CZVV (do češtiny přeloženo "Cermat") se povedl parádní zásek: Chyba ve vyhodnocovacím klíči v přijímacích zkouškách z češtiny na osmiletá gymnázia by se objevit neměla, nicméně i mistr tesař se někdy utne. Budiž. Díky ní jsme se ale dozvěděli o jednotných přijímacích zkouškách, Cermatu a jeho způsobu jednání se školami více, než by se na první pohled zdálo.
Císař je nahý, ať žije císař!
Mgr.
Miroslav
Hřebecký,
programový ředitel EDUin, o. p. s.
V páteční podvečer 27. dubna rozeslal ředitel Zíka víceletým gymnáziím informaci, že ve vyhodnocení testu je chyba a nemají zveřejňovat výsledky. Předpoklad, že by školy zveřejnění výsledků, ostře sledovaných veřejností, odkládaly, zvlášť když nastával prodloužený víkend se státním svátkem, byl dosti naivní. Ředitelé škol vyvěšením výsledkové listiny učinili správní rozhodnutí. Oni, nikoliv Cermat. Začala víkendová fáze nejistoty.
Výsledky přijímacích zkoušek jistě na každé škole zpracovávaly zástupy lidí, tiskly se tuny papíru. Leccos z toho přišlo nyní nazmar. Bylo třeba přepočítávat, zpětně kontrolovat, investovat další množství času. Z CZVV dorazilo naopak "uklidnění", že školy si již v sobotu ráno mohou stahovat z CERTIS nové výsledky, a z ministerstva dobrozdání, že platí staré i nové výsledky. V sobotu mohli ředitelé najít ve svém vykotlaném dubu zprávu, na niž se očekávala odpověď do neděle do 15 hodin. Je chvályhodné, že Cermat pracuje i o víkendu, zaráží spíše automatický předpoklad, že tak kvůli němu budou činit i všechny školy, kterých se jeho konání dotýká. A otázka, zda škola jako prvoinstanční správní orgán může jen tak zrušit své vyhlášené rozhodnutí a vyhlásit ho jinak, se vznáší dodnes.
Vzniklé problémy je samozřejmě třeba řešit a nějaké řešení se celkem rychle a snad i konstruktivně našlo. Jen z toho celého vyčnívala snaha od vedení Cermatu "hrnout to buldozerem". Pro ředitele CZVV je takové jednání typické. Je zastáncem silových řešení, čemuž odpovídá i bezvýhradná podpora konceptu státních maturit (včetně matematiky) nebo jednotných přijímaček jakožto výkonného nástroje, který má prioritní cíl donutit děti učit se silou a hrozbou. Tři dny předtím jsem shodou okolností s panem Zíkou absolvoval debatní duel o státních maturitách, takže jsem jeho názory slyšel. Osobně tento recept Damoklova meče nad žáky nazývá "pozitivní motivací". Nyní něco podobného dopřál ředitelům škol.
Nesledujme v prvé řadě technické otázky provedení a logistického zajištění přijímacích zkoušek. Neprověřujme jen stupně kontroly. Závažnější je, že ani přes mnohá tvrzení nejde o chybu v zadání první a jedinou. EDUin upozorňuje na nejednoznačnost úloh několik let. Chybovost je zcela běžný jev i ve vyhodnocení odpovědí jednotlivých žáků. Jeden z ředitelů si posteskl, že nechal nahlédnout rodiče do spisu. Z 500 uchazečů toho využilo sotva 10 %, přesto u šesti musel konstatovat, že mají pravdu a patrně jim byla nějaká z otevřených otázek vyhodnocena chybně. Pokud bychom předpokládali, že tomu tak bude i u zbylých uchazečů, byla by chybovost vyhodnocení přes 10 %!
Ptejme se ale především na obsah zkoušky a její formu. Testujeme spíše dobře testovatelné znalosti, nebo skutečně v životě potřebné a využitelné? Nejsou v ní zbytečné složitosti, okrajové jazykové jevy, chytáky na děti? V tomto ohledu je případ inkriminované chybné úlohy s počtem písmen vs. hlásek dostatečně výmluvný, když chybu nedokázalo odhalit ani několik stupňů kontroly. Spontánní používání jazyka se zřejmě ubírá jinudy. A císař zůstal nahý.
Když půjdeme ještě dále ke smyslu a přínosu jednotných přijímacích zkoušek, dostáváme se k podezření, že zpětně ovlivňují podobu výuky matematiky a českého jazyka na ZŠ redukcí na to, co je testováno. A zároveň děti skrytě dělí na první ligu a na druhou, která "se nikam nehlásí". Když se na to zeptáte ředitelů, odvětí vám, že to asi někde dělají, ale u nich na škole tomu tak určitě není. Skutečně? Stačí se zeptat řadových matikářů a češtinářů někde o samotě. Odpovědívám, že pod tíhou zodpovědnosti a očekávání od dětí, rodičů i vedení školy si nemohou dovolit děti drilem na přijímačky nepřipravit. V reakci na otázku, co se děje s dětmi ostatními (tzv. nestudijními), jen výmluvně sklopí oči... A vy se jim divíte?
Závěr: Neupínejme se na vylaďování stroje, ale položme si zásadní otázku, zda je daný instrument dobrý sluha, nebo zlý pán. Jednotné přijímací zkoušky v tomto pojetí a s těmito typy úloh negativně ovlivňují podobu vzdělávání na druhém stupni ZŠ a odvádějí výuku od ducha kurikulárních dokumentů směrem ke cvičeným opičkám, které jsou pod tíhou důležitosti okamžiku a s ambiciózními rodiči za zády ochotné naučit se cokoliv. A co s ostatními dětmi? Recept existuje, poručík Hamáček to v Černých baronech řekl jasně: "Kefalín, tyhle starosti pusťte z hlavy, lidí je na světě jako..."