Další vzdělávání pedagogických pracovníků

Vydáno:

Teoretická znalost i vysokoškolský diplom jsou základem pro přímou pedagogickou činnost. Ale to zdaleka nestačí. Vysokoškolští absolventi s čerstvě nabytými znalostmi postrádají zkušenosti, které mohou získat v praxi, a učitelé s dlouholetou praxí potřebují obnovit či doplnit své stávající znalosti. Proto je prioritou školství vzdělávání nejen žáků, ale i samotných učitelů.

Další vzdělávání pedagogických pracovníků
Bc.
Pavla
Serbusová
 
studentka magisterského studia, Fakulta podnikohospodářská, Vysoká škola ekonomická v Praze
Podle zákona o pedagogických pracovnících je součástí
dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků jednak povinné obnovování, upevňování a doplňování kvalifikace
pedagogických pracovníků po dobu výkonu pedagogické činnosti (§ 24odst. 1), jednak možné
zvyšování kvalifikace
pedagogických pracovníků, kterým se rozumí též získání nebo rozšíření kvalifikace (§ 24 odst. 2). Kvalifikace pedagogického pracovníka zahrnuje schopnosti, znalosti a dovednosti k vykonávání požadované práce a dosahování očekávaného výkonu. Další vzdělávání připravuje pedagogické pracovníky na změny podmínek a požadavků pracovních míst ve škole i mimo školu. Připravenost na změny, spojená se schopností a motivací pedagogických pracovníků využít změnu jako příležitost, umožňuje řediteli školy dlouhodobě realizovat strategické cíle školy, zejména dosahovat požadované úrovně vzdělávání ve škole.
PLÁN DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
Ředitel školy
vytváří podmínky
pro další vzdělávání pedagogických pracovníků [§ 164 odst. 1 písm. e) školského zákona]
a organizuje další vzdělávání
pedagogických pracovníků
podle plánu
dalšího vzdělávání, při jehož stanovení
přihlíží ke studijním zájmům pedagogických pracovníků, potřebám a rozpočtu školy
(§ 24 odst. 3 zákona o pedagogických pracovnících). Plánování dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků by mělo být součástí
systematického vzdělávání
zaměstnanců školy, které zahrnuje identifikaci potřeby vzdělávání, zpracování plánu vzdělávání, vlastní realizaci vzdělávání a vyhodnocení výsledků vzdělávání. Samotný plán vzdělávání by měl stanovit:
 
cíl vzdělávání (vyplývá z potřeby vzdělávání),
 
cílovou skupinu zaměstnanců (vyplývá z potřeby vzdělávání),
 
metody vzdělávání (na pracovišti nebo mimo pracoviště),
 
instituci zabezpečující vzdělávání (škola a/nebo externí dodavatel),
 
lektora vzdělávání (interní a/nebo externí),
 
místo vzdělávání (ve škole a/nebo mimo školu),
 
čas vzdělávání (v pracovní době, popřípadě mimo pracovní dobu, v rozmezí hodin i dnů),
 
požadavky na materiální a technické vybavení a služby související se vzděláváním, např. požadavky na studijní materiály, výpočetní techniku, dopravu, ubytování, stravování a podobně (závisí na zvolené metodě, místě a čase),
 
metody hodnocení vzdělávání (porovnání výsledků vstupních a výstupních testů, monitorování průběhu vzdělávacího programu, kvantifikace přínosů pomocí ekonomických ukazatelů apod.),
 
náklady na vzdělávání (závisí na záměru a počtu zaměstnanců, zvolené metodě vzdělávání i hodnocení vzdělávání, požadavcích na zajištění vzdělávání, instituci, místě i čase).
ZAJIŠTĚNÍ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
Další vzdělávání pedagogických pracovníků se zpravidla uskutečňuje
ve vzdělávacích institucích, na vysokých školách, v zařízeních dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků
a v jiných zařízeních na základě akreditace udělené Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy, popřípadě samostudiem (§ 24 odst. 4 zákona o pedagogických pracovnících). Dokladem o absolvování dalšího vzdělávání ve vzdělávací instituci je
osvědčení vydané příslušnou institucí
(§ 24 odst. 5 zákona o pedagogických pracovnících). K samostudiu přísluší pedagogickým pracovníkům volno v rozsahu 12 pracovních dnů ve školním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody, přičemž dobu čerpání volna určuje ředitel školy (§ 24 odst. 7 zákona o pedagogických pracovnících).
Jednotlivé
druhy a bližší podmínky
dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků stanoví podle zákona o pedagogických pracovnících (§ 24 odst. 6) Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy prostřednictvím prováděcího právního předpisu, vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů. Podle této vyhlášky další vzdělávání pedagogických pracovníků zahrnuje:
 
