Charakteristiky učitelských sborů

Východiskem pro tento text byla pociťovaná antinomie ve výzkumu učitelské profese, na níž vhodně upozornili autoři vícepřípadové studie české základní školy Dvořák, Starý, Urbánek, Chvál a Walterová. Ti ve svém výzkumu na jedné straně uvádějí výroky ředitelů, že „škola stojí na lidech“ (s. 201), že „bez fungujícího sboru by nebylo možné zajistit chod školy“, že „na kvalitě učitelského sboru jsou závislé možnosti a limity práce celé školy“ (tamtéž), na druhé straně konstatují, že „problematika učitelských sborů, přestože je pro chod školy zásadní, není v českém prostředí, na rozdíl od více frekventovaného tématu učitele, ani výzkumně rozvíjena“ (s. 181). „Různorodé individuální kvality učitele se tak v prostředí školy bezprostředně realizují v kontextu učitelského sboru jako celku“ (tamtéž), v rámci něhož jsou učitelé různou měrou regulováni.

a současně zcela zásadní kolektivní dimenzí klimatu ve škole a přeneseně celkové kvality školy. Je tedy zřejmé, že a měla by být výzkumně uchopena.

Za tímto účelem byla realizována orientační sonda v rámci diskusního setkání studentů oboru školský management na katedře Centrum školského managementu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Toto setkání proběhlo v lednu 2012 a zúčastnilo se ho 35 studujících ředitelů / vedoucích pracovníků, kteří úhrnem referovali o charakteristikách pedagogických sborů na všech typech škol, od mateřské (40 %), přes základní (23 %) a střední (13 %) až po základní umělecké školy (18 %) a zastoupeny byly rovněž domovy dětí a mládeže (6 %)

pro toto setkání bylo písemné zpracování seminárního úkolu, jímž byl se zaměřením na identifikaci symptomatických znaků konkrétního sboru jako specifické profesní a sociální skupiny s uvedením příkladů vztahových konstelací, pnutí, synergických momentů, potencialit a limitů sboru (v rozsahu dvou normostran). Výzkumná sonda se tedy zakládala na zmíněných s cílem kategorizovat základní charakteristiky sborů a vztahy ve sborech zahrnutých do šetření.

A) Velikost

I) Politické názorové spektrum, kulturní a jazykové odlišnosti

Dále jsou uvedeny výroky účastníků kurzu, které považujeme vzhledem ke stanovené kategorizaci za příznačné. není detailní kvalitativní analýza, spíše ilustrace a orientační popis celkové variety učitelských sborů. Text kurzivou představuje doslovná písemná vyjádření účastníků, která jsou z pochopitelných důvodů anonymizována. Ačkoli tyto výroky už samy o sobě mají dobrou vypovídací hodnotu, v některých případech jsou doplněny stručnými komentáři, které je ukotvují v jejich původním kontextu a současně naznačují přesahy do obecné problematiky českých škol.

Velikost

Autorka mj. upozornila na velmi specifickou, často problematickou situaci malotřídních, resp. jednotřídních škol, kdy jsou charakteristiky sboru dominantně ztotožněny charakteristikami jedinců ve sboru.

Kvalifikovanost

Výrok dokumentuje specifickou situaci mateřských škol, kdy se na jednom pracovišti setkávají učitelky, které jsou si rovny co do uznání kvalifikace, ale dosáhly odlišného stupně vzdělání. To může vyvolávat různé pocity subordinace.

Gender

Účastníci velmi často poukazovali na feminizaci sborů, tento stav většinou nijak nerozporují, protože jsou srozuměni s širšími společenskými kontexty, do kterých je usazen.

Věková skladba

Je zřejmé, že při hodnocení věkové struktury sboru nemusí průměr či medián sdělovat žádné zásadní informace. Důležitější je spíše vysledovat zastoupení jednotlivých věkových skupin a míru spolupráce uvnitř těchto skupin i napříč celým věkovým spektrem.

Výhodou mladších pedagogů je jejich pružnost, dynamika a přístupnost novým myšlenkám. Nedělá jim problém zavádění netradičních vyučovacích metod, lehce se dovedou přizpůsobit změnám. Oproti tomu prioritou starších učitelů jsou jejich zkušenosti a určitý nadhled. Dá se říci, že obě skupiny, ač věkově odlišné, spolupracují a vzájemně se doplňují. Věkový rozdíl zde není negativním faktorem ani překážkou, ale motivací pro obě skupiny zaměstnanců. Na druhé straně se lze setkat s různými formami generačních antipatií: Mladší podceňují starší, že jim uniká odbornost, a starší podceňují mladší, protože nemají zkušenosti.

Naopak lze z jiných míst v textu zobecnit, že mladší generace problém s technikou nemá, což jí v současné technizované společnosti dává zřejmou výhodu.

Organizace

Výrok dokládá, že vztahové konstelace ve sboru mohou být významně determinovány prostorovými podmínkami ve škole. Charakteristika sboru jako „nespolupracujícího“ či „vzájemně uzavřeného“ může být tedy spíše důsledkem než vlastní charakteristikou. Např. ve vyjádření si všimneme, že respondentka přímo ztotožňuje kvalitativní znak sboru (skupiny lidí) s materiálním zázemím, které má sbor k dispozici.

Ukazuje se rovněž, že tyto problémy lze řešit a stavební či organizační úpravou lze navozovat příznivější podmínky, které následně aktivizují sbor ke spolupráci:

Slučování sborů jako výsledek optimalizačních, převážně ekonomicky motivovaných opatření se do situace ve sborech promítá dlouhodobě. Dosažení koheze sboru představuje pro vedení školy mimořádně náročný úkol:

Podmínky mohou být ještě ztíženy, pokud sbor nemá faktické příležitosti a potřebu ke spolupráci:

Z vyjádření je zřejmé, že sbor jako celek lze posuzovat teprve tehdy, představuje-li relativně ustálené personální uskupení. V daném případě si všimneme, že sbor může mít jakési jádro, které je nositelem kontinuity. Vysoká míra fluktuace znemožňuje, aby se charakteristiky sboru více vytříbily, což je nicméně samo o sobě zajímavou vlastností sboru, která by mohla být dále šetřena.

Vztahy

Z uvedeného je zřejmé, že charakteristiky učitelských sborů je nutné šetřit s respektem k vnitřnímu formálnímu i neformálnímu uspořádání útvarů podle specializace a kvalifikace pracovníků.

Komentář se týká vyučujících v mateřských školách. Ty pracují ve dvojicích, každá dvojice učitelek má na starosti jednu třídu. Z hlediska oficiální organizační hierarchie není ve dvojici vztah nadřazenosti-podřazenosti, v sociálních vztazích učitelek se však tato relace vyskytovat může.

Soudržnost, stmelenost, sladěnost, spolupráce, atmosféra

Tento případ dokumentuje personální změny jako pozitivní stimul k obnovení rovnováhy učitelského sboru. Je příkladem konkrétních zásahů, které mohou vést k dosažení dlouhodobé stability. Tu popisuje další respondentka následovně: Ředitel školy cítí vnitřní uspokojení, že se mu povedlo za více jak desetileté působení na této škole vytvořit silný pedagogický sbor, který táhne za jeden provaz, což je samo o sobě základní kámen úspěchu každé školy.

Pokud je změna, respektive fluktuace v učitelském sboru příliš častá, stává se vážnou překážkou soudržnosti kolektivu:

Uvedený výrok dokumentuje vliv jedince na klima v učitelském sboru. Jestliže jsme tedy v úvodu uvedli, že individuální kvality učitele se v prostředí školy realizují v kontextu učitelského sboru, potom i sbor je významně determinován působením jednotlivých učitelů na celek.

Dále je zajímavé, kde respondenti identifikovali třecí plochy interpersonálních problémů:

Pracovní potenciál

Ve vyjádření je zdůrazněn pozitivní přínos překrytí učitelské a neučitelské (odborné, umělecké) profese. Rovněž je poukázáno na zdroje autority učitele jako uznávaného experta, která posiluje jeho postavení před žáky i kolegy ve sboru. Současně autor zmiňuje specifické osobnostní rysy učitelů této profesní skupiny: Jako umělci jsou to lidé citliví, často reagují na podněty nepředvídatelně.

Politické názorové spektrum, kulturní a jazykové odlišnosti

Shora uvedené citace jednotlivých případů jsou uvedeny jako zástupné příklady, jež dokládají, s jak pestrou varietou sborů se lze ve školském terénu setkat. Vyplývá z nich mimo jiné, že a zcela jedinečných

To zcela jistě vyžaduje mimořádnou zdatnost v interpersonálních vztazích a pružnost při řízení lidských zdrojů. a účinně využito pracovního úsilí každého jednotlivce, se v tomto světle jeví jako klíčová.

, což předpokládá neustálé usměrňování změn ve struktuře a kvalitě sboru v souladu s potřebami a rozvojovými záměry školy. Kvalitní, pružně reagující a výkonný učitelský sbor je tak výsledkem dlouhodobého, cílově orientovaného přístupu vrcholového vedení školy, což je zcela určitě kategorie, která by měla mít své zastoupení v případném profesním standardu ředitele.

Na závěr bych rád citoval výrok jedné účastnice ankety, že při řízení jakéhokoli sboru jsou

Příspěvek byl přednesen na Konferenci školského managementu 7. 6. 2012 v Praze (viz Řízení školy 7/2012, s. 40-41).