Co přinesla novela školského zákona v inkluzi žáků s odlišným mateřským jazykem

Ve školním roce 2016/2017 se v českých mateřských, základních a středních školách vzdělávalo podle statistiky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy celkem 38 794 dětí a žáků cizinců, což činí něco přes 2 % z celkového počtu dětí a žáků v uvedených školách. Nejedná se o zanedbatelné číslo vzhledem k faktu, že tito žáci mají minimální znalost českého jazyka, či dokonce nemají žádnou. V praxi škol proto vyvstává nutnost zajistit dostatečnou jazykovou podporu ve formě kurzů češtiny jako druhého jazyka (dále také "ČDJ"), tedy češtiny pro cizince. To je podmínka k plnohodnotnému začlenění žáků s odlišným mateřským jazykem (dále "OMJ") do výuky a získání vzdělání, na které mají dle zákona a Úmluvy o právech dítěte nárok.

Co přinesla novela školského zákona v inkluzi žáků s odlišným mateřským jazykem
PhDr.
Kristýna
Titěrová,
programová ředitelka, META, o. p. s.
Mgr.
Martin
Šimáček,
advocacy a lobbying, META, o. p. s.
Bc.
Lucie
Soukupová,
networking a PR, META, o. p. s.
Podpora vzdělávání dětí a žáků s OMJ není systematická. Novela školského zákona sice přinesla pozitivní změny, ale také řadu problémů, např. v diagnostice dětí s OMJ pro účely jazykového vzdělávání. Řadu systémových problémů navíc nevyřešila a ukazuje se, že nezanedbatelné části dětí se podpora pro zvládnutí češtiny nedostane včas a adekvátně jejich potřebám.
I proto uskutečnila v období od října do listopadu 2017 META - Společnost pro příležitosti mladých migrantů
kulaté stoly k tématu začleňování dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem a reflexi novely školského zákona
. Setkání proběhla v Plzni, Ústí nad Labem, Kolíně a Praze, kam META přizvala klíčové zástupce škol, školských poradenských zařízení, neziskových organizací, státních institucí, obcí a jednotlivých krajů.
Reflexí novely školského zákona se META v krajích rozhodla zabývat poté, co rodiče dětí s OMJ opakovaně
naráželi na odmítavá stanoviska
pedagogicko-psychologických poraden k vyšetření svých dětí a doporučování podpůrných opatření podle § 16 školského zákona. Jedním z podpůrných opatření je přitom výuka
češtiny jako druhého/cizího jazyka
, tedy češtiny pro cizince. Po celý školní rok 2016/2017 přicházely k nároku cizinců na podpůrná opatření od autorit (Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Národního ústavu pro vzdělávání) rozdílné a často protichůdné informace. Základním argumentem proti jejich podpoře z podpůrných opatření bylo ustanovení o zajištění
jazykové přípravy
dětem cizincům plnícím si povinnou školní docházku podle § 20 školského zákona, která by měla předcházet nárokové podpoře z § 16. Tento argument by byl opodstatněný v případě, že by tato jazyková příprava byla nároková a funkční. Bohužel tomu tak není. Kvůli problematickému a
nedostatečnému zajištění jazykové přípravy
z § 20 čelí uvedené autority kritice škol i neziskových organizací již řadu let. META nakonec získala od České školní inspekce a MŠMT stanoviska k možnosti souběžné podpory cizinců z obou paragrafů. Ta jsou k dispozici na portálu Inkluzivní škola.cz.
Na setkáních klíčových zástupců ve vzdělávání v jednotlivých regionech nás tedy zajímalo, jak je v praxi uplatňována podpora dětí a žáků s OMJ ve školách a jestli došlo oproti prvnímu roku implementace novely školského zákona k nějakému posunu.
Setkání ukázala
široký rozptyl praxe škol
v zajištění podpory žákům s OMJ, a to i v rámci jednotlivých krajů. Identifikovala školy s dobrou pedagogickou i finanční kapacitou, ale také školy, které nedokážou nebo nechtějí jazykovou přípravu ani podporu dětem a žákům s OMJ zajistit, včetně škol k tomu krajem pověřených. Ukázalo se, že školy využívají k podpoře žáků s OMJ různé možnosti. Malá část z nich je zvyklá čerpat finanční prostředky z rozvojových programů MŠMT, a žáky tedy podporují výhradně z § 20. Školy, které mají menší počet dětí s OMJ, nebo školy, kterým se dobře spolupracuje s pedagogicko-psychologickými poradnami v nastavování inkluzivního prostředí, pak využívají spíše podporu z § 16, která se zjevně postupně začíná uplatňovat i pro žáky s OMJ.
Pedagogicko-psychologické poradny
, i přes absenci diagnostických nástrojů k vyšetřování jazykových kompetencí a nedostatek tlumočníků, využívají upravených nástrojů a metod. I zde však platí, že rozptyl v praxi poraden je značný. Některé pro účely aplikace § 16 školského zákona vyšetří děti cizince v jazykových kompetencích a navrhnou podporu ve 2. nebo 3. stupni podpory, jiné poradny to stále odmítají. Setkání potvrdila, že poradnám
chybí diagnostické nástroje
, ale především
metodický a jednotný postup
, který by sladil praxe poraden a sjednotil tak vyšetřovací postupy i doporučení, která poradny školám dávají. Bohužel se ukázalo i to, že poradny narážejí na školy, které podporovat žáky s OMJ odmítají.
Krajské úřady
mají již od roku 2004 povinnost zajistit ve spolupráci se zřizovateli škol
jazykovou přípravu
dětem cizincům na základních školách. Toto opatření je již léta kritizováno jako nefunkční. Kraje totiž pouze jmenují školy, které jsou jazykovou přípravou "pověřené", už ale nekontrolují samotnou realizaci ani ji finančně nepodporují (výjimku představuje hlavní město Praha). Reálně, avšak ojediněle funguje jazyková příprava založená na aktivitě samotných ředitelů některých pověřených škol, které čerpají prostředky z rozvojových programů. Tyto prostředky čerpají i školy nepověřené, kde se vyskytuje větší počet žáků cizinců. Potvrdilo se tedy již poněkolikáté, že
nejde o funkční model
poskytování tolik potřebné jazykové přípravy. Krajům také chybí informace o počtu a potřebách cizinců v regionu a nikdo nezjišťuje, zda se jazyková příprava dostane všem žákům cizincům, kteří si v kraji povinnou docházku plní.
Setkání v krajích ukázala, že konkrétní
potřeby jednotlivých zástupců v regionech se v zajištění podpory žákům s OMJ
významně liší. Základní témata se však prolínají všemi čtyřmi kraji. Shrnuli jsme je do následujících bodů:
1.
Školám akutně chybí možnost zajištění intenzivních
kurzů češtiny jako druhého/cizího jazyka
ihned po příchodu žáků bez znalosti jazyka. Školy se potýkají s nedostatkem financí a v důsledku toho dochází k výraznému zpoždění realizace výuky češtiny oproti aktuálním potřebám, to pak klade vyšší nároky na školu v začlenění dětí do běžné výuky. Školy nemají dostatek kvalifikovaných pedagogů ČDJ. Chybí metodologie výuky i kurikulum.
2.
Chybějí
relevantní
informace o
počtu a potřebách dětí a žáků s OMJ v regionu
, což znesnadňuje nastavení adekvátní podpory a zajištění financování. Z toho vyplývá potřeba
posílení vzájemné komunikace, informovanosti
všech aktérů ve vzdělávání (školy, ŠPZ, ČŠI, NIDV, OSPOD, MŠMT, NÚV, kraj, obce, nestátní neziskové organizace ad.). Možné řešení se nabízí ve
vytvoření platforem
pro pravidelná setkávání.
3.
Pedagogicko-psychologickým poradnám i školám chybí metodické vedení a jasné a jednotné informace k poskytování podpory i výuky. Proto je třeba
systémové nastavení způsobu podpory těchto dětí a žáků a ukotvení metodické podpory pedagogů a pracovníků PPP
při vzdělávání dětí a žáků s OMJ. K tomu může napomoci i šíření dobré praxe.
Zjištění ze všech setkání potvrdila naše předchozí zkušenosti z každodenní práce se školami a rodinami cizinců. Opakovaně se ukazuje, jak je důležité, aby aktéři, kteří v terénu poskytují své služby (vyšetřují, dávají doporučení, vzdělávají, poskytují finanční prostředky, dávají metodickou podporu apod.), měli jistotu a oporu v tom, co dělají. Jinak nelze očekávat kvalitní zajištění zmiňovaných služeb. Nejistota, která v podpoře dětí a žáků s OMJ panuje, obtížná vymahatelnost "nárokové" podpory i nesnadné zajištění výuky češtiny jako druhého jazyka, které je pro úspěšné začlenění dětí s OMJ do výuky zásadní, to vše komplikuje hladký průběh vzdělávání těchto dětí, stejně jako život učitelů, poradců a především dětí i jejich rodičů. Dobré praxe v jednotlivých regionech ukazují, že se situace pomalu zlepšuje. Je ale potřeba, aby nároková podpora nebyla zajištěna na základě úsilí osvícených a aktivních jednotlivců, ale aby byla nastavena systémově. A to musí zajistit MŠMT, které zatím v otázce systematické podpory cizinců aktivní není.
Kulaté stoly byly realizovány v rámci projektu Program na podporu pedagogických pracovníků při práci s žáky cizinci (reg. č. AMIF/7/03), který je financován v rámci národního programu Azylového, migračního a integračního fondu a rozpočtu Ministerstva vnitra České republiky.