Dar z fondu kulturních a sociálních potřeb

Vydáno:
Dar z fondu kulturních a sociálních potřeb
Blažena
Petrlíková
Příspěvková organizace vede účetnictví, není plátcem DPH, zřizovatelem je město. Ve vnitřní směrnici má organizace pokyn k poskytnutí věcného daru v hodnotě 3 000 Kč z fondu kulturních a sociálních potřeb při odchodu do starobního důchodu.
1.
Na základě § 6 odst. 9 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je třeba zdanit v tomto případě zaměstnanci 1 000 Kč a stejně tak i zahrnout 1 000 Kč do základu pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění
2.
Dostala jsem informaci o tom, že nelze z účtu fondu kulturních a sociálních potřeb vybírat peníze v hotovosti, ve vyhlášce č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb jsem však takové ustanovení nenašla – platí to a na základě jakého předpisu ? V takovém případě je možné tedy čerpat z fondu jen na základě faktury, anebo lze i z pokladny a poté vyřešit výdej převodem z účtu fondu na běžný účet organizace? – Účtování: 412/261; 241 běžný účet /243 účet fondu.
Související předpisy:
 
§ 6 odst. 9 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p.
 
§ 5 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zam., ve znění p. p.
 
§ 28 odst. 7 písm. a) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění p. p.
 
zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona o správě daní
Ad 1)
Dle § 6 odst. 9 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) jsou u zaměstnance osvobozeny pouze příjmy přijaté formou nepeněžní plnění a to do výše 2 000 Kč. Pokud zaměstnanec obdrží formou nepeněžního plnění hodnotu 3 000 Kč, je částka nad zákonem stanovený limit předmětem daně ze závislé činnosti a funkčních požitků.
Podle mého názoru příjem uvedený v předchozím odstavci je součástí vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení (viz § 5 odst. 1 ZDP).
Ad 2)
Neuvádíte, kde jste informaci o zákazu zřídit pokladnu pro účely fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen „FKSP“) získala. Tento názor zřejmě vychází ze skutečnosti, že požitky z FKSP mají být zaměstnancům poskytovány formou nepeněžního plnění. Pokud by ovšem např. divadlo za prodané vstupenky, které mají být následně poskytnuty v rámci nepeněžního plnění z FKSP zaměstnancům, požadovalo platbu v hotovosti, nebylo by v praxi možné řešení, aniž by došlo k porušení rozpočtových pravidel.
Pokud použijete provozní prostředky uložené v pokladně v rámci hlavní činnosti pro účely úhrad ve vztahu k FKSP, mohlo by to znamenat neoprávněné použití provozních prostředků s následkem porušení rozpočtových pravidel (viz např. ustanovení § 28 odst. 7 písm. a) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Domnívám se, že v praxi mohou nastat situace, kdy je nezbytné zřídit více pokladen v organizaci. Např. jednu pokladnu pro úhrady provozních výdajů a jinou pokladnu pro úhrady výdajů hrazených ze zdrojů FKSP. Při čerpání hotovosti z pokladny FKSP je třeba dodržovat zásady stanovené vyhláškou č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, a poskytovat zaměstnancům požitky formou nepeněžního plnění. Hotovostní operace by měly probíhat pouze v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů v rámci hospodaření s prostředky FKSP.
Při hotovostních operacích je nutné dodržovat též zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti.