"Dobrý" školní web obsah z pohledu školského zákona a grafické zpracování

Vydáno:

Kdo nemá webové stránky, jako by ani neexistoval. Známá skutečnost, která se týká i škol. Výhody webových stránek jako dostupnost kdykoli a odkudkoli, oslovení mimořádně širokého okruhu klientů a rychlá aktualizace se však mohou změnit na nevýhody.

„Dobrý“ školní web obsah z pohledu školského zákona a grafické zpracování
Bc. et PhDr.
Monika
Puškinová
 
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola, Hradec Králové
Mgr.
Martin
Benda
 
zástupce ředitele Obchodní akademie a Jazykové školy, Znojmo
První modelovou situaci si každý z nás jistě snadno představí. Na webových stránkách se nám nedaří rychle najít kompletní, aktuální, přehledně uspořádané pro nás důležité informace. Druhou modelovou situaci zřejmě „prožije“ ředitel školy při nepříjemné představě, že na webových stránkách nejsou dostupné povinné informace, nebo jsou přístupné pozdě či v nesprávné podobě.
Marketingovou neobratnost a v druhém případě přímo profesionální pochybení sdělujeme v podstatě celému světu. Odrazujeme tím případné nové žáky, ale i partnery nebo sponzory. Kontrolním orgánům bezelstně a prokazatelně sdělujeme svá případná pochybení.
Autoři článku si kladou dva cíle:
 
vyčlenit informace, které tvoří
povinný
obsah webových stránek školy na základě školského zákona,
 
popsat hlavní zásady
grafického návrhu
webových stránek, jejich
technického fungování
a také sdělit několik základních
zkušeností z praxe.
MUSÍ MÍT ŠKOLA SVÉ WEBOVÉ STRÁNKY S POVINNĚ STANOVENÝM OBSAHEM?
I když titulek článku odkazuje pouze na školský zákon, uveďme několik poznámek o kontextu
informací povinně zveřejňovaných na webových stránkách.
Na školu se vztahuje zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění. V „právnickém jazyce“ to znamená, že taková veřejná škola je povinným subjektem podle tohoto zákona,
tyto školy mají úplnou informační povinnost.
1)
Ve vyhlášce č. 442/2006 Sb., kterou se stanoví struktura informací zveřejňovaných o povinném subjektu způsobem umožňujícím dálkový přístup, v platném znění, najdeme následující pasáž:
„Tato vyhláška stanoví strukturu informací zveřejňovaných o povinném subjektu způsobem umožňujícím dálkový přístup včetně osnovy popisu postupů podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona.“
Povinným subjektem se míní povinný subjekt podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Také odkaz na § 5 odst. 1 písm. d) je odkazem na zákon o svobodném přístupu k informacím.
Logickým závěrem z výše uvedených informací je jednoduché tvrzení – na školy se vztahuje vyhláška č. 442/2006 Sb., která podrobně definuje velký rozsah povinně na webových stránkách sdělovaných informací.
V tomto směru se však autoři článku setkali s protikladným právním názorem. Je založený na argumentu, podle kterého žádný právní předpis veřejné škole neukládá povinnost provozovat webové stránky.
Je tedy otázkou, zda povinnost provozovat webové stránky školám neukládá právě zákon o svobodném přístupu k informacím. Na základě níže uvedeného textu lze také konstatovat, že
škola má povinnost provozovat webové stránky, protože jí to v některých (většinou pro příjemce informace zásadních) případech ukládá školský zákon.
Většina škol své webové stránky provozuje bez ohledu na to, zda jim to zákon ukládá, či nikoli.
Tuto „teoretickou“ otázku ředitelé škol jistě ve své každodenní praxi řešit nebudou. Domníváme se však, že jestliže jsou pro školy webové stránky ze zákona povinné, pak z toho plyne i povinnost zveřejňovat ze zákona vyplývající informace ve zcela jasně stanovené struktuře. Při pohledu na webové stránky absolutní většiny škol lze konstatovat, že by tento požadavek zákona nesplnily.
Proto se pokusíme uvedenou problematiku ujasnit v některém z dalších článků věnovaných zákonu o svobodném přístupu k informacím, ochraně osobních údajů ve škole a zveřejňování informací na veřejně přístupném místě ve škole.
KTERÉ INFORMACE MUSÍ BÝT UMÍSTĚNY NA WEBU ŠKOLY PODLE ŠKOLSKÉHO ZÁKONA?
Informace povinně zveřejňované na webových stránkách školy jsou v jazyce školského zákona informacemi, které ředitel zveřejní
způsobem umožňujícím dálkový přístup.
2) Seřaďme tyto případy podle důležitosti (okruh škol, kterých se týkají, a četnost případů) a zaměřme se na to,
 
kterých škol se tato povinnost týká,
 
co je obsahem uvedené povinnosti,
 
zda je spojena s určitou dobou (plynutím času).
TZV. ŘEDITELSKÉ VOLNO
Tzv. ředitelské volno může vyhlásit ředitel
základní, střední a vyšší odborné školy.
3) Vychází přitom z § 24 odst. 2 školského zákona:
„V období školního vyučování může ředitel školy ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických, vyhlásit pro žáky nejvýše 5 volných dnů ve školním roce. Umožňuje-li to povaha věci, ředitel školy s dostatečným předstihem oznámí důvody vyhlášení volného dne zřizovateli a zveřejní je
způsobem umožňujícím dálkový přístup.“
Je jasné, že na webových stránkách školy lze zveřejnit pouze informace o ředitelském volnu, které je řediteli školy známo s předstihem. Pozornému čtenáři jistě neunikne, že podle litery zákona je ředitel školy povinen s dostatečným předstihem oznámit a zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup
důvody vyhlášení ředitelského volna. Zákonodárce měl však zřejmě na mysli, že se současně zveřejní i dny, ve kterých bude vyhlášeno ředitelské volno.
V textu zákona je použit neurčitý termín s dostatečným předstihem. Jeho výhodou i nevýhodou je, že jej lze interpretovat různě. Záleží jen na řediteli školy, aby obhájil, že např. za dostatečný časový předstih považuje jeden den.
Přijímací zkoušky – rozhodnutí o konání, termínech, jednotlivých kritériích a předpokládaném počtu přijatých
Již od 4. 7. 2008 je povinností ředitele
střední školy
zajistit, aby umístil na webových stránkách školy jednotlivá rozhodnutí spojená s konáním přijímací zkoušky. Pokud budeme naprosto přesní, jedná se o
čtyři rozhodnutí:
1.
rozhodnutí o konání přijímací zkoušky
2.
rozhodnutí o termínech konání přijímací zkoušky
3.
rozhodnutí o stanovení jednotlivých kritérií
4.
rozhodnutí o předpokládaném počtu přijímaných uchazečů
V tomto případě je povinnost umístit rozhodnutí na webových stránkách školy spojena i s
dodržením určité doby (pro první kolo do 30. října, do 31. ledna, pro další kola nejpozději k datu vyhlášení daného kola přijímacího řízení).
§ 60 odst. 4 školského zákona „Rozhodnutí o konání přijímací zkoušky, pokud o jejím konání v rámci přijímacího řízení ředitel školy rozhodl, o termínech konání přijímací zkoušky, o stanovených jednotlivých kritériích a předpokládaném počtu přijímaných uchazečů zveřejní ředitel školy
a)
pro první kolo přijímacího řízení pro obory vzdělávání s talentovou zkouškou do 30. října, pro ostatní obory vzdělání do 31. ledna,
b)
pro další kola přijímacího řízení nejpozději k datu vyhlášení příslušného kola přijímacího řízení.
Jednotlivá rozhodnutí ředitele školy musí být zveřejněna rovněž
způsobem umožňujícím dálkový přístup.“
Přijímací řízení – zveřejnění seznamu přijatých uchazečů pod přiděleným registračním číslem
Od 1. 1. 2012 jsou povinni ředitelé
základních, středních a vyšších odborných škol
zveřejňovat na webových stránkách školy seznam přijatých uchazečů pod přiděleným
registračním číslem
s výsledkem řízení u každého uchazeče, a to alespoň na dobu 15 dnů.
§ 183 odst. 2 školského zákona
Rozhodnutí, kterým se vyhovuje žádosti o přijetí ke vzdělávání, se oznamují zveřejněním seznamu uchazečů pod přiděleným registračním číslem s výsledkem řízení u každého uchazeče. Seznam se zveřejňuje na veřejně přístupném místě ve škole a v případě základní, střední a vyšší odborné školy též
způsobem umožňujícím dálkový přístup
, a to alespoň na dobu 15 dnů, obsahuje datum zveřejnění a v případě středních škol též poučení o právních následcích neodevzdání zápisového lístku podle § 60a odst. 7. Zveřejněním seznamu se považují rozhodnutí, kterými se vyhovuje žádostem o přijetí ke vzdělávání, za oznámená.
Doba, ve které má být seznam zveřejněn, je stanovena v § 60 odst. 16 školského zákona:
„Ředitel školy ukončí hodnocení uchazečů
do 3 pracovních dnů
po termínu stanoveném pro přijímací zkoušky. Podle výsledků dosažených jednotlivými uchazeči při přijímacím řízení stanoví ředitel školy jejich pořadí a zveřejní seznam přijatých uchazečů a nepřijatým uchazečům nebo zákonným zástupcům nezletilých nepřijatých uchazečů odešle rozhodnutí o nepřijetí.“
Maturitní zkouška – zrušení nebo omezení volby povinné zkoušky „státní“ maturitní zkoušky
Na některých středních školách se stává, že se jen velmi malý počet žáků přihlásí např. k maturitní zkoušce z občanského a společenskovědního základu. Organizace této zkoušky vyžaduje čas a úsilí, které se jeví vzhledem k malému počtu absolventů jako neadekvátní. V těchto případech se ředitelé
středních škol
důvodně snaží omezit počet předmětů, ze kterých mohou žáci vykonat povinnou zkoušku společné části maturitní zkoušky. Umožňuje jim to § 78 odst. 7 školského zákona:
„Ředitel školy je povinen rozhodnutí podle odstavce 6 (tj. ředitel školy může v souladu s rámcovým vzdělávacím programem a školním vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání a) rozhodnout, z kterého zkušebního předmětu podle odstavce 1 písm. c) až e) budou žáci konat povinnou zkoušku, nebo b) určit zkušební předměty podle odstavce 1 písm. c) až e), z nichž mohou žáci provést volbu zkušebního předmětu, z kterého budou konat povinnou zkoušku) zveřejnit na veřejně přístupném místě ve škole a současně též
způsobem umožňujícím dálkový přístup
, a to nejpozději 3 měsíce před termínem pro podání přihlášky ke vzdělávání ve střední škole.“
Obsahem informace umístěné na webových stránkách je určení jednoho předmětu, ze kterého bude žák konat povinnou zkoušku, nebo omezeného počtu předmětů, ze kterého bude povinnou zkoušku volit.
Doba je stanovena –
minimálně 3 měsíce před termínem podání přihlášky ke vzdělávání
ve střední škole. Vyjdeme z toho, že uchazeč může nejdříve podat přihlášku v den vyhlášení přijímací zkoušky nebo rozhodnutí ředitele střední školy o tom, že se přijímací zkouška nekoná, tj. 30. října, resp. 31. ledna. Pak by měl ředitel školy zveřejnit informaci o stanovení maturitního předmětu nebo o omezení volby maturitního předmětu nejpozději 30. července, resp. 31. října. Je důležité zdůraznit, že tato informace se vztahuje na uchazeče, kteří budou maturovat až za 4 roky.
Maturitní zkouška – nabídka povinných a nepovinných zkoušek
Další údaj, který je povinně umisťován na webových stránkách
střední školy, je nabídka povinných a nepovinných zkoušek profilové maturitní zkoušky, a to včetně formy a témat těchto zkoušek.
§ 79 odst. 3
„Ředitel školy v souladu s prováděcím právním předpisem určí nabídku povinných a nepovinných zkoušek podle rámcového a školního vzdělávacího programu, včetně formy a témat těchto zkoušek, a zveřejní toto své rozhodnutí na veřejně přístupném místě ve škole a současně též
způsobem umožňujícím dálkový přístup
, a to nejpozději 7 měsíců před konání první zkoušky profilové maturitní zkoušky.“
Lze předpokládat, že nabídka povinných a nepovinných profilových zkoušek, včetně jejich formy, bude stanovena ve školním vzdělávacím programu. Ve školním vzdělávacím programu však nebývají uvedena témata těchto zkoušek.
Na webových stránkách se tedy objeví nabídka povinných a nepovinných profilových zkoušek, včetně formy (kopírující ŠVP), a nově témata těchto zkoušek.
Doba –
7 měsíců před konáním první zkoušky profilové maturitní zkoušky
– klade velké požadavky na systémovou práci vedení školy. Vyjdeme z toho, že nejdříve lze konat profilovou zkoušku 1. dubna (písemná nebo praktická maturitní zkouška – viz § 2 odst. 4 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, v platném znění). Pak ředitel školy musí stanovit nabídku povinných a nepovinných maturitních předmětů, včetně formy a témat těchto zkoušek, již 1. září a 1. září se tato informace musí objevit i na webových stránkách školy.
Tzv. firemní mateřská škola
Podle § 34 odst. 8 školského zákona se kritéria pro přijímání do tzv. firemní mateřské školy zveřejňují předem, a to
způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Zahraniční škola uskutečňující na území ČR vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu
V souladu s ustanovením § 38a odst. 6 písm. d) školského zákona zahraniční škola uskutečňující na území České republiky vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, zřízená na území ČR cizím státem, právnickou osobou se sídlem mimo území ČR nebo cizím státním orgánem, která není zapsána do rejstříku škol a školských zařízení (§ 38 odst. 1) zveřejní
způsobem umožňujícím dálkový přístup
plné znění zahraničního vzdělávacího programu školy ve vyučovacím jazyce, jakož i v českém jazyce, není-li vyučovacím jazykem jazyk český.
Tvorba a údržba webového portálu
Při tvorbě, ale i údržbě takového webového portálu musíme brát na zřetel
několik faktorů.
Jedním z těch zásadních, bývá osoba, která je pověřena správou tohoto webového prostoru. Pokud se jedná o člověka, který nemá k dané oblasti informatiky vztah, náklonnost a ani znalosti a vkládá příspěvky či prvky webu s nelibostí a pouze na základě příkazu nadřízeného, je to většinou základem nedobrého či nefunkčního školního webu. Je logické, že ne všude mohou mít odborníky z tohoto oboru. Limitující je mnohdy také finanční stránka věci.
Dalším velmi důležitým faktorem bývá někdy vedení školy. To se projevuje ve dvou směrech. Za prvé je to vedení, které je zcela apatické ke stavu webového portálu školy. „Nesledování“ stavu a nečinnost kontroly může být počátkem úpadku úrovně školního portálu. Druhou stranou mince je ovšem naopak příliš autokratické vedení školy, které např. „neslyší“ na volání po změnách, úpravách či návrzích, a to ať už z řad učitelů, studentů, rodičů nebo i náhodných návštěvníků webu. To se také týká mnohdy tvrdošíjného postoje k určitým technickým provedením stránek, jejich barevnosti, tvarů, výběru loga a podobně (k některým těmto podrobnostem se ještě vrátíme).
Nereflektování a nenaslouchání odborníkovi (a nejen jemu), který má na starosti webový portál školy, škodí dobrým referencím o webu i samotné škole. Velmi se osvědčuje širší diskuze o dané problematice, především v době vzniku školního webu, ale i v jejím průběhu. Webové stránky by měly být stále živé a prakticky nikdy nejsou hotovy. Vždy je co zlepšovat.
Další faktor je technického rázu a týká se fyzického umístění samotných webových stránek, tedy serveru, na kterém běží. Využívány jsou nejčastěji dva způsoby umisťování stránek. Buď se stránky umisťují na
vlastním serveru, přímo v budově školy
(který si škola spravuje sama na své náklady), anebo si zaplatí
webhosting
u externí společnosti (obě varianty se dají kombinovat, každá má své výhody a nevýhody).
Výhodou u vlastního webového serveru je samozřejmě ušetření peněz za webhosting. Cena webhostingu by pro účely školy s návštěvností kolem 1000 unikátních návštěv denně neměla překročit cenu 2000 Kč včetně DPH za rok, a to včetně domény4). Naskýtá se otázka, zda někteří ředitelé vůbec vědí, kolik se za webhosting jejich školního webu platí. Mnohdy je tato částka velmi přemrštěná, a to často až několikanásobně. Výpadky těchto speciálních serverů jsou velmi výjimečné. Ovšem i zde je dobré předem pečlivě vybírat poskytovatele takového webhostingu. Trh v této oblasti je velmi široký a nabídek mnoho.
Naopak nevýhodou vlastního serveru může být v případě neznalosti problematiky neobnovení dat při výpadku či porušení těchto dat. Pokud však máme na škole odborníky, kteří tuto problematiku znají a ovládají, můžeme konstatovat, že se jedná o vhodnější řešení. Samozřejmostí v tomto případě je dostatečná rychlost připojení školy do internetové sítě. I poskytovatel připojení je pro školu velmi důležitý. I zde je mnohdy cena za připojení zcela neadekvátní kvalitě i rychlosti, kterou provider poskytuje. Také tady doporučuji prověřit, kolik se vlastně měsíčně platí, protože o tom velmi často nemá informatik (osoba), starající se o web školy, vůbec přehled a může být nápomocen při novém výběru poskytovatele služby. Tyto transakce mnohdy probíhají pouze za přítomnosti vedením školy, ekonomky a firmy využívají neznalosti problematiky a ta nabídne vyšší cenu, než je obvyklé.
JAKÝCH KONKRÉTNÍCH ZÁSAD BYCHOM SE MĚLI PŘI UDRŽOVÁNÍ SAMOTNÉHO ŠKOLNÍHO WEBU DRŽET?
Základní informace o škole
Mezi základní informace samozřejmě řadíme kontakty. Většinou jsou rozdělené na jednotlivé součásti školy (vedení školy, učitelský sbor, třídní učitelé, budovy školy, odloučená pracoviště apod.). Tím nejdůležitějším faktem je to, aby zde uveřejněná telefonní čísla a emailové adresy opravdu fungovaly. Zde uvedeme jeden čerstvý příklad, na který jsme narazili. Jedna nejmenovaná střední škola má v sekci Kontakty po kliknutí na odkaz „Vedení školy“ pod tímto odkazem společnou fotografii celého vedení školy, stojícího před budovou. Kontakt na ředitele však nebyl uveden.
Další základní informací je samozřejmě adresa školy, kterou je vhodné doplnit o interaktivní mapu, umožňující jednoduché nalezení dané školy.
I přesný a správný název školyje v dnešní hektické době, plné slučováním škol, důležité uvádět zcela přesně.
Grafická podoba webu
Grafická podoba webu by měla korespondovat (pokud možno) s logem školy, jejími typickými barvami (pokud tedy vůbec nějaké jsou). Minimálně logo školy (které snad má každá škola) by na webových stránkách mělo někde figurovat, ať už v hlavním banneru nebo např. jako „podkres“ (pozadí) stránek. Rozložení jednotlivých částí webu na sekce, kategorie, součásti školy apod. je pro každou školu velmi specifické a mělo by odrážet potřeby té které školy. Nicméně bychom si měli uvědomit, že jedním z nejdůležitějších faktorů je přehlednost. Množství informací, které chceme návštěvníkům webu poskytnout, je mnohdy tak rozsáhlé, že bývá značně obtížné vymyslet takovou strukturu, aby se v ní každý vyznal a zorientoval. Zde platí jednoduchá zásada – čím více se ptáme (např. vlastních žáků) na potřeby, názory a připomínky k našemu webu a pokoušíme se je akceptovat, tím se stává web kvalitnějším a přínosnějším.
Barvy
Barvy můžeme rozdělit na barvy pozadí a barvy textu. Ovšem obě skupiny spolu velmi souvisejí. Pro pozadí můžeme sice používat tmavé barvy a logicky tedy světlý text. Nicméně odborníci (a můžeme to potvrdit) nedoporučují delší četbu světlých znaků na tmavém pozadí. Zkuste si sami najít stránky, na kterých je použita černá barva na pozadí a např. žlutý text. Po několika minutách čtení se podívejte na bílou stěnu. Uvidíte „efekt vypálených řádků“. Bylo zjištěno, že tento způsob čtení více ničí náš zrak. Není to však pouze tento faktor. Ze zkušenosti víme, že nejméně problematické je použít pro pozadí článků čistě bílou barvu a černý nebo tmavý text.
Hlavní banner
Hlavní banner je ústředním prvkem webu a většinou obsahuje logo školy, její název, někdy slogan, hlavní kontaktní telefon či emailovou adresu. Graficky by neměl zabírat více prostoru, než je „zdrávo“. 
Jinými slovy, hlavní banner by neměl zaplňovat zbytečně moc prostoru. Výjimkou jsou statické weby s malým množstvím informací, ale jak jsme již uvedli, to se školních webů netýká.
Šířka hlavní části webu
Touto šířkou máme na mysli šířku, která je potřeba pro zobrazení všech prvků webu určených ke čtení, bez pozadí (viz obrázek níže). Tvůrci webových stránek ji většinou označují jako šířku šablony, layoutu či šířku template. Existují základní dvě varianty – flexibilní či statická. Flexibilní (někdy také dynamická) šířka se zadává v procentech, což znamená, že se web vždy zobrazuje podle aktuálního rozlišení pracovní plochy operačního systému a lze předpokládat, že se u každého návštěvníka může zobrazovat různě. Především u některých prvků, jako je tabulka, to může působit značné problémy. Naopak statická šířka zaručuje, že web bude vypadat u všech návštěvníků stejně (pokud tedy nepoužívají již rozlišení, které je v současné době nestandardní). Doporučuje se šířka šablon kolem 1000 pixelů, protože se předpokládá, že menší rozlišení, než je 1024 x 768 px, se již dnes nepoužívá.
Hodiny
Častým požadavkem bývá umístění modulu hodin. Ať už v analogové či jiné podobě. To je dnes však již zcela zastaralý a hlavně zbytečný prvek webu. Každý návštěvník má k dispozici čas na obrazovce svého operačního systému. Většina takovýchto hodin stejně „čerpá“ časový údaj z tohoto času, takže je to zbytečná komponenta, která navíc zpomaluje načítání webu.
Kalendář
Kalendářní data v podobě aktuálního data a dne v týdnu bychom mohli zařadit k předešlé části, která je prakticky zbytečná, ale lze říci, že pokud se tyto informace doplní např. o svátek v daný den nebo významná výročí a dny, mohou přispět k vyšší atraktivitě webu, protože jsou to informace, které nebývají součástí základních operačních systémů.
Počítadlo přístupů
Informace o počtu přístupů bývají také velmi žádaným „artiklem“. U komerčních webů mohou působit jako reklama (a mnohdy také podvodná). Ovšem i ve školním prostředí můžeme hovořit o reklamě naší školy, protože počet návštěv vypovídá mimo jiné o kvalitě a relevantnosti webových stránek. Nastavení takového počítadla přístupů má svá specifika a není účelem tohoto článku je podrobněji rozebírat.
Obrázky (obecně)
Vkládání špatně upravených (připravených) obrázků na webové stránky bývá často zdrojem pomalého načítání stránky a nejen toho. Pověřený pracovník (učitel) mnohdy neví o této problematice vůbec nic nebo jen velmi málo. A tak se stává, že se na webové stránky vkládají původní obrázky pořízené fotoaparátem, které mají obrovské rozlišení i velikost, což se pro účely zobrazení na webových stránkách zcela nehodí (něco jiného je, když chceme, aby si návštěvník webu mohl stáhnout původní velikost fotky). Pro většinu uživatelů by mělo postačovat rozlišení se šířkou 800 až 1600 obrazových bodů – pixelů (výšku záměrně neuvádím, ta je odvislá od poměru stran). Také je vhodné tyto obrázky nejen zmenšit, co se týká rozlišení (výšky x šířky), ale i provést úměrnou kompresi souboru.
Fotogalerie
Podobné zásady bychom měli respektovat i pro Fotogalerie, které jsou pro školní web jednou z nepostradatelných součástí. Hlavně tady je vzhledem k předpokládanému většímu množství fotografií zásada o správné kompresi a velikosti velmi důležitá, a to především pro čas potřebný pro načtení stránky.
E-learning aneb Vzdělávání na dálku
Mezi důležité prvky webových stránek patří také e-learningový systém. V současné době se asi nejvíce používá systém Moodle, který je zdarma dostupný Open source systém, vytvořený především pro školy, i když se využívá i pro jiné účely (např. pro školení učitelů zapojených do „nových“ maturit). Jedná se o rozsáhlý systém vybavený širokou řadou nástrojů jak pro tvorbu výukových materiálů, tak pro samotné testování studentů, kontrolu odevzdaných úkolů a prací či možnost vytvoření anket nebo např. přehledu aktivit studentů. Mnohdy je těžké přesvědčit některé konzervativní kolegy, aby zkusili výhody tohoto systému, který velmi ulehčuje práci.
Systémy používané pro samotný web
V současné době je pro účely školních webů využívána spousta systémů. Asi nejvýhodnější je použití některého s tzv.
redakčních systémů, které jsou zdarma dostupné.
Často škola zaplatí firmě za její vlastní placený systém, který je nejen předražený, ale především vytvořený na velmi podobné platformě jako Open source redakční systémy.
Navíc jsou při požadavku na přidání určitého nového prvku (části) webu žádány nemalé finanční částky. To je u zmíněných Open source systémů možno vyřešit instalací již hotových modulů, pluginů či komponent a pouze doladit či přizpůsobit je již zaběhnutému webu. Pokud bychom byli konkrétní, jedná se nejčastěji o redakční systém Joomla, Drupal, Wordpress, PHP-Fusion a mnoho dalších.
Výhodou je opravdu široká podpora a velké množství doplňků, spojených s velkou modifikovatelností celého webu. Důležité je také udržovat tyto systémy v aktuální verzi, což by mělo přispět k větší bezpečnosti celého portálu.
Přídavné informační systémy
Součástí dobrého školního webu by měla být také dostupnost informací o prospěchu žáka (studenta), jeho rozvrhu, změnách ve výuce, suplování, vzkazy rodičům, klasifikační údaje, omluvenky, počtu zameškaných hodin apod.
Velká většina českých škol využívá český systém Bakalář, ale i jiné. Ty jsou většinou připraveny na „implantaci“ do školního webu a je jen na správci stránek (případně na vedení školy), které součásti z těchto systémů využijí a chtějí využívat. Tady bychom měli mít na paměti především bezpečnost dat samotných a ochranu osobních údajů a tuto část webu mít řádně zabezpečenou.
Shrnutí
Všechny zde uvedené zásady (nebo spíše doporučení či zkušenosti z praxe) jsou pouze základní aspekty ovlivňující dobrý školní web. Výčet problémů není vyčerpávající a o každém z nich je možné dále diskutovat. Někteří webmasteři by jistě důvodně chtěli dodat mnoho dalších zásad a prvků. Snahou bylo pouze přispět několika drobnými radami k pokud možno funkčnímu, fungujícímu a živoucímu školnímu webu. Myslete na to, že na každém webu je vždy co vylepšovat.
Po dosti rozsáhlém textu můžeme stručně konstatovat, že klíčovým momentem pro „dobrý“ školní web jsou zřejmě
dva odborníci. Jeden bude sledovat povinný obsah webu z legislativní, druhý z
technické stránky.
„Legislativec“
má nejvíce práce na střední škole, která na svém webu povinně umisťuje
 
