Doporučení pro e-learningové programy DVPP

Vydáno:

Moderní způsoby vzdělávání jsou dnes často spojeny s e-learningem a světem online. Při vytváření vzdělávacích programů v systému DVPP je vhodné znát a respektovat pravidla, která by měla zajišťovat, že výsledné vzdělávání bude pro účastníky skutečně přínosné. MŠMT taková kritéria pro žadatele o akreditaci připravilo, posloužit mohou ale nejen jim.

Doporučení pro e-learningové programy DVPP
PhDr.
Ondřej
Neumajer
Ph. D.
lektor a didaktik ICT, katedra informačních technologií a technické výchovy PedF UK v Praze
Poslední dobou se stále zvyšuje počet vzdělávacích programů pro učitele, které jsou realizovány prostřednictvím digitálních technologií. Jakožto člen Akreditační komise pro akreditace v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) na MŠMT mám možnost tento trend sledovat zblízka. Pětkrát do roka se probírám stovkami vzdělávacích programů, které jejich žadatelé chtějí nechat akreditovat. Jako jedna z reflexí nárůstu elektronicky podporovaných způsobů vzdělávání vyšel v tomto časopise popis vybraných
moderních online způsobů a forem profesního rozvoje učitelů
(viz článek Moderní online způsoby profesního rozvoje učitelů v Řízení školy č. 5/2013), mezi které patří
webináře, virtuální hospitace, e-learning, m-learning, osobní vzdělávací prostředí
atd.
Jak se ale ukazuje, ne každý předkladatel žádosti o akreditaci vzdělávacího programu v DVPP problematice elektronického vzdělávání dostatečně dobře rozumí. Vytvářet online setkávání, elektronické opory pro studium, či dokonce celé e-learningové kurzy
vyžaduje respektování jistých didaktických zásad.
Jak totiž odborníci upozorňují, způsoby využívání prostředků informačních a komunikačních technologií (ICT) a dostupnost učebních materiálů jsou závislé především na vzdělávacích cílech a obsahu, charakteru vzdělávacího prostředí, potřebách a možnostech všech aktérů vzdělávacího procesu.1) Pochopení této, na první pohled teoreticky vyznívající formulace, je pro praktickou realizaci a úspěšné uskutečnění vzdělávání podporovaného ICT dosti zásadní.
CO JE TO E-LEARNING
E-learning lze chápat mnoha způsoby, někdy bývá zužován pouze na vzdělávání na dálku. Jeho uplatnění v současné pedagogické praxi škol je ale mnohem širší. E-learning lze charakterizovat také jako učení s podporou technologií, online vzdělávání, kombinované vzdělávání (blended learning), distanční vzdělávání nebo počítačem podporované kolaborativní učení.2)
Některé žádosti o akreditace DVPP využívající digitální technologie vykazují nedostatky, nejčastěji se jedná o absenci výukových cílů či metodického vedení studujícího, chybějící aktivizaci a komunikaci se studujícím nebo nedostatečné zajištění zpětné vazby studujícímu.
Mezi nejčastější problémy patří takový stav, kdy žadatel předloží
online dostupný elektronický text, který ale vznikl pouhým převodem nějakých vysokoškolských skript do online prostředí
(například webová stránka či prostředí Moodle), ale charakter uceleného vzdělávacího programu určeného pro online přístup takové řešení nesplňuje.
KRITÉRIA HODNOCENÍ E-LEARNINGU
Aby MŠMT tyto nedostatky pomohlo odstranit, zveřejnilo v dubnu 2013
kritéria hodnocení e-learningových vzdělávacích programů pro vzdělávání pedagogických pracovníků.
Tato pravidla původně vznikla v pracovním týmu České asociace distančního univerzitního vzdělávání a následně byla pro účely DVPP upravena a zjednodušena. Kritéria hodnocení jsou
dostupná na stránkách MŠMT
věnovaných akreditacím DVPP a jsou rozdělena do tří oblastí:
 
Struktura kurzu a metodika
 
Definice studijních cílů
 
Struktura kurzu (kapitoly, studijní aktivity)
 
Obsahová adekvátnost programu cílové skupině pedagogických pracovníků
 
Metodické vedení studujícího (úvody, shrnutí, orientace, doporučený čas, ...)
 
Účelnost využití multimediálních, příp. simulačních komponent
 
Zpracování studijních textů (styl, srozumitelnost, obtížnost, adekvátní jazykové prostředky, odlehčující prvky, rozsah, platnost)
 
Přehlednost a design kurzu
 
Použití příkladů z praxe
 
Odkazy na doplňkové a rozšiřující zdroje
 
Aktivizace studujícího
 
Prostor pro produktivní komunikaci
 
Prostor pro produktivní spolupráci
 
Jazyková interaktivita textu (otázky, prostor k zamyšlení, oslovování studenta)
 
Aktivizace pomocí úkolů a cvičení
 
Hodnocení a zpětná vazba
 
Nastavení pravidel a kritérií hodnocení
 
Nastavení činností, které vedou k hodnocení práce a výsledku vzdělávání studujícího
 
Prostor pro sebehodnocení studujícího a jeho sledování vlastního postupu učení
 
Nastavení pravidel poskytování zpětné vazby účastníkům programu
 
Nastavení systému získávání zpětné vazby k programu od jeho účastníků a tutora
Tento soubor kritérií popisuje doporučené vlastnosti e-learningového kurzu, které by měl vzdělávací program předkládaný k udělení akreditace DVPP splňovat.
Nejedná se o závazný standard, ale o doporučení.
Akreditační komise přihlíží kromě celkového pojetí, obsahu a cílů vzdělávacího programu také k těmto kritériím.
Předkladatelé žádostí se často ptají, zda pro akreditaci v DVPP je nutné v případě e-learningu využívat nějaký systém pro řízení výuky (Learning Management System), například v českých školách nejčastěji používaný systém Moodle. Přímá odpověď na tuto otázku je jednoduchá:
žádný konkrétní systém ministerstvo nevyžaduje.
Příkladů, kdy by ale vzdělávací instituce byla schopna úspěšně provozovat elektronické vzdělávání naplňující výše uvedená doporučení a nepoužívala k tomu nějaký ze softwarových nástrojů k tomu určených, bude v praxi jen velmi omezeně.
Pokud tedy plánujete – například v rámci projektu ESF – vzdělávání učitelů s pomocí digitálních technologií, zamyslete se nad každým uvedeným kritériem. Jistě sami uznáte, že jejich splnění není pouhým teoretickým doporučením vycházejícím z pedagogického výzkumu, ale především
předpokladem pro úspěšné vzdělávání a učení se s podporou technologií.
1 ZOUNEK, J., SUDICKÝ, P. E-learning: učení (se) s online technologiemi. Praha: Wolters Kluwer, 2012. 248 s. ISBN 978-80-7357-903-6.
2 KALAŠ, I. Premeny školy v digitálnom veku. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 2013. 256 s. ISBN 978-80-10-02409-4.