Česká školní inspekce (dále též „ČŠI“) v rámci projektu NIQES vyvíjí univerzální elektronickou aplikaci pro ověřování výsledků žáků v různých ročnících a různých předmětech. V souladu s programovým prohlášením vlády České republiky z roku 2010 i v souladu s Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2011–2015 provedla inspekce v letech 2012 a 2013 dvě celoplošné pilotáže tohoto systému na úrovni žáků 5. a 9. ročníků základních škol.
ČŠI: Jak dál s elektronickým testováním žáků
PhDr.
Ondřej
Andrys
MAE
náměstek ústředního školního inspektora pro inspekční činnost
Obě provedené celoplošné generální zkoušky procesu elektronického ověřování výsledků žáků v počátečním vzdělávání jednoznačně prokázaly, že tento způsob externí evaluace je velmi
komfortní a moderní metodou
se zásadními přínosy pro všechny aktéry vzdělávacího procesu a má značný potenciál
přispět ke zkvalitnění vzdělávání v ČR.
Stěžejním úkolem po ukončení procesu pilotáží a celoplošných generálních zkoušek systému pro ověřování výsledků žáků v počátečním vzdělávání je rozhodnout, jak k celému procesu přistoupit ve vazbě na
další možné využití testovací aplikace i testových úloh.
V zásadě existuje několik variant, které kombinují využívání systémů jak pro celoplošné ověřování výsledků žáků v příslušném ročníku a příslušném předmětu (např. v uzlových bodech na úrovni 5. a 9. ročníků základních škol), tak pro nejrůznější typy výběrových šetření.
Původním záměrem vlády ČR bylo provádět celoplošné ověřování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků základních škol každoročně.
Takové šetření je samozřejmě z principu možné a s patřičnou podporou realizovatelné, k posouzení však zůstává účelnost a také nezbytnost takového šetření v každoročním intervalu, zejména s ohledem na
využití poskytnutých informací
ze strany jednotlivých účastníků vzdělávacího procesu.DOPORUČENÍ ČESKÉ ŠKOLNÍ INSPEKCE
ČŠI na základě zkušeností z obou celoplošných generálních zkoušek, na základě obecně uznávaných zásad metodologie testování i na základě povědomí o největší míře využitelnosti výsledků získaných elektronickým testováním doporučuje:
Prodloužit časový interval mezi celoplošnými (povinnými) šetřeními
míry naplnění požadavků minimálních standardů v profilových předmětech (český jazyk, matematika, cizí jazyk) v 5. a 9. třídách na 4 roky s úvodním ostrým termínem testování v gesci ČŠI ve školním roce 2014/2015 nebo 2015/2016.Proložit celoplošná šetření každoročními výběrovými šetřeními ČŠI
sledujícími jak míru naplnění požadavků minimálních standardů v profilových i neprofilových předmětech v různých ročnících, tak dosaženou úroveň v klíčových gramotnostech.Poskytnout všem školám možnost každoroční dobrovolné autoevaluace
formou využití testových nástrojů připravených pro certifikovaná celoplošná i výběrová šetření v rámci školního testování, a to jak ke sledování míry naplnění požadavků minimálních standardů v profilových i neprofilových předmětech, tak ke sledování dosažené úrovně v klíčových gramotnostech.PROČ TAKTO
Z hlediska monitorování celkového stavu vzdělávací soustavy platí, že
každoroční celoplošné testování by nepřineslo žádnou významnou výhodu
(data získaná z dostatečně velkého, statisticky významného vzorku by se od celoplošně získaných dat nijak nelišila). Pedagogické procesy mají navíc své vlastní tempo a setrvačnost a je nereálné, aby opatření přijatá na základě zjištění z jednoho testovacího běhu přinesla konkrétní posun registrovatelný v řádu několika měsíců. Naopak delší prodleva mezi celoplošnými ověřováními umožňuje přijmout, realizovat a vyhodnotit i
opatření působící delší dobu
(na úrovni školy např. úpravu ŠVP, na centrální úrovni např. program podpory některé vzdělávací oblasti, změny v RVP apod.).Každoroční celoplošné testování míry naplnění požadavků minimálních standardů by významně omezilo prostor pro sledování a hodnocení dalších výstupů výuky, především z oblasti
klíčových gramotností, produktivních dovedností žáků
(dost dobře nelze sledovat plošně) a jiných než profilových vzdělávacích oblastí.Současně s celoplošnými a výběrovými šetřeními ČŠI budou nadále probíhat
mezinárodní šetření PISA, TIMSS, PIRLS
apod. Také tato šetření budou zdrojem informací o aktuálních výsledcích zapojených škol, současně ale i tato šetření budou představovat organizační nápor pro zapojené školy a budou přispívat k celkovému počtu všech realizovaných testových šetření.Argument, že každoroční celoplošné testování by každému žákovi zaručilo jakousi
certifikovanou zpětnou vazbu
o jím dosažené úrovni ve sledovaných oblastech, je platný, ale ani čtyřletý interval mezi povinnými celoplošnými šetřeními kteroukoli školu nezbavuje možnosti
každoročně v rámci školního testování
absolvovat šetření odpovídající jejím představám a potřebám. Pokud škola takovou možnost využije, bude efekt pro ni i pro její žáky stejný jako v případě, že by se povinná celoplošná šetření realizovala každý rok (tedy ti, kdo budou mít o každoroční sledování výsledků zájem, o takovou možnost nepřijdou).Navrhovaný model tak z pohledu ČŠI obohacuje základní myšlenky původního vládního záměru (pravidelná informace o „výkonu“ vzdělávání, zpětná vazba dostupná každému žákovi a každé škole) o řadu dalších přínosů, které mohou informace získané z plošných i výběrových šetření podpory a výsledků vzdělávání přinést všem aktérům vzdělávacího procesu, a to právě díky
využití různých typů šetření, různých monitorovacích prostředků a zacílení na všechny věkové skupiny žáků
(oproti původní představě sledovat výsledky jen na úrovni 5. a 9. tříd).Výše uvedené komentáře jsou však stále jen doporučením České školní inspekce. Rozhodnutí o podobě celoplošného ověřování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků základních škol zůstává na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.