Dítě s epilepsií v dětském kolektivu

Vydáno:

Epilepsie je neurologické onemocněni mozku, onemocnění tělesné, nikoli psychické, charakterizované opakovaným výskytem epileptických záchvatů. Nejčastěji se manifestuje v batolecím věku, tedy v obvyklém čase nástupu do školky, a v době dospívání. Je proto důležité, aby o něm měli pedagogové základní představu, věděli, jak pomoci dítěti s epilepsií, a nebáli se ho přijmout do dětského kolektivu.

 

 

 

 

Dítě s epilepsií v dětském kolektivu
MUDr.
Martin
Gregora,
primář dětského oddělení Nemocnice Strakonice, a. s, autor populárně naučných knih pro rodiče
Epileptický záchvat vzniká na základě biochemických změn v mozku a postihnout může děti i dospělé. Samostatný, jednotlivý záchvat ještě není známkou epilepsie. K takovému záchvatu může dojít u zdravého jedince pod vlivem provokujícího faktoru. Říká se, že kolem 5 % lidí podobný záchvat v životě prodělá.
Provokujícím faktorem bývá nejčastěji nedostatek spánku, horečka, vyčerpání, některé léky či alkohol.
Každé poškození mozku může za určitých nepříznivých okolností vést ke vzniku epileptického záchvatu. Ještě to však není nemoc zvaná epilepsie.
O epilepsii mluvíme v případě opakovaných neprovokovaných záchvatů. Oproti zažitým představám neovlivňují lehčí formy nemoci intelekt. Dítě s epilepsií žije normálním životem a nemělo by být vyřazováno z kolektivu. V době mezi záchvaty, které se při adekvátní léčbě vyskytují většinou zřídka, se děti s epilepsií nijak výrazně neliší od ostatní populace. Bolesti hlavy, nesoustředění či neklid, tedy potíže, které bychom u nich očekávali, mají se stejnou frekvencí jako děti bez tohoto onemocnění.
Předpokladem k úspěšnému zapojení dítěte se záchvatovým onemocněním do aktivit v rámci školky a školy je bezesporu dobrá spolupráce s rodiči dítěte s epilepsií, kteří by měli pedagogům poskytnout maximum informací o jeho onemocnění. Bohužel právě tato důležitá podmínka, která umožní nekomplikované zařazení dítěte s epilepsií mezi ostatní dětí a odbourá bariéry strachu a vzájemné nedůvěry, není samozřejmostí. Rodiče někdy v obavě, že dítě bude z kolektivu vyčleněno, zdravotní potíže zatají nebo neuvádějí všechny skutečnosti.
Epileptických záchvatů je více druhů. Rozdílná je jejich léčba i prognóza.
Druhů epilepsie a typů záchvatů je několik. Záchvaty se mohou projevovat např. pouhým zahleděním se, brněním, výpadkem paměti nebo klasickými křečemi (hlavně končetin, obličejového a krčního svalstva) se ztrátou vědomí, případně i pomočením se či pokálením. Záchvaty se mohou vyskytovat v průběhu dne, ale i v noci během spánku.
Záchvat s křečemi a poruchou vědomí, byť vypadá v očích laika hrozivě, není zpravidla pro nemocného životu nebezpečný. Během několika minut sám odezní. Důležité je zachovat rozvahu a zabránit tomu, aby se dítě v záchvatu zranilo. V případě krátkého záchvatu u již léčeného dítěte s epilepsií, který během několika minut odezní, nebývá nutné volat záchrannou službu. Existují i edukovaní učitelé pečující o takové děti, kteří se nebojí aplikovat nálev protikřečového léku - diazepamu - do konečníku. Jako lékař, který se s křečovými stavy u dětí setkává celkem často, se však vůbec nedivím těm pedagogům, kteří mají z aplikace jakéhokoli léku dítěti oprávněnou obavu. Tým záchranářů je tu nakonec od toho, aby pomohl, a podání protikřečového léku není součástí laické první pomoci.
Typy záchvatů
1. Absence, zahledění
Při tomto záchvatu, který je sice krátký, ale může se často opakovat, dítě nesleduje, má prázdný výraz, je jakoby nesoustředěné, stav může učitel mylně pokládat za spánek. Dítě o svém záchvatu neví. V tomto případě dítěti riziko úrazu při záchvatu většinou nehrozí. Měli bychom zaznamenat četnost záchvatů a informovat rodiče.
2. Tonicko-klonické záchvaty
Tyto záchvaty jsou spojeny s poruchou vnímání, ztuhnutím a křečemi celého těla, sliněním, případně i pomočením. Po záchvatu obvykle přichází silná únava, bolest hlavy. Pro snížení rizika poranění při záchvatu dbáme na to, aby dítě bylo mimo nebezpečí ostrých nebo horkých předmětů a elektrických spotřebičů. Křečový stav je obvykle krátký, do několika minut. Dítě položíme a necháme záchvat proběhnout.
3. Komplexní záchvaty
Komplexní záchvaty jsou spojeny s poruchou vědomí. Mohou začínat ,,aurou“, charakteristickými příznaky, jako jsou poruchy vnímání, poruchy smyslů (zraková aura) či poruchy chování, které jedince i okolí na přicházející záchvat upozorní. Poté následuje záchvat s křečemi celého těla, poruchou vědomí, případně pokousáním se, pomočením či pokálením. Po odeznění záchvatu je dítě silně unavené, usíná.
Zásady první pomoci1)
Pro osoby nacházející se v blízkosti člověka trpícího epilepsií, která se projevuje křečovými záchvaty a bezvědomím, je důležité, aby se při vypuknutí záchvatu snažily o zmírnění pádu postiženého na zem a odstranění všech ostrých a tvrdých předmětů z jeho okolí.
Leží-li již dotyčný na zemi, je nutné dbát následujících pokynů:
1.
nechat dotyčného ležet na zemi;
2.
nepohybovat s ním ani žádným způsobem nebránit křečovým pohybům při záchvatu;
3.
nevkládat mu nic mezi zuby;
4.
odstranit z blízkosti dotyčného ostré předměty, o které by se mohl poranit;
5.
podložit či mu jemně podržet hlavu (ochrana před poraněním), nebránit pohybům;
6.
čekat, až záchvat pomine;
7.
pouze pokud možno uvolnit cesty dýchací, včetně úst;
8.
pokud možno uvolnit oděv, hlavně kolem krku.
Při poranění, opakování záchvatu nebo trvá-li záchvat déle než pět minut, je nutné volat rychlou lékařskou pomoc. Stejně tak je namístě ji volat, když jde o dítě s prvním křečovým záchvatem v životě, i když záchvat rychle odezněl. V takovém případě tento stav může způsobit např. skrytá infekce nebo metabolická porucha, kterou je potřeba co nejdříve odhalit a případně léčit. Po skončení záchvatu je nutné postiženému odstranit podložení hlavy a převrátit ho na bok do stabilizované polohy, aby nedošlo k zapadnutí jazyka a tím k dušení. Lékař, ale i rodiče by měli být informováni o jakýchkoliv událostech při záchvatu.
Jak uložíme dítě do stabilizované polohy?
Dítě položte na bok tak, aby mu z úst mohla volně vytékat tekutina. Uložení by mělo být stabilní. Paži blíže k zachránci uložíme podél těla. Druhá horní končetina se položí přes hrudník a hřbetem ruky se přidržuje u tváře. Nohu dále od zachránce ohneme v koleni a tlakem na ni směrem k sobě za stálého přidržování ruky a obličeje dítě otočíme na bok. Ohnutou nohu upravíme do pravého uhlu v kyčli i v koleni a hlavu uložíme do záklonu. U kojence ke stabilní poloze stačí, aby ležel na boku, podepřen polštářkem nebo přikrývkou.
Čím strádá dítě s epilepsií?
Děti s epilepsií nejvíce trpí, když je jim kvůli obavám a ochraně ze strany dospělých bráněno v jejich aktivitách, v jejich vývoji. Největším přínosem pro většinu z nich je naopak maximální možná integrace do společnosti „zdravých“. Pro pedagoga, který o takové dítě pečuje, není jednoduché vypořádat se s domnělými i reálně existujícími riziky. Faktem je, že většina nemocných dětí s epileptickými záchvaty může z medicínského hlediska navštěvovat školku i školu. U dětí s epilepsií jsou častější lehčí záchvaty s dobrou prognózou vývoje. Běžnou školní fyzickou i psychickou zátěž takové děti s případnými úlevami zvládají. Nezbytnou podmínkou k tomu, aby se začlenění dítěte do kolektivu podařilo, je výborná spolupráce s rodiči, kteří jsou svým přístupem a informacemi učitelům nápomocni.
Kam pro další rady?
V roce 1990 byla rodiči a přáteli osob postižených epilepsií založena Společnost "E“, která v rámci komplexní pomoci nabízí pro rodiče i pedagogy psychologické poradenství i sociálně-právní a rekvalifikační kurzy. Připravuje také přednášky o epilepsii pro školy, jejichž cílem je odstranění obav z této nemoci a rozšíření povědomí o poskytování první pomoci při epileptických záchvatech (
www.spolecnost-e.cz
).
1 Podle Společnosti „E“, Czech Epilepsy Association, o. s.

 

 

 

Související dokumenty

Pracovní situace

Vzdělávání v soukromých a církevních základních a středních školách
Vzdělávání dětí, žáků, studentů z Ukrajiny
Plány činnosti - srpen 2021
Vliv statistického výkaznictví na financování veřejné školy
Metodické komentáře k zákonu Lex Ukrajina 2
Dohled ve středním a vyšším odborném vzdělávání
Doprovod žáka do nemocnice
Návrat dítěte do MŠ po nemoci
Dohled v základním vzdělávání
Malotřídní základní škola - legislativa
Malotřídní základní škola
Činnosti zajišťované v „malotřídních“ školách
Pracovněprávní specifika „malotřídní“ školy
Málotřídní školy a pracovněprávní vztahy
Málotřídní
Uvolnění a vyloučení ze základní školy
Správní řízení - střední školy
Převedení žáka do odpovídajícího ročníku základní školy
Přijetí žáka ke vzdělávání ve střední škole a ke vzdělávání v konzervatoři
Rámcové vzdělávací programy středního odborného vzdělávání

Poradna

Podání léku dítěti s epilepsií
Stanovení počtu skupin na odborném výcviku za účelem určení počtu zástupců ředitelů/VUOV
Přijetí cizince do základní školy
Platnost zkoušky
Studium pedagogiky pro učitele odborných předmětů SŠ
Hospodaření školy - zaúčtování ztrátového výsledku z předchozího roku
Odpovědnost školy za škodu - odpověď na dotaz
Škola v přírodě
Doprovod do školy
Pobyt žáka v zahraničí
Počet žáků ve třídě
Kvalifikace
Vozíčkář
Pobyt v zahraničí dítěte
Sloučení škol
Přímá ped. činnost
Odklad povinné školní docházky
1,5 úvazek pedagog + asistent
Uvolnění z výuky
Přijímání ke vzdělávání