Článek v březnovém čísle byl věnován změnám ve finském kurikulu pro základní školy. Již víme, že reforma klade důraz na vztah vzdělávání ke změnám ve společnosti a na rozvoj školy jako učící se organizace. V souvislosti se změnou jsou na školách zaváděny víceoborové výukové moduly, průřezová témata, hodiny programování, mění se také role učitele, hodnocení žáků a organizační kultura. Tyto změny jsou z velké části změnami pedagogickými a pro jejich uskutečnění je potřeba aktivní zapojení a většinou i změna postojů a návyků ze strany učitelů. Proto jsme se rozhodli zabývat se jejich připraveností na nadcházející reformu.
Finsko reformuje vzdělávání:
Mgr.
Anežka
Králová
studentka PedF UK, učitelka ZŠ s RVJ Magic Hill, Říčany
Výzkum
Na jaře 2016 proběhl ve finské Jyväskyle výzkum připravenosti nejen učitelů, ale i studentů učitelství a managementu na kurikulární reformu základního vzdělávání. Jednalo se o kvalitativní studii založenou na obsahové analýze rozhovorů. Respondenty byli učitelé s různou délkou praxe, studenti učitelství v posledním ročníku a manažerky reformy, které měly na starosti vznik a implementaci kurikula na regionální a státní úrovni. Na základě analýzy a syntézy znalostí o implementaci kurikulárních reforem a o profesi učitele jsme nadefinovali připravenost učitele na reformu. Rozhodně se nejedná o definici vyčerpávající, ale pro potřeby výzkumu dostatečně vystihovala podstatu věci.
Učitel připravený na kurikulární reformu:
1.
Zná obsah reformy.
Pro učitele je zásadní znát obsah kurikula, aby mu mohl adekvátně přizpůsobit své chování, návyky i způsoby vyučování. Učitel by měl vědět, jaké jsou hlavní změny oproti starému kurikulu, k čemu se snaží nové kurikulum vychovávat děti a jak reforma zlepší vzdělávací systém.2.
Je s reformou vnitřně ztotožněn.
Ztotožnění se s reformou je potřebné pro nalezení motivace k výše uvedenému přizpůsobení se změnám. Také napomáhá při komunikaci změn žákům a rodičům. Učitel by si měl být vědom problémů, které může reforma přinést, ale přistupovat k nim pozitivně.3.
Ví, co pro něj zavedení reformy znamená.
Učitel by měl mít představu o tom, co konkrétně se v jeho práci mění, aby se na tyto změny mohl včas připravit.4.
Je schopen plánovat svou práci v souladu s požadavky nového kurikula.
Nestačí pouze vědět, jaké změny nová reforma přinese. Učitel by měl být schopen svou práci na základě nových požadavků včas plánovat.5.
Přistupuje k reformě kriticky a autonomně a tento kritický, racionální přístup mu umožňuje se účinně angažovat.
Učitel má na reformu vlastní názor. V minulosti využil možnost vyjádřit se k návrhům nového kurikula a v současné době se aktivně zapojuje do tvorby lokálního či školního kurikula. Ví, kde hledat informace a na koho se obrátit v případě nejasností.Výsledky
Výsledky výzkumu ukázaly, že učitelé a studenti učitelství jsou na reformu
připraveni po stránce znalostní
. Jsou schopni vyjádřit, v čem reforma spočívá, co je jejím cílem a jak by měla zlepšit finský vzdělávací systém. Při rozhovorech nejčastěji zmiňovali témata, která jim byla blízká nebo v nich naopak vyvolávala nejistotu. Všichni respondenti si byli vědomi toho, že budou muset změnit nejen metody výuky, ale i své vlastní návyky, myšlení a roli ve vzdělávacím procesu.Jelikož je změna návyků a myšlení "během na dlouhou trať", výzkum odhalil, že učitelé a studenti
ještě nejsou připraveni na implementaci nového kurikula do své každodenní práce
. Ač většinově podporovali myšlenky prezentované v novém kurikulu, současně vyjadřovali obavy a pochybnosti o tom, co reforma přinese. Zamýšlená podoba vyučování jim přišla nejasná a obsah kurikula příliš obecně formulovaný. Také jim nebyla zcela srozumitelná podoba hodnocení žáků a návaznost na další vzdělávací stupně. Učitelé referovali, že by potřebovali více času a praktických příkladů. Také počet diskusí o reformě ve školách byl podle nich nedostatečný, případně neodpovídaly na fundamentální otázky. Studenti si stěžovali na nedostatek informací a diskusí o reformě na univerzitě.Za zajímavé považujeme, že díky zaměření výzkumu jsme měli možnost porovnat obavy učitelů s informacemi, které nám poskytly manažerky reformy. Od nich jsme se dozvěděli (a následně sami viděli), jak probíhá podpora učitelů a škol při implementaci reformy. Management jak na regionální, tak na státní úrovni změny komunikoval, dával možnost k zapojení se do procesu příprav (tvorba regionální podoby kurikula, komentování návrhů), vzdělával učitele přímo na školách (workshopy, diskuse, webové stránky pro sdílení zkušeností) a poskytoval finanční podporu skrze grantové výzvy. Celý proces tvorby a implementace reformy byl také (a stále je) evaluován.
Jak to, že jsou i přesto učitelé a studenti plni obav? Z pohledu teorie managementu změny jsou obavy na začátku implementace takto rozsáhlé změny běžné a je úkolem manažerů reformy, aby účastníkům poskytli dostatek infomací a podpory, aby se jejich pochybnosti rozptýlily. Důležité také je, že finští učitelé primárně vyjadřovali souhlas se směřováním reformy, pozitivní přístup ke změnám a důvěru v osoby odpovědné za tvorbu kurikula. Snažili se pochopit podstatu reformních kroků a hledat si vlastní cestu, jak téma uchopit. Aktivně se také zapojovali do vzdělávání. To vše by mohlo být pro úspěšnou implementaci změn zásadní.
V současné době samozřejmě nemůžeme hodnotit úspěšnost implementace reformy, ale na základě výzkumu se dá předpokládat, že pokud se manažerům reformy podaří odbourat počáteční obavy učitelů a studentů a přesvědčit je o realizovatelnosti kurikula, mohlo by Finsko posunout své školství zase trochu dál, blíže k adaptaci na změny ve společnosti a ideji školy jako učící se organizace.
Pokud vás téma zaujalo a chcete se o něm dozvědět více, autorka vychází ze své diplomové práce s názvem Připravenost finského vzdělávacího systému na kurikulární reformu.
Viz
www.is.cuni.cz/webapps/zzp/downlad/120256613