Česko-čínská spolupráce

Mezi již běžná očