Co lze pro situaci v ČR doporučit na základě zjištění ICILS 2013

Vydáno:

Na jaře 2013 se celkem 19, zejména evropských států, mezi nimiž byla Česká republika, zapojilo do mezinárodního šetření ICILS 2013. Šetření bylo zaměřeno na žáky 8. ročníků (v České republice se jednalo o 8. ročník základních škol a odpovídající ročníky víceletých gymnázií).

Co lze pro situaci v ČR doporučit na základě zjištění ICILS 2013
Mezinárodní šetření počítačové a informační gramotnosti
PhDr.
Josef
Basl
Ph. D.
národní koordinátor šetření ICILS 2013, Česká školní inspekce
JAK ŠETŘENÍ ICILS 2013 PROBĚHLO
ICILS 2013 představoval první mezinárodní srovnávací projekt, který byl zaměřen na mapování reálných dovedností a schopností žáků v oblasti počítačové a informační gramotnosti. Šetření bylo organizováno
Mezinárodní asociací pro hodnocení výsledků vzdělávání
(IEA, www.iea.nl), která organizuje také další mezinárodní šetření, např. TIMSS (matematika a přírodověda) a PIRLS (čtení).
V České republice šetření proběhlo na reprezentativním vzorku
170 škol
a realizovala ho
Česká školní inspekce
prostřednictvím projektu Kompetence III. Stejně jako v případě jiných mezinárodních šetření (např. právě TIMSS, PIRLS nebo PISA) vybíralo vzorek škol pro každý zapojený stát mezinárodní centrum tak, aby byl reprezentativní zejména s ohledem na podíly žáků v jednotlivých druzích škol, s ohledem na zastoupení menších i větších škol i s ohledem na regionální strukturu.
Mezinárodní centrum garantuje, že získaná data jsou reprezentativní za jednotlivé státy. Pro analýzu získaných dat se v takovém případě standardně používá
statistický postup - tzv. vážení
- přiřazování různé váhy žákům z jednotlivých škol. Klíčový je tedy vážený podíl žáků (reprezentujících např. jednotlivé druhy škol), který se liší od absolutních hodnot.
To je v České republice dáno např. tím, že je třeba mít ve vzorku z každého regionu určitý minimální počet víceletých gymnázií (nelze totiž vynechat malé kraje, a celkově tedy tento druh školy může být ve vybraném vzorku v absolutním vyjádření nadreprezentován). Absolutní četnost zastoupení se pak ale „upraví“ zmíněným statistickým vážením běžně používaným ve výběrových šetřeních.
Design šetření ICILS 2013 byl nastaven tak, že žáci vypracovávali
test počítačové a informační gramotnosti
(každý žák vypracoval dva třicetiminutové testové moduly) a odpovídali na otázky v žákovském dotazníku. Žákovský test a dotazník byly zadávány lokálně na počítači s využitím USB flash disků. Dalšími nástroji šetření ICILS 2013 byly učitelský a školní dotazník. Oba byly administrovány elektronicky prostřednictvím webové aplikace.
DISKUZE VÝSLEDKŮ
Čeští žáci
si v testu počítačové a informační gramotnosti vedli
velmi dobře
- na škále s průměrem 500 dosáhli výborného výsledku 553 bodů. Srovnatelného výsledku (při zohlednění statistické chyby) dosáhli jen žáci kanadské provincie Ontario s 547 body.
Je tak možné říci, že podle šetření ICILS 2013 jsou výsledky žáků v mezinárodním testu počítačové a informační gramotnosti pro Českou republiku pozitivní. Zároveň ale považujeme za důležité poukázat na několik aspektů, kterým stojí za to věnovat pozornost z hlediska
dalšího rozvoje
žákovských schopností a dovedností v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT).
Dívky dosáhly lepších výsledků než chlapci, což se netýká pouze České republiky, ale i všech ostatních zapojených států. Zároveň bylo zjištěno, že dívky si méně „věří“, když mají zhodnotit své počítačové dovednosti. Dále se ukázalo, že minimálně v České republice jsou dívky více „závislé“ na škole, protože se zde častěji než chlapci naučily konkrétní dovednosti (zatímco chlapci se je častěji naučili sami).
Ačkoli je zřejmé, že mnohým dovednostem se žáci naučí mimo školu - nejčastěji sami nebo od někoho v rodině (a v oblasti počítačové a informační gramotnosti je to více patrné než v jiných oblastech/předmětech), ukázalo se, že škola i tak disponuje jistým potenciálem přispívat k rozvoji počítačové a informační gramotnosti žáků a bylo by vhodné o tento potenciál dále pečovat.Ten se skrývá například v efektivním využívání ICT nástrojů učiteli ve výuce a ve vedení žáků k využívání ICT při školní práci. Navíc pro stát v rámci aktivit vzdělávací politiky škola představuje klíčový prvek, prostřednictvím něhož lze něco předávat dětem, žákům, studentům.
KONTEXT PRÁCE S ICT VE ŠKOLÁCH
Jednou z podmínek, které mohou podpořit využívání ICT při výuce, je profesní vzdělávání učitelů. Učitelům byla v rámci ICILS 2013 položena otázka, zda se v posledních dvou letech zúčastnili nějaké aktivity dalšího vzdělávání související s ICT. Nejčastější aktivitou dalšího vzdělávání, které se učitelé v posledních dvou letech zúčastnili (celkem se nějaké aktivity zúčastnilo 80 % učitelů), bylo integrování ICT do výuky a studia (36 %).
Z hlediska profesního vzdělávání učitelů je možné dát zjištění ICILS 2013 do souvislosti se zjištěními z mezinárodního šetření o vyučování a učení TALIS 2013.1)V tomto šetření bylo zjištěno, že
nejvíce se učitelé v ČR účastní profesního vzdělávání zaměřeného na faktické znalosti a vědomosti v předmětech
a hned na druhém místě profesního vzdělávání zaměřeného na ICT dovednosti potřebné pro výuku. Rovněž se ukázalo, že
učitelé pociťují velkou potřebu profesního vzdělávání zejména v oblasti ICT dovedností potřebných pro výuku.
Za pozornost ale stojí zjištění ICILS 2013 týkající se využívání ICT při výuce. Více než polovina českých učitelů se totiž vyjádřila, že používání ICT při výuce není považováno v jejich škole za prioritu (55 %, průměr zemí ICILS činí jen 46 %). Dále v průměru téměř polovina českých učitelů uvedla, že v jejich škole není dostatek času na přípravu hodin zahrnujících práci s ICT, s čímž ve vyšší míře souhlasili učitelé z víceletých gymnázií (59 %, oproti 44 % učitelů ze základních škol).
V každém případě závěry z obou šetření ICILS 2013 a TALIS 2013 podporují myšlenku, že
má smysl věnovat více pozornosti dalšímu vzdělávání pedagogů v oblasti využívání ICT nástrojů při výuce a vzdělávání.
Rovněž by bylo vhodné požadovat v rámci studijních programů fakult připravujících budoucí učitele, aby si každý absolvent osvojil alespoň určitou
minimální úroveň schopností a dovedností využívat ICT nástroje při výuce a vzdělávání.
POČÍTAČOVÁ A INFORMAČNÍ GRAMOTNOST V KONTEXTU RVP
Dále stojí za pozornost skutečnost, že pojetí počítačové a informační gramotnosti v šetření ICILS 2013 podporuje potřebu
revidovat vzdělávací oblast
Informační a komunikační technologie (ICT)
v rámci RVP ZV. Zejména se více zaměřit na oblast bezpečného používání informací a bezpečného „pohybu“ v internetovém prostředí. Dále také posílit využívání ICT nástrojů v jiných vzdělávacích oblastech. Požadovaný důraz na zásady bezpečnosti lze navíc podpořit zjištěním z inspekční činnosti realizované Českou školní inspekcí, aktivitou Úřadu pro ochranu osobních údajů2) nebo projekty soukromého portálu Seznam3).
Navíc revize řady jiných vzdělávacích oblastí (např. matematika) již byla provedena a přitom vývoj v oblasti ICT je oproti některým jiným oblastem více dynamický. V rámci revize by bylo vhodné zvážit
možnost navýšení minimální časové dotace pro vzdělávací oblast ICT
alespoň na druhém stupni (nyní činí jednu hodinu na každém stupni). Užitečné by ale bylo revidovat nejen zmíněnou vzdělávací oblast, ale i
problematiku využívání ICT nástrojů v dalších vzdělávacích oblastech.
V rámci takovéto komplexnější revize by také bylo namístě zohlednit využívání zejména
nejnovějších ICT nástrojů
a poukázat na možné výhody i nevýhody spojené s jejich využíváním. Nelze např. předpokládat, že využívání tabletů při výuce a vzdělávání bude automaticky spojeno jen s pozitivními zkušenostmi, jak zmiňuje například Ondřej Neumajer.4)Otázka integrace nových nástrojů ICT do výuky
souvisí s nabídkou vzdělávání pedagogů
(to musí být kompatibilní s revidovaným RVP), jak nové nástroje ICT do výuky a vzdělávání integrovat.
DOPORUČENÍ PRO VZDĚLÁVACÍ POLITIKU V ČESKÉ REPUBLICE
Na základě výše zmíněných aspektů a argumentů jsou z pohledu zjištění ICILS 2013 jako možná doporučení navrhovány tyto konkrétní kroky:
 
Provést revizi RVP ZV ve vzdělávací oblasti
Informační a komunikační technologie
(včetně revize možné integrace využívání ICT nástrojů v dalších vzdělávacích oblastech).
 
Cíleně posílit nabídku kurzů DVPP zaměřených na efektivní využívání ICT nástrojů učiteli ve výuce a při vedení žáků k využívání ICT při školní práci.
 
V souvislosti s přípravou standardu učitele a kariérního řádu pamatovat na možné stanovení určité minimální úrovně schopností a dovedností využívat ICT nástroje při výuce a vzdělávání. Tento požadavek zakotvit v rámci vzdělávacích programů fakult připravujících učitele a také jej promítnout do nabídky DVPP.
Podrobnější informace o šetření ICILS 2013 a jeho výsledcích jsou dostupné na webových stránkách České školní inspekce, kde lze také nalézt národní zprávu z šetření (www.csicr.cz).
Šetření ICILS 2013 je součástí IPn Kompetence III, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
 

1) Šetření TALIS 2013: Národní zpráva. Strana 18. Zpráva je dostupná na webové adrese http://www.csicr.cz/Pravemenu/Mezinarodni-setreni/TALIS
2) Zmíněno například v článku Internetoví kostlivci v sociálních sítích, uveřejněném 11. 8. 2014 na www.parlamentnilisty.cz
3) Zjištění z výzkumu realizovaného ve spolupráci s Centrem prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci byla zmíněna například v článku Schůzka s neznámou osobou z internetu? Každé druhé dítě by na ni vyrazilo, uveřejněném 15. 7. 2014 na www.novinky.cz
4) NEUMAJER, O. Tabuizované tablety do škol. Řízení školy. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014, 11(6), s. 18-21. ISSN 1214-8679.