ČŠI pracuje na prohloubení propojování externího a interního hodnocení

K 1.2.2017 zahájila Česká školní inspekce realizaci individuálního projektu systémového Komplexní systém hodnocení, který je spolufinancován z prostředků Evropské unie prostřednictvím Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání a ze státního rozpočtu České republiky. V článku představujeme jednu ze stěžejních aktivit projektu, zaměřenou na podporu propojování externího a interního hodnocení. Představíme dvě roviny, které jsou v klíčové aktivitě zohledněny. První rovinou je propojování na úrovni školy, druhou rovinou propojování na úrovni vzdělávacího systému.

 

ČŠI pracuje na prohloubení propojování externího a interního hodnocení
PhDr.
Martin
Chvál
Ph.D.
externí spolupracovník České školní inspekce, Pedagogická fakulta UK
PhDr.
Josef
Basl
Ph.D.
vedoucí oddělení mezinárodních šetření, Česká školní inspekce
Propojení hodnocení České školní inspekce s vlastním hodnocením školy a příklady inspirativní praxe
Význam propojování externího a interního hodnocení pro zlepšování kvality vzdělávání v České republice začal krystalizovat již před několika lety. Řešení tohoto úkolu by však nemělo smysl bez rámce, jehož je součástí. Tento rámec nese název
Kvalitní škola
a v jeho centru stojí nová inspekční kritéria pro hodnocení, platná od školního roku 2015/2016. Nejprve vysvětlíme, proč a jak kritéria vznikla, proč je označujeme jako "nová" a co se pod pojmem Kvalitní škola vlastně skrývá. Z toho vyplynou i cíle a charakteristika popisované klíčové aktivity realizované v rámci projektu Komplexní systém hodnocení.
Ve zprávě expertů OECD z roku 2012 byly pojmenovány nedostatky našeho evaluačního systému a formulována doporučení pro zlepšení. Z řady sdělení zdůrazníme dvě:
1)
Systém není konzistentní, je třeba zajistit vzájemnou provázanost hodnocení žáků, učitelů, škol a vzdělávacího systému.
2)
Je třeba zajisti lepší synergii mezi externím a vlastním hodnocením škol, zejména pokud jde o sladění posuzovaných aspektů.
Česká školní inspekce se těchto výzev chopila a v rámci kompetencí, které má, se je snažila řešit již v rámci projektu Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice (NIQES), který byl realizován v letech 2011-2015. Od roku 2013 probíhaly uvnitř České školní inspekce diskuse za účasti externistů z řad ředitelů škol a odborníků z vysokých škol věnujících se kvalitě vzdělávání na primární a sekundární úrovni. Počátkem roku 2015 pak Česká školní inspekce organizovala veřejné debaty k tomuto tématu a byly předkládány a diskutovány návrhy řešení. Jako nutný základ se jevila potřeba
definovat kvalitu školy
způsobem, který by byl všem srozumitelný a odrážel širší konsenzus o tom, jakou školu chceme mít v České republice na počátku 21. století. Inspekční kritéria pro hodnocení škol byla logicky zvolena jako platforma, prostřednictvím které se to může podařit. Kritéria pak musí být v čase relativně stabilní.
Od samého počátku interních i veřejných diskusí bylo jasné, že sebelepší definice kvality tuto kvalitu nezajistí a že je klíčové,
jak se její definice reálně promítne do činnosti
škol i České školní inspekce a jak s ní bude nakládáno na úrovni rozhodování o vzdělávacím systému. Na kritéria navázané metodiky a metodické postupy musejí být vytvářeny a realizovány tak, aby byly vzájemně synergické a aby směřovaly k naplňování hlavního cíle, kterým je zlepšení kvality vzdělávání. Je jasné, že metodický rámec označený jako Kvalitní škola zůstává otevřený, má být dotvářen, pilotován, vylepšován. Již v roce 2015 bylo veřejně přislíbeno, že mezi jeho cílové součásti budou patřit následující prvky:
-
čtyřstupňová škála u každého kritéria se specifickým popisem všech úrovní,
-
interní inspekční metodiky hodnocení provázané s kritérii,
-
metodická doporučení pro školy a funkční provázání autoevaluace a externí evaluace škol,
-
příklady inspirativní praxe.
První dva úkoly jsou v zásadě splněny. Součástí zveřejněných kritérií pro hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání pro školní rok 2015/2016 a 2016/2017 je vysvětlující popis nejvyšší úrovně v každém kritériu. Popisy dalších úrovní jsou k dispozici inspekčním pracovníkům a při hodnocení škol se standardně využívají. Ve školním roce 2016/2017 probíhají diskuse s inspekčními pracovníky České školní inspekce nad vylepšováním těchto popisů z hlediska srozumitelnosti, jednoznačnosti, zachytitelnosti při inspekční návštěvě apod.
Interní metodiky Česká školní inspekce vždy měla a i nyní má. V současné době nacházejí inspekční pracovníci velkou oporu také v informačním systému InspIS, kam mohou zaznamenávat výsledky hospitací, rozhovorů, pozorování apod. Tyto metodiky jsou vždy aktuálně upravovány podle specifických témat, kterým se má Česká školní inspekce též věnovat, a samozřejmě z hlediska relevance vzhledem k inspekčním kritériím.
Funkční propojení hodnocení Českou školní inspekcí s vlastním hodnocením škol
je prvním ze jmenovaných úkolů projektu Komplexní systém hodnocení. V současné době je vytvářen seznam dílčích kroků, které by mohly daný úkol nejlépe naplnit. Aktuálně připadají v úvahu tyto:
