákovi a o to více se musíme učit slušnosti a etiketě v online komunikaci.
Na druhou stranu je zde i rovina, kdy sám učitel může používat aktivně sociální sítě pro svou osobní potřebu, ale z hlediska pracovněprávního vztahu mu není například dovoleno v pracovní době hrát hru na Facebooku nebo potvrzovat přátele ve své síti.
Existuje mnoho povolání a činností, kde se naopak dá využít potenciál sociálních sítí ke spolupráci a sdílení online, i takové aktivity je vhodné žákům zařazovat (například žáci šestých tříd byli unešení z možnosti online sdílet textový dokument a vepisovat do něj své poznámky, například vytvářet sdílený seznam věcí na školní výlet nebo přípravu školního plesu). Hranice zde je velmi tenká – jako dospělí dokážeme odlišit použití online sociálních sítí ryze pro osobní potřebu a pro plnění pracovních povinností, děti toto rozlišit moc neumějí a online sítě mají hlavně pro zábavu.
Dáváme Vám také k úvaze, abyste na své škole motivovali učitele k tomu, aby se zajímali, kolik žáků používá Facebook a jiné nástroje k jiným činnostem, než je chatování a hraní her (naopak třeba narazíte i na nějakou hru vhodnou i do vaší výuky). I samotní učitelé by si měli založit profil na nějaké službě sociálních sítí, aby pochopili, v čem je přitažlivost tohoto média. Existují také stránky Facebooku a jiných sociálních sítí zaměřené přímo na učitele (viz odkazy na konci článku).
ŠKOLA NA SOCIÁLNÍ SÍTI? A JAK?
Chtěl bych na závěr článku učitele a školy inspirovat k otevřené mysli ve spojitosti se sociálními sítěmi a potřebami jejich školy. Jestliže se dá předpokládat, že většina mladých, kteří už mají občanský průkaz, mají i profil na sociální síti, sepisují své statusy již z mobilního telefonu a mají místo emailu zprávy v rámci konkrétní sociální sítě, je vhodné na to i ve škole reagovat.
Je otázka, jak spojení školy a sociální sítě spravovat. Rozhodně je vhodné sdělit návštěvníkům internetu, jestli škola
oficiální profil na síti
má, nebo ne. Stává se někdy, že žáci samotní zakládají „neoficiální“ profil své školy.
Vhodné je také, aby škola určila
moderátora, člověka, který bude online aktivity na stránce/profilu školy sledovat a reagovat na aktivity návštěvníků. Je důležité nastavit jasná pravidla, na jaké aktivity či zprávy bude škola reagovat a na které škola používá jiné, specifické cesty (email školy, osobní konzultace a podobně).
Pokud se budeme bavit o již existujících aktivitách škol zejména na Facebooku, uvedeme přehled nečastějších využití. Nejčastěji školy využívají svůj profil na sociální síti jako
kanál novinek. Jelikož škola používá vždy i své webové stránky, na sociální síti se pak dá vhodně odkazovat na konkrétní stránky a vhodně je komentovat, upozorňovat na aktuality.
Velký potenciál má sociální síť pro vytvoření
neformální skupiny absolventů a příznivců
školy. Pomocí služeb sítě je možné rychle informovat současné i bývalé žáky o aktivních nabídkách i poptávkách školy, efektivně pozvat ty pravé návštěvníky na školní akademii a informovat o novinkách v životě školy, které mohou přinést nové žáky a zájemce o studium z kruhů blízkých těch žáků, kteří už školou prošli.
Co se týká
aktivit jednotlivých učitelů, zde je vhodné, aby strategii společně stanovil ředitel školy společně s učitelem. Žákům lze na zdi stránky sociální sítě zveřejnit tipy do výuky, odkazy na zajímavé stránky, naplánovat událost a upozornění na něco, co má spojení přímo s výukou (například zajímavý pořad v televizi), případně i podklady pro domácí úkol.
Pozor, je nutné o volbě konkrétní služby
informovat rodiče a vyžádat si jejich souhlas. Není možné nabízet žákům nástroje, které mohou zvýšit rizikovost chování dítěte na internetu, navíc vždy budou existovat žáci, kteří používání konkrétní služby odmítnou. Je tedy nutné volit kompromis. Samotnou aktivitu provedete v neutrálním prostředí, které po rodině nechce rozbití zažitých stereotypů, či dokonce placení nějaké služby navíc.
Nesmíme zapomenout také na fakt, že zejména na střední škole je velký potenciál, aby sociální síť používali
samotní žáci na kultivovanou reflexi dění ve škole a okolo školy. Je možné sociální síť využít k tvorbě školního časopisu, blogování studentské rady, případně na prezentování školních prací a projektů. Obrázek o tom, co dokážou dnešní mladí s internetem, si můžete udělat z vítězných prací soutěže JUNIORINTERNET.
ZÁVĚR
Článek měl za cíl odpovědět škole na otázku „Mají nás zajímat sociální sítě a jak se k tomu postavit?“ Snad jasným závěrem je, že bez jednoznačných
interních pravidel školy
na používání počítačů a internetu není možné experimentovat i s jinak přínosnými technologiemi.
Nutné je také úzce
spolupracovat s rodiči
a informovat je o podobě zapojení moderních technologií do výuky.
Žákům, kteří nemohou internet doma používat, je vhodné nabízet počítače v budově školy po vyučování (například v knihovně nebo informačním centru) a umožnit jim tyto prostředky také ke školním potřebám využívat.
Je vhodné rovněž nabídnout žákům možnost poznat reálný potenciál internetu a
najít například spolužáky ze zahraničí
na dopisování a sdílení koníčků. Právě email a sociální sítě jsou na takový kontakt velice výhodné a jistě rozšíří ICT i jazykové dovednosti žáků. Potenciál takových projektů nabízí
ETWINNING, který již více než pět let působí v ČR.
Společným jmenovatelem všech školních aktivit na internetu je prevence a osvěta mezi učiteli, abychom neměli stereotypní postoje ke škodlivosti internetu pro děti, ale hledali cesty,
jak trendy a novinky světa ICT co nejlépe použít pro přípravu dětí na budoucnost. A internet v ní určitě bude hrát jednu z hlavních rolí při propojování lidí a myšlenek.
ZDROJE
 
Diskuse Technologie ve škole na rvp.cz - http://goo.gl/2QJC7; www.rvp.cz
 
Budujeme školní web - http://ondrej.neumajer.cz/skolniweb/
 
Jednota školských informatiků - www.jsi.cz
 
Metodický portál - www.rvp.cz
 
Projekty mezinárodní spolupráce - www.etwinning.cz
 
Portál o použití moderních technologií ve výuce - http://spomocnik.rvp.cz/
VYBRANÉ KANÁLY SOCIÁLNÍCH SÍTÍ PRO UČITELE
 
http://www.facebook.com/UNESCOICTinEducation
 
http://www.facebook.com/TEDEducation
 
http://www.facebook.com/MindShift.KQED
 
http://twitter.com/#!/svet_vzdelavani
 
http://twitter.com/#!/spomocnik
 
http://inapadnik.blogspot.cz/p/pepousovo-vlnobiti.html (Google+)
1 Pokud se v článku budeme bavit
o škole
, myslíme tím základní nebo střední školu, aktivity vysokých škol jsou ryze specifické a do seriálu jsme je nezahrnuli. Pokud se bavíme o
sociálních sítích
, myslíme tím online služby typu Facebook, Google+, Twitter, případně specifické služby pro oblast školství -
komunitní aktivity
portálu rvp.cz, služby portálu etwinning.net a další. Pokud mluvíme o komunitě školy, myslíme tím všechny, jichž se dotýkají aktivity školy, kam chodí jejich dítě, případně subjekty a právnické osoby v okolí školy, které se mohou spolupodílet na životě školy, a nabídce vzdělávacích a výchovných aktivit. Článek nenabízí
žádný konkretní produkt
, jen úhel pohledu na to, co Vám ICT do školy může přinést.