Témata finanční gramotnosti přesahují významným způsobem do různých odborností, zejména do oblasti bankovnictví, pojišťovnictví a finančního poradenství, do práva a legislativy, do problematiky oddlužování. To může přinášet riziko nedostatečného odborného vhledu nebo nedostatečné aktuální informovanosti pedagoga pověřeného finančním vzděláváním. Řešením může být přímá nebo zprostředkovaná spolupráce s externími odborníky.
Externí odborníci při finančním vzdělávání
Ing. Mgr.
Jitka
Kašová
odborná garantka projektu Rozumíme penězům, projekt je realizován díky finanční podpoře ESF
Touto cestou se vydal i projekt
Rozumíme penězům.
Na celkem 58 základních školách pěti krajů ČR jej realizuje občanské sdružení AISIS, a to za finanční podpory Evropského sociálního fondu a rozpočtu ČR. V roce 2011 se do projektu díky spolupráci s GE Money Bank ČR zapojilo také 13 pražských škol.
Efektivita a jedinečnost projektu spočívá ve zpracování kompletních pracovních materiálů pro žáky, detailně popsané metodice, ale také v přímé spolupráci s externími odborníky.
Ti se od počátku projektu zapojili do jeho přípravy, vzdělávání pedagogů i do přímé práce se žáky. Tuto okolnost oceňují nejen zapojené školy, ale i samotní externisté.
Dnes vám nabízíme rozhovor s jednou z nich, JUDr. Veronikou Lovritš.
Veroniko, jak jste vnímala důležitost své role v projektu zaměřeném na finanční vzdělávání?
Role právníka v projektu „Rozumíme penězům“ je na jednu stranu okrajová záležitost, na druhou stranu se účastníci netají tím, že se na vstup právního experta výjimečně těší. Už před zahájením právního vstupu se na většině setkání hromadí lístečky s dotazy z různých právních oblastí.
Jakých problémů se dotazy pedagogů nejvíce týkají?
Vždy se objeví otázky týkající se uplatňování práv spotřebitele a problematiky rodinných vztahů, ale horizont právní zvídavosti pedagogů je velmi široký. Na každém setkání padne nějaká otázka zcela netradiční.
Za nejkrásnější zážitek považuji setkání s pedagogickým sborem v jedné malé vesnici, kde nebyli schopní dát dohromady žádný příklad špatné zkušenosti s dodržováním smluv. Vyhodnotili to upřímným: „Když člověk dodržuje, co si s druhým dohodne, tak ani nepotřebuje právo, ne?“ V takovém prostředí se asi krásně žije.
Kterými vlastními tématy vstupujete do školení pedagogů?
Poslání právníka se trochu liší podle typu vzdělávací akce. Při školení koordinátorů, tedy pedagogů, kteří se chtějí v problematice hlouběji orientovat a své zkušenosti pak předávat žákům, se zaměřuji na to, kde hledat právní předpisy, jak se počítají lhůty, co to znamená řádné plnění smlouvy a jaké jsou způsoby zajištění smlouvy.
Speciální pozornost věnujeme schopnosti odstoupit od smlouvy o spotřebitelském úvěru. Upozorňuji také na rizikové součásti smluv a diskutujeme o tom, co by mohlo být zajímavé pro žáky. Naopak při setkání s pedagogickým sborem, kde by měli účastníci získat pouze jakousi “ochutnávku„ finanční gramotnosti, jsou předávané informace povrchnější a směřují spíše k tomu, s čím se setkávají pedagogové ve svých soukromých životech.
Pochopení základních principů plnění smluv a odstoupení od smlouvy však i v tomto případě tvoří základ, od kterého pak někdy poměrně doširoka odbíháme.
Jsou pro vás všechna tato setkání stejná?
Dá se říci, že žádná z desítek vzdělávacích akcí, které jsem zažila, nezačala a neskončila stejně. Není možné připravit si téma na hodinu až dvě a čekat, že se účastníci přizpůsobí. Jejich zkušenosti se velmi liší nejen díky profesnímu zaměření ( je třeba zaujmout jak fyzikáře, tak výtvarníky), ale také s ohledem na místo, kde žijí. Například lidé z měst řeší výrazně odlišné problémy než lidé z vesnic. Tato prostředí se liší nabídkou služeb, dostupností odborné pomoci, mírou působení negativních vlivů (lichvářů, podomních obchodníků apod.).
V čem je pro vás příprava na tato školení pedagogů nejnáročnější?
Největší výzvou je samozřejmě to, jak přeložit pravidla právního jazyka do řeči, kterou mluví normální lidé. Právníci si na svém slangu velmi zakládají a mnoho z nich není schopno bavit se o právních problémech s neprávníky, protože jim k tomu chybí sdílená slovní zásoba.
Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že vy s tím problém nemáte. Doporučila byste v tomto kontextu i přímou účast právníků ve výuce žáků?
Určitě, externí odborníci jsou nedocenitelnou součástí přímé práce se žáky. Osobně jsem nezažila s dětmi a mládeží téma finanční gramotnosti, ale před lety jsem vedla v Brně menší projekt prevence kriminality v rámci kterého vyráželi na druhý stupeň ZŠ, na učiliště, střední odborné školy a gymnázia studenti práv s tématy zaměřenými na právo v každodenním životě.
Ukázalo se v něm, že i sebelépe připravený pedagog nemá takový úspěch jako právník, který nebyl sice tak didakticky zdatný, zato byl schopný zodpovědět konkrétní dotazy právě na ty problémy, které děti aktuálně trápí. Úspěch studentského projektu naznačuje cestu, jak případně ušetřit náklady – mezi studenty práv je spousta šikovných, kteří mohou v rámci svých znalostí velice dobře učiteli při výuce moci.
Připadá vám, že právní problematika je dostatečně zajímavá a srozumitelná i pro žáky základní školy?
Právní gramotnost jako základ gramotnosti finanční není nějakou exkluzivní záležitostí pro budoucí vysokoškoláky. Už na základních školách mají děti ze všech společenských vrstev potřebu zeptat se, jak správně řešit právní situace, ve kterých se ocitají, nebo do kterých se dostali jejich kamarádi, rodiče, známí.
Které z těchto situací představují průnik právní a finanční gramotnosti?
Jde například o řešení nabídek na výhodné smlouvy telefonních operátorů nebo lákavých reklam výrobců drahé elektroniky či značkového oblečení. Řada takových situací souvisí s nákupy po internetu.
Brzy po ukončení povinné školní docházky některé děti uzavírají pracovní smlouvu. Často ale netuší, na co si dát pozor, jaká mají práva a povinnosti. Pokud jsou nepřipravené na vstup do samostatných právních vztahů, mohou se lehce stát obětí vychytralých zprostředkovatelů smluv.
Co byste ze své odbornosti doporučila lidem v zájmu finančně zodpovědného rozhodování?
Základem právní gramotnosti laiků je schopnost rozeznat nejhorší možnou variantu průběhu právního vztahu. Pak už je jen otázkou jejich sebekontroly a zodpovědnosti, zda podepíší a budou nezodpovědně spoléhat na to, že nejhorší varianta nenastane.
Málokdo totiž přemýšlí při podpisu smlouvy nad tím, jestli bude schopný nést následky nesplnění svých smluvních povinností. A to je hlavní kámen úrazu.
Laik ale nemusí obsahu smlouvy vůbec rozumět. Co pak?
Než takovou smlouvu podepíše, měl by se v tom případě poradit s odborníkem. Základem je v takových situacích sebekontrola. Ne nadarmo se říká: „Zkroťte své emoce, mozek bude dobrovolně následovat“.
Myslíte, že se společnosti vyplatí podporovat finanční vzdělávání dětí?
Rozhodně se nevyplatí těm, kteří si brousí zuby na jejich budoucí příjmy a majetek prostřednictvím predátorských smluv a nekalých praktik. Finančně gramotní lidé ale táhnou ekonomiku kupředu. Využívají různé finanční nástroje, investují, rozumně spoří, mají rezervy pro nenadálé životní situace, zkrátka postarají se o sebe a nejsou svému okolí přítěží.
Když děti pochopí, že kromě uspokojování náhlých potřeb je také nutné pravidelně zaplatit nájem, energie, jídlo, koupit potřeby důležité pro chod domácnosti, začnou třeba brát více ohled i na potřeby druhých. A to se určitě vyplatí.
Děkuji za optimistickou tečku za naším rozhovorem.