I ve vaší škole vychováváte budoucí leadery

V tomto textu vysvětlíme podstatu dětského leadershipu. Poukážeme na tři inspirativní zdroje, z kterých čerpáme poučení, co činí leadera leaderem, jak rozpoznat jeho potenciál mezi ostatními, a to už v raném dětském věku, a v jakých oblastech může (mimo)školní výchova přispět k rozvoji dětí-leaderů.

Scott Krenz1 uvádí 5 jednoduchých dovedností (skills), avšak spíše postojů, které mohou vašim dětem dopomoci stát se leadery. Tyto postoje orientují děti ke zdravému sebevědomí a samostatnému rozhodování a dávají jim sílu vzepřít se tlaku sociálního okolí a nebýt ve vleku davu.

Leader říká: „Ano, můžu!“ - všude kolem vás je spousta lidí, co vám budou tvrdit, že něco není možné. Leader zůstává soustředěný na svou vizi. Učte děti říkat: ano, tohle dokážu.

Leader říká: „To není problém, to je výzva!“ A každá výzva v životě je příležitost naučit se něco nového. Svět je plný překážek a my se často vymlouváme, že něco nejde. Prakticky vždy je ale k dispozici nějaké variantní řešení. Stačí si položit otázku jinak, podívat se na problém z jiného úhlu. Učte děti být kreativní, klást přemýšlivé otázky a hledat řešení za každou cenu.

Leader říká: „Nikdy, nikdy, nikdy se nevzdávej!“ To nejjednodušší a nejhorší zároveň, když vyvstanou obtíže, je zastavit se nebo utéct. Učte děti, že je důležité vytrvat a dokončovat úkoly, k nimž se zavázaly.

Leader říká: „Mohu neuspět nebo udělat chyby, ale vždy se poučím a půjdu dál!“ Chyby a pády jsou přirozenou součástí našeho života a leader se pokaždé ptá: Co se mohu naučit z tohoto neúspěchu? Učte děti, že je nevyhnutelné dělat chyby, ale že jsou ospravedlnitelné, jen pokud se opravdu snažily a pokud se z chyby poučily.

Leader říká: „Vždy udělám vše, co je v mých silách!“ Je jednoduché podat průměrný výkon. Excelence je postoj: není to snaha být lepší, než druzí, je to výzva každý den překonat sebe sama. Učte děti odevzdávat jen výsledek na úrovni jejich osobního maxima a nesrovnávat se s ostatními.

Pat Williams (1940), bývalý hráč, spoluzakladatel a nyní viceprezident klubu Orlando Magic americké Národní basketbalové ligy, jeden z předních amerických motivačních řečníků, autor stovky knih a mezi nimi Koučujte své děti, aby se staly leadery: Klíče k odemčení jejich potenciálu (2008)2 věnoval značnou část svého profesního života hledání podstaty leadershipu. Oslovil přes 600 vůdčích osobností amerického veřejného života, s nimiž si dopisoval či vedl interview. Shromážděné vědění zobecnil do těchto doporučení:

Hledejte děti:

S těmito klíčovými charakteristikami dětských leaderů jsme pokusně pracovali v roce 2016 v rámci metodologického semináře na Pedagogické fakultě UK se studentkami kombinovaného studia předškolní pedagogiky, tedy učitelkami v mateřských školách. Chtěli jsme ověřit předpoklad, že potenciál leaderů lze vysledovat už u nejmenších dětí. Úkolem studentek bylo na vybrané mateřské škole zpracovat diagnostiku 10 dětí předškolního věku s použitím Williamsových kritérií. Informace získávaly tyto badatelky z vlastního pozorování (v případě, že se jednalo o děti z jejich vlastního oddělení), nebo zprostředkovaně od jiné učitelky (kolegyně). U každého z těchto 10 dětí bylo do tabulky zaznamenáno, zda naplňuje či nenaplňuje jeden každý z 25 indikátorů. Většině dětí pochopitelně odpovídalo indikátorů více.

Z této tabulky pak každá studentka následně vybrala dítě s nejvyšším zastoupením pozitivních indikátorů a ke každému indikátoru zaznamenala důkaz (příklad, vysvětlení), jakým chováním či v jakých situacích dítě tento indikátor realizuje. Tímto způsobem jsme sestavili kazuistiku dítěte, které mělo v dané skupině dětí největší potenciál leadera. Ukázalo se, že znaky vůdčího jednání lze vysledovat u každého dítěte, většinově mezi 5 až 11. Děti identifikované jako leader, naplňovaly 14-22 kritérií!

Nechceme zde činit, zejména s ohledem na velikost vzorku (dostupný výběr, 180 dětí zařazených do výzkumu z 18 mateřských škol), žádné závěry. Diskutabilní by rovněž byla míra subjektivity studentek při pozorování a hodnocení dětí. Spekulovat rovněž můžeme, do jaké míry je 25 Williamsových indikátorů objektivně relevantních pro identifikaci projevů leadera. Ať tak či onak, důležité je, že shodně všechny studentky reflektovaly svůj výzkum ve smyslu prohloubeného poznání dětí a překvapení, že nalezly projevy vůdcovství u dětí, které vlastně nikdy jejich pozornost nepoutaly a u nichž by je nikdy nehledaly (výběr z kazuistik uveřejňujeme v únorovém Speciálu pro MŠ).

Toto zcitlivění vůči potencialitám prakticky všech dětí ujímat se rolí leadera je významný apel pro všechny pedagogy: v našich školách prokazatelně máme budoucí leadery a bylo by nevyčíslitelnou ztrátou pro budoucnost naší společnosti, kdybychom jejich potenciál nechali ležet ladem a cílevědomě nerozvíjeli.

Americká autorka a koučka Mariam MacGregor (http://mariammacgregor.com) se dlouhodobě zabývá rozvojem dovedností leadershipu u dětí a dopívajících, pro které sestavila kurikulum a soubor výukových aktivit, publikovaných např. v knize Budování každodenního leadershipu u všech dětí (2013).3

Uvádíme zde výčet dovedností a postojů, na které se autorka v kurikulu zaměřuje (kde to považujeme z hlediska překladu za žádoucí, uvádíme opět stručné obsahové vymezení). Doporučujeme vzít tyto koncepty do úvahy při komparaci s naším průřezovým tématem Osobnostní a sociální výchova:

Jak vidno, nemusíme si objednávat knihu z Ameriky (tedy příslovečně „objevovat Ameriku“), abychom se dokázali chopit výchovy budoucích leaderů pro naši společnost. Je však potřeba povýšit každodenní dětský leadership na cíl výchovného působení a neustále si připomínat potenciál leadera v každém dítěti ve vaší škole.

ZDROJE