studium ke splnění kvalifikačních předpokladů,
 
studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů,
 
studium k prohlubování odborné kvalifikace.
METODY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
Vlastní realizace dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků spočívá v aplikaci určité metody vzdělávání, která pedagogickým pracovníkům umožní osvojit si požadované schopnosti, znalosti a dovednosti k vykonávání požadované práce a dosahování očekávaného výkonu. Mezi obvykle používané metody vzdělávání pedagogických i ostatních pracovníků patří:
 
Přednáška.
Pracovníci se učí prostřednictvím výkladu školitele. Přednáška umožňuje snadno a rychle předat schopnosti, znalosti a dovednosti školitele pracovníkům, ovšem jednostranný výklad školitele snižuje motivaci pracovníků k aktivnímu osvojování si předávaných schopností, znalostí a dovedností.
 
Seminář.
Pracovníci se učí prostřednictvím výkladu školitele a diskuze se školitelem a ostatními účastníky. Seminář zvyšuje motivaci pracovníků k aktivnímu osvojování si předávaných a sdílených schopností, znalostí a dovedností.
 
Demonstrování.
Školitel předvádí pracovníkům určitou pracovní činnost v modelových nebo reálných pracovních podmínkách. Pracovníci si názorně osvojují schopnosti, znalosti a dovednosti k vykonávání požadované práce a dosahování požadovaného výkonu.
 
Případová studie.
Pracovníci se učí, když společně podle určitého zadání hledají možná řešení modelového nebo reálného problému. Řešení případových studií rozvíjí analytické a systémové myšlení pracovníků, podporuje jejich týmovou spolupráci.
 
Pověření úkolem, například ukázková hodina. Školitel pověří pracovníka splněním určitého úkolu a pracovník musí prokázat schopnost aplikovat osvojené schopnosti, znalosti a dovednosti. Pověření úkolem vede pracovníky k samostatnosti a odpovědnosti při vykonávání požadované práce.
 
E-learning.
Představuje alternativní metodu vzdělávání, využitelnou ve škole i mimo školu, s podporou informačních a komunikačních technologií, především multimediálních vzdělávacích programů dostupných prostřednictvím osobních počítačů a počítačových sítí.
VYHODNOCENÍ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
Účinná aplikace jednotlivých metod vzdělávání vyžaduje kontrolu dodržování plánu vzdělávání, stejně jako vyhodnocení výsledků vzdělávání. Zvlášť důležité je posoudit u jednotlivých pracovníků skutečnou míru osvojení si nových schopností, znalostí a dovedností a jejich
uplatnění
při výkonu požadované práce.
Při vyhodnocování výsledků vzdělávání se zkoumá a posuzuje, zda byly použity a dodrženy adekvátní metody, jaká byla bezprostřední a následná odezva účastníků, jaká je skutečná míra osvojení si nových schopností, znalostí a dovedností a jejich uplatnění v každodenní práci. Vyhodnocování výsledků vzdělávání se provádí na základě
porovnání výsledků vstupních a výstupních testů
nebo monitorování průběhu vzdělávací akce. Zvlášť důležité je vyhodnocování výsledků vzdělávání během pravidelného hodnocení pracovníků.
Součástí vyhodnocení výsledků vzdělávání je také posouzení dosažené efektivity vzdělávání, jak nákladů (kolik to stálo času a peněz), tak přínosů (co jsme získali, co se změnilo, co se zlepšilo). Provedené vyhodnocení výsledků vzdělávání je důležité pro následnou účelnou
identifikaci potřeby vzdělávání
a účinnou realizaci plánu vzdělávání.
ZDROJE
 
KUČERA, R., TROJAN, V., LINHART, P. et al. Vedení školy v praxi. 1. vyd. Praha: RAABE, 2005. 344 s. ISBN 80-86307-13-1.
 
ŠIKÝŘ, M., BOROVEC, D., LHOTKOVÁ, I. Personalistika v řízení školy. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer. 2012. 200 s. ISBN 978-80-7357-901-2.
 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
 
Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
 
Vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů.