Funkční školní knihovna = součást každé školy

Je všeobecně známo, že školní knihovny hrají nezastupitelnou roli ve vzdělávacím procesu na školách všech úrovní. Pominula doba, kdy byla školní knihovna umístěna v kabinetu a pro žáky představovala nedobytnou pevnost. Na mnoha školách se díky zájmu vedení stávají z tradičních knihoven moderní studijní a informační centrapodporující čtenářskou a informační gramotnost, kromě prostoru pro výuku poskytují také zázemí pro relaxaci a scházení se. Žáci mají možnost ve školní knihovně trávit výuku, přestávky, volný čas a někde dokonce jednou za rok i noc.

je projektem Pedagogické knihovny J. A. Komenského. Je provozováno formou webových stránek. Ředitelé základních a středních škol, učitelé a pracovníci pověření vedením školní knihovny zde naleznou kromě informací z legislativy vztahující se na školní knihovny také metodickou podporu a nabídku vzdělávání školních knihovníků.

K dispozici je služba Ptejte se CŠK. Zájemci se mohou dotazovat na vše, co souvisí s problematikou školních knihoven. Dotazy zodpovídají odborní pracovníci. Web Centra pro školní knihovnymůžete navíc využít ke zviditelnění své školní knihovny tím, že zde budete propagovat vlastní akce. Obsahovou náplň webu zajišťuje Mgr. Radmila Indráková. Podrobnější informace získáte na

Další, kdo vám nabídne pomocnou ruku, je , který je odbornou sekcí (dále jen „SKIP ČR“). Vznikl za účelem podpory, propagace a zkvalitňování služeb knihoven základních a středních škol. Má svou zakládací listinu obsahující jeho hlavní cíle, která je dostupná na

V současné době klub zastupují: Bc. Romana Ráblová – předsedkyně klubu (ZŠ Provaznická, Ostrava-Hrabůvka), Mgr. Ludmila Čumplová (ZŠ Hanspaulka, Praha 6), Mgr. Eva Slavíková (SPŠE a VOŠ, Pardubice) a Edita Vaníčková Makosová (Gymnázium Příbram).

Na přelomu měsíce října a listopadu realizovaly jeho členky dotazníkový průzkum, jehož cílem bylo zmapování současného stavu školních knihoven na základních, středních a vyšších školách. O tom, že se lidé neradi účastní dotazníkových průzkumů, svědčí rozdíl mezi počtem rozeslaných a počtem vyplněných dotazníků. Z výsledků vyplývá, že na všech typech škol je knihovna nejvíce využívána z důvodu výpůjček fondu a přístupu na internet.

Co se týče automatizace školních knihoven, vedou střední a vyšší školy, ale ani základní školy nejsou v tomto směru úplně pozadu. Nejvyužívanějšími automatizovanými knihovními systémy jsou: modul Knihovna v programu Bakaláři a Clavius. Profesionální knihovníci působí především na středních a vyšších školách, na základních jsou spíše raritou, školní knihovny zde nejčastěji spravují pedagogové v rámci svého úvazku. Mzdy knihovníků jsou financovány ve většině případů z rozpočtu organizace, avšak často se jedná o nenárokovou složku platu. Objevilo se také financování mzdy z časově omezených grantů.

Rovněž na nákup fondu si organizace vyčleňují finance, jelikož jsou nedostačující, snaží se navýšit rozpočet prostřednictvím grantů, darů a výběrem manipulačních poplatků. Co se týká vzdělávání, je největší poptávka po kurzech knihovnického minima, dále pak školení v práci s automatizovanými knihovnickými programy a elektronickými informačními zdroji. Obecně se ve školních knihovnách řeší tyto aktuální problémy:

Od se očekává, že bude přinášet praktické informace týkající se zejména grantových výzev pro školní knihovny, ať už na nákup či provoz školní knihovny, projekty podporující kooperaci mezi školními knihovnami, „slovníček“ základních knihovnických pojmů, novinky z knihovnické legislativy, volnočasové aktivity aj. Zájem o členství či informování o činnosti má zhruba polovina respondentů.

Touto cestou děkujeme všem, kteří věnovali svůj čas vyplnění dotazníku. Výsledky nám budou podnětem pro další činnost