Dovednosti českých dospělých v mezinárodním srovnání

V rámci výzkumu byly zkoumány osoby ve věku 16–65 let prostřednictvím testů a dotazníků. V testech byly hodnoceny čtenářská a numerická gramotnost a dovednost řešení problémů v prostředí informačních technologií. Tyto dovednosti byly voleny z toho důvodu, že a) jsou nezbytné pro vykonávání pracovních aktivit a pro plné zapojení do společenského a občanského života a jsou nezbytné pro další vzdělávání, b) jsou přenositelné, a tudíž relevantní pro mnoho společenských a pracovních situací a úkolů, c) je možné se je naučit, a mohou se tedy stát předmětem veřejných politik.

Kromě testů byly respondentům administrovány rovněž dotazníky, které se zaměřovaly na mapování počátečního a dalšího vzdělávání, zkušeností na trhu práce a využívání rozmanitých dovedností v situacích běžného života a zaměstnání.

Výběr respondentů pro výzkum PIAAC v zúčastněných zemích byl náhodný. Testování probíhalo v domácnostech na přenosných počítačích a prováděli ho speciálně vyškolení tazatelé. Respondentům, kteří nebyli schopni absolvovat testování na počítači, byl k dispozici písemný test, který ovšem obsahoval pouze hodnocení z numerické a čtenářské gramotnosti – řešení problémů bylo testováno výlučně elektronicky. V ČR byla získána data od 6 102 respondentů, k účasti ve výzkumu se podařilo získat 66 % z oslovených občanů.

Na mezinárodní úrovni byl výzkum realizován konsorciem renomovaných institucí v čele s Americkou organizací Education Testing Service.Výzkum v ČR realizoval Ústav pro informace ve vzdělávání, po jeho zrušení projekt převzal Dům zahraniční spolupráce. Výzkum byl financován z projektu OPVK

Ve výzkumu PIAAC dosáhli celkově nejlepších výsledků dospělí z Finska, Nizozemska, Norska a Švédska, jejichž výsledky byly nadprůměrné ve všech sledovaných oblastech. Japonští dospělí sice dosáhli absolutně nejlepších výsledků ve čtenářské a numerické gramotnosti, ale v řešení problémů byly jejich výsledky pouze průměrné. Irsko, Polsko a Spojené státy mají naopak ve všech třech sledovaných oblastech podprůměrné výsledky. Itálie, Francie, Kypr a Španělsko mají podprůměrné výsledky ve čtenářské a numerické gramotnosti a neúčastnily se testování v oblasti řešení problémů.

a průměrného výsledku ve čtenářské gramotnosti a v oblasti řešení problémů v oblasti informačních technologií. Výsledky ve čtenářské gramotnosti jsou srovnatelné s výsledky v roce 1998, kdy se v ČR uskutečnil první výzkum funkční gramotnosti dospělých. Na počátku účasti ČR v mezinárodních srovnávacích výzkumech byly pozorovány velké rozdíly v matematických a čtenářských dovednostech českých respondentů.

Výzkum PIAAC ukazuje určité vyrovnávání, tedy v mezinárodním srovnání mírné zlepšování ve čtenářských a mírné zhoršování v matematických dovednostech. Pro nás, kteří se zabýváme školním vzděláváním, je důležitý poznatek, že v mezinárodním srovnání Výsledky výzkumu PIAAC tedy nepodporují obavy, které se objevily po zveřejnění výsledků TIMSS 2007 a PISA 2009, že dochází v mezinárodním srovnání k dramatickému propadu vědomostí a dovedností české mládeže. Tvůrci vzdělávací politiky tedy nemusejí jednat panicky, ale mohou zlepšovat vzdělávací systém promyšleně a koncepčně. I výsledky výzkumu PIAAC však ukazují, že zlepšování potřebné je.

Výzkum PIAAC ukazuje relativně Zatímco ve čtenářské a v numerické gramotnosti se ČR umístila na 12. místě z 19, v řešení problémů s využitím informačních technologií jsme byli na 13. místě z 20. Informační technologie jsou čím dál tím důležitější pro uplatnění na moderním pracovním trhu a pomáhají také v řešení běžných životních úkolů. Lidé, kteří je neumějí efektivně využívat, jsou zvýšenou měrou ohroženi nezaměstnaností. Je možné, že nižší dovednosti dospělých v této oblasti jsou způsobeny skutečností, že v ČR byla jejich expanze pomalejší než v západních zemích. V každém případě je ovšem v počátečním a dalším vzdělání důkladně třeba dbát o to, aby se a aby uměli reagovat na jejich překotný rozvoj. Tedy průběžně si osvojovat další vědomosti a dovednosti v této oblasti. V tom má česká škola jistě co dohánět.

Česká republika se může pochlubit tím, že má velmi a že má nízké rozdíly mezi nejhoršími a nejlepšími, mezi muži a ženami, mezi lidmi s různou úrovní vzdělání, mezi zaměstnanými, nezaměstnanými a ekonomicky neaktivními. To ovšem zároveň znamená určitou

Výsledky výzkumu PIAAC také potvrzují poznatky z výzkumů v žákovské populaci, které ukazují v mezinárodním srovnání

Rozdíly ve výsledcích osob s rodiči s vysokoškolským vzděláním a osob s rodiči se středoškolským nebo základním vzděláním jsou větší, než je běžné v ostatních vyspělých zemích, a v nejmladší kohortě je závislost mezi výsledky a rodinným zázemím ještě silnější než u starších věkových skupin. Z těchto poznatků plyne potřeba a zároveň koncipovat vzdělávání tak, aby byl maximálně naplňován potenciál všech žáků, tedy těch s výukovými problémy i těch s vysokými předpoklady. Tím bude zajištěno, že nezůstanou opominuty žádné talenty.

Mezinárodní srovnávací výzkumy v žákovské populaci (např. TIMSS, PISA, PIRLS) nám umožňují porovnávat výsledky vzdělávání pro žáky na konci prvního stupně a na konci povinného vzdělávání. Bohužel nejsou k dispozici žádné výzkumy, které by umožnily srovnávat výsledky na konci středoškolského vzdělání. To je škoda zejména proto, ž v dnešní době je střední vzdělání ve většině zemí OECD téměř univerzální, tedy úroveň vzdělání na konci střední školy je rozhodující pro uplatnění na trhu práce, případně v dalším vzdělávání. Výzkum PIAAC tím, že šetří populaci 16–65 let toto srovnání umožňuje. Umožňuje také porovnat výsledky vysokoškoláků, což je důležité z hlediska naší aktuální debaty o

Výzkum PIAAC ukázal, že spolu s nárůstem podílu vysokoškoláků v populaci došlo od roku 1998 ke této vzdělanostní skupiny. Stále však jsou ve všech sledovaných oblastech dovednosti českých vysokoškoláků ve všech věkových kategoriích, včetně té nejmladší, lepší, než je průměr OECD. Výsledky tedy nepodporují volání po omezování přístupu k vysokoškolskému studiu.

Výzkum PIAAC dále ukázal, že v ČR jsou velké rozdíly mezi absolventy odborných maturitních a odborných nematuritních oborů a tyto rozdíly se od roku 1998 zvýšily. Absolventi nematuritních středoškolských oborů (ISCED 3C) dosahují ve srovnání s absolventy oborů ISCED 3C z jiných zemí horších výsledků ve čtenářské gramotnosti, zároveň tvoří v ČR větší část populace, než je průměr OECD. Nadprůměrný je i podíl dospělých s nižším než maturitním vzděláním, a to i v nejmladších kohortách.

Výzkum PIAAC dále přináší přesvědčivé doklady o tom, že obecné kompetence hodnocené ve výzkumu PIAAC jsou požadovány ve všech profesích, tedy i v těch, pro které připravují nematuritní obory, a že je lidé potřebují i při řešení každodenních životních úkolů. To jsou velmi důležité informace z hlediska aktuální debaty o nutnosti posílení počtu studentů v učňovských oborech. Výzkum PIAAC ukazuje, že dříve, než se budeme snažit motivovat děti ke studiu učňovských oborů, musíme na této úrovni v moderní společnosti a aby jim jejich vzdělávání zároveň pomáhalo k dobrému uplatnění na současném trhu práce.