-
posílit prezentaci inspekčních kritérií na webových stránkách České školní inspekce, kde by mohly být postupně doplňovány ke kritériím vázané metodiky a metodická doporučení pro školy, včetně příkladů inspirativní praxe,
-
zveřejnit popisy škálových stupňů kritérií a tím je dát i školám k dispozici pro vlastní hodnocení školy,
-
zpřístupnit pro ředitele škol hodnocení podle kritérií v informačním systému České školní inspekce,
-
promyslet, pilotovat a případně uvést do praxe veřejnou prezentaci hodnocení školy podle inspekčních kritérií s vyváženým pohledem hodnocení externího a vlastního.
První návrhy řešení dílčích kroků budou známy na podzim letošního roku. Počítá se s jejich oponenturou ze strany ředitelů škol, pedagogů a školních inspektorů, odborníků na vzdělávání z vysokých škol a neziskových organizací.
Druhou důležitou složkou procesu podpory propojování externího a interního hodnocení je
tvorba příkladů inspirativní praxe
. Zde zmiňme dva hlavní cíle:
1.
podpořit srozumitelnost inspekčních kritérií, zejména požadované nejvyšší úrovně,
2.
inspirovat školy při dosahování kvality.
Cílem příkladů úspěšné praxe není propagace konkrétních škol či získání certifikované značky kvality. Snahou při řešení tohoto úkolu bude nalézt pro každé kritérium tři až pět škol, u kterých bude popsána a konkrétně ilustrována kvalita v daném kritériu. Záměrně budou vyhledávány příklady vzájemně se lišící, z různých druhů a typů škol, od různých zřizovatelů, z různých regionů České republiky. Cílem je ukázat, že požadované kvality je možné dosahovat různými způsoby. Projekt si stanovil závazek, že těchto příkladů vznikne celkem 80; aktuálně se začalo pracovat na prvních 13. Na vzniku spolupracuje externí autor z řad inspekčních pracovníků a pracovníků vysokých škol či neziskových organizací spolu s vedoucím pracovníkem konkrétní školy. Příklady škol jsou vyhledávány jak cestami expertní znalosti, tak z dat České školní inspekce. Otázka, jak tyto příklady vhodně psát, představuje aktuální projektový úkol k řešení.
Externí a interní hodnocení na úrovni vzdělávacího systému
Oproti hodnocení na úrovni školy, kde plní Česká školní inspekce roli externího pohledu, reprezentují v rovině vzdělávacího systému národní aktivity České školní inspekce pohled interní. Externí pohled je pak umožněn prostřednictvím zapojení České republiky do mezinárodních šetření. Propojování externího a interního pohledu na podmínky, průběh a výsledky vzdělávání umožní prohlubovat komplexnost zpětné vazby, která směřuje nejen k řídicím orgánům na státní či regionální úrovni, ale i přímo k podpoře práce učitelů.
Konkrétní aspekty propojování externího a interního hodnocení vzdělávacího systému budou spočívat zejména v prohlubování přenosu znalostí a zkušeností z mezinárodních šetření do národního prostředí. Mezinárodní zkušenost s realizací srovnávacích projektů představuje v mnoha ohledech cennou inspiraci v nastavování standardů pro šetření národní.
K dispozici je podrobně propracovaná metodika k jednotlivým záležitostem, jako např.:
-
výběr vzorku škol, žáků, učitelů,
-
design testování (využití rotace testových úloh apod.),
-
podrobné vymezení testovaných oblastí,
-
tvorba testových úloh (navíc jsou pravidelně zveřejňovány tzv. uvolněné úlohy),
-
metodické podklady pro práci s datovými soubory.
Česká školní inspekce bude prohlubování externího a interního pohledu uskutečňovat při své práci. Zároveň bude pravidelně probíhat i přenos poznatků k širší odborné veřejnosti. Konkrétně půjde o realizaci:
-
regionálních seminářů k zjištěním z jednotlivých mezinárodních šetření (včetně zaměření na metodické záležitosti),
-
seminářů k uvolněným testovým úlohám,
-
seminářů k analytické práci s datovými soubory.
V rámci projektu Komplexní systém hodnocení bude možné externí pohled čerpat prostřednictvím realizace následujících mezinárodních šetření:
-
PISA, zaměřeného na mapování matematické, čtenářské a přírodovědné gramotnosti patnáctiletých žáků (cykly PISA 2015, PISA 2018 a PISA 2021),
-
TIMSS, sledujícího znalosti a dovednosti žáků v matematice a přírodních vědách (ČR zapojena do testování žáků 4. ročníku základní školy - cykly TIMSS 2015 a TIMSS 2019),
-
PIRLS, sledujícího čtenářskou gramotnost žáků 4. ročníku základní školy (cykly PIRLS 2016 a PIRLS 2021),
-
TALIS, zjišťujícího názory učitelů a ředitelů druhého stupně základní školy a nižšího stupně víceletého gymnázia na výuku, pedagogické vedení, další vzdělávání apod. a postoje k nim (cyklus TALIS 2018).
Mezi důležité aspekty prohlubování propojování externího a interního pohledu na vzdělávací systém patří jistě také skutečnost, že mezinárodní šetření postupně přechází na elektronický způsob testování, který umožňuje zadávat žákům úlohy, které v papírové podobě možné nebyly - např. simulace pokusu v interaktivním prostředí.
POZNÁMKA
V příštím čísle časopisu Řízení školy bude v rámci představování obsahu individuálního projektu systémového Komplexní systém hodnocení, jehož realizátorem je Česká školní inspekce, přiblížena klíčová aktivita, v jejímž rámci budou vytvářeny metody, postupy a nástroje pro hodnocení klíčových kompetencí.