informace o tzv. ředitelském volnu,
 
informace o vyhlášení, termínech, kritériích a přepokládaném počtu přijatých uchazečů,
 
seznam přijatých uchazečů,
 
omezení volby maturitních předmětů „státní“ maturitní zkoušky a
 
nabídku povinných a volitelných předmětů profilové maturitní zkoušky.
Méně informací musí sledovat na základní a vyšší odborné škole:
 
informace o tzv. ředitelském volnu,
 
zveřejnění seznamu přijatých uchazečů.
Odborník „informatik“
by měl spojit požadavky vedení, učitelů, studentů a klientů školy, přidat jim jednotný styl, systém v uspořádání užitečných informací, účelný estetický vzhled a samozřejmě funkčnost. To vše s ohledem na maximální finanční úsporu.
1 Viz např. KUŽÍLEK, O.
Příručka pro občany o svobodném přístupu k informacím a otevřenosti veřejné správy
. Praha, 2004, s. 6, 66-67. ISBN 80-903331-1-3.
2 Podle zákona § 3 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění, se možností dálkového přístupu rozumí přístup k informaci neomezeného okruhu žadatelů pomocí sítě nebo služby elektronických komunikací.
3 Jako poznámku uvádíme, že ředitelské volno nelze vyhlásit v mateřské škole a jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky (§ 24 odst. 4 školského zákona) a že při vyhlášení ředitelského volna na základní škole nebo střední škole se ředitelské volno týká pouze školy, nikoli školní družiny (základní škola) nebo školní jídelny (základní škola, střední škola).
4 Jedná se o běžně dostupnou cenu webhostingu k polovině roku 2012, např. s prostorem 30 GB, PHP Memory limitem 256 MB, podporou 24 hodin denně, neomezeným počtem emailových účtů, FTP účtů, počtem databází i neomezeným přenosem dat.

Související dokumenty

Pracovní situace

Na co se zaměřit při výběru školní Wi-Fi?
Defacement webových stránek
Je vaše škola v bezpečí i v kyberprostoru?
Kvalitní škola musí mít kvalitní web. Ale jak na to?
Komunikace školy s veřejností na internetu a uživatelské testování www stránek
Zpřístupňování osobních údajů učitelů na webových stránkách školy
Proč se tolik chytrých lidí nachytalo na BFF?
Jak fungují sociální sítě
Virtuální hospitace: cesta k lepší škole
Videokonference pro komunikaci školy na dálku
Facebook je do výuky sice pohodlný nástroj, ale jeho používáním žáky v on-line prostředí pracovat nenaučíme
Nenávist na internetu se dá řešit včasnou prevencí, ale i aktivitami ve třídě
Vzorová zadávací dokumentace pro tvorbu školních webových stránek
Získávání zaměstnanců pomocí internetu
Kdo je ICT správce
Školní bezdrátová síť (Wi-Fi)
Elektronická třídní kniha
Školní elektronická pošta
Nahrávání pedagogů ve vyučování
Moderní on-line způsoby profesního rozvoje učitelů

Poradna

Online výuka

Zákony

561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím

Vyhlášky

442/2006 Sb. , kterou se stanoví struktura informací zveřejňovaných o povinném subjektu způsobem umožňujícím dálkový přístup
177/2009 Sb. o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou