Finanční vzdělávání z pohledu bankéře

Vydáno:
Finanční vzdělávání z pohledu bankéře
Evžen
Ollari
manažer vzdělávání GE Money Bank
Finanční gramotnost obyvatel je jedním ze základních pilířů ochrany spotřebitele na finančním trhu.
S ohledem na značný deficit vzdělávání v oblasti osobních financí v minulosti (a to jak dětí, tak i dospělých) a neustálý vývoj finančního trhu, je finanční vzdělávání dlouhodobým procesem.
V České republice byla připravena a schválena Národní strategie finančního vzdělávání, jejímž iniciátorem a koordinátorem je Ministerstvo financí, které dále spolupracuje s příslušnými resorty, experty a organizacemi.
Vedle toho v poslední době vznikla řada projektů, které se věnují právě podpoře finančního vzdělávání jak u dětí, tak u dospělých. Nicméně poslední průzkumy stále upozorňují na nízkou finanční gramotnost zejména u dospělé populace (viz výsledky průzkumu uveřejněné na internetových stránkách Ministerstva financí: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_finvzd_aktuality_61603.html).
1) Výzkum pořádaný Ministerstvem financí ve spolupráci s Českou národní bankou upozornil na nízkou finanční vzdělanost české populace. Mírný optimismus v otázce hospodaření s vlastními prostředky (a případně rezervami) zasáhlo zjištění o neznalostech při sjednávání úvěrů či o financích obecně. Lze nad těmito výsledky jen pokrčit rameny nebo je skutečně důležité finanční gramotnost v ČR systematicky rozvíjet? Jaká jsou rizika spojená s lhostejností k těmto zjištěním?
Myslím, že je důležité aktivně rozvíjet finanční gramotnost. Pokud bude stát k rizikům nízké finanční gramotnosti lhostejný, tak se ještě více rozevřou pomyslné nůžky mezi bohatými a chudými.Je to, jako kdybychom řidičské oprávnění vydali komukoliv bez toho, že by složil zkoušku z ovládání vozidla. Toto je možná dobrý příklad jak by mělo vzdělávání vypadat. Není nutné všechny občany do detailu učit, jak fungují finanční produkty, ale měli bychom je učit, jak se produkty ovládají a v jaké situaci a za jakých podmínek je vhodné je použít.
2) Co je příčinou tohoto vcelku neopatrného přístupu české populace k finanční vzdělanosti? Co je důvodem naší neinformovanosti a neznalosti v otázkách, které jsou spojené s každodenním životem?
Já si myslím, že to je kombinace struktury obecné vzdělanosti s euforií polistopadové éry. Vzdělanost proto, že na školách se velmi často povinně učí „trávicí ústrojí žížal“ namísto správného chování v oblasti řízení rodinných financí. Euforie proto, že po listopadové revoluci si přirozeně všichni chtěli dopřát vyšší životní standard a bohužel díky velmi vysokého tlaku marketingových nabídek mnoho z nás ztratilo svoji opatrnost a úsudek. Zkušenost nebyla téměř žádná a možnost půjčit si se začala posouvat za hranici rozumného zadlužení, odkud je velmi blízko k předluženosti a dluhové pasti.
Nízká finanční gramotnost se často nejvíce projeví v okamžiku, kdy je ještě možné něco dělat a situaci rozumně vyřešit. Mnoho klientů však tento moment podceňuje a zabředne do ještě větších dluhů. Neboli často jen vytloukají klín klínem.
3) Na co je nutné se zaměřit, abychom zmíněný trend zvrátili a naučili se nejen hospodařit se svým rozpočtem, ale i plánovat svou budoucnost a orientovat se v základních informacích, které souvisejí s finančním trhem? Jakou roli v tomto úsilí sehrávají –a mohou sehrávat – školy? Zmínil byste některý z projektů, který má za cíl zvýšit naši finanční gramotnost a který považujete za zajímavý a efektivní?
Někde jsem slyšel, že bychom měli začít s výukou finanční gramotnostijiž v mateřské škole. Já si myslím, že bychom měli začít na základní škole. Změnit celkově zaměření a strukturu povinných předmětů s ohledem na praktické znalosti a dovednosti dnešního života. Témata jako
řízení rodinného rozpočtu, odpovědné zadlužování, jak si zvolit zaměstnání, jaké jsou základní typy právních úkonů, popř. zásady při podepisování smluv
atd. Samozřejmě sem patří i další aspekty jako
je společenské chování, bezpečnost práce, pravidla silničního provozu
atd. Na první pohled velmi široké spektrum, ale myslím, že v první řadě by stačilo doplnit do jednotlivých předmětů praktické příklady ze života. Tím nemyslím, že ostatní předměty bychom měli vyřadit. Jen
přehodnotit, co je povinné a co je nepovinné, resp. dle zaměření a zájmu dětí volitelné.
To je role, kterou by měly hrát školy. Na středních a vysokých školách by se témata jen rozvíjela a samozřejmě by obsahovala složitější situace, včetně simulací zaměřených nejen na řízení rodinného rozpočtu, ale i např. na řízení firem.
Novým prvkem, který není ještě zaveden, a myslím, že zatím o něm nikdo neuvažuje, by mohla být
úprava maturitní zkoušky, včetně učňovské zkoušky o test z finanční gramotnosti. Ten by se soustředil na znalost správného používání finančních služeb a produktů, nikoliv pouze na jejich funkci. Byl by to pro mladé lidi jakýsi „finanční řidičák“.
Již dnes existuje několik zajímavých projektů na finanční vzdělávání. Jeden z prvních, který se tímto tématem začal zabývat na úrovni celoplošného dopadu, je projekt „Rozumíme penězům“, který měl na samém začátku za cíl začít vzdělávat děti na základních školách, ale při realizaci byl rozšířen o vzdělávání učitelů, bez kterých se ty správné informace k dětem nedostanou. Tento projekt tak unikátním způsobem pokládá základy finanční gramotnosti našich dětí. Tím spojuje aktuální potřebu společnosti s investicí do budoucnosti.
Rozhovor vedla Ing. Mgr. Jitka Kašová, odborná garantka projektu Rozumíme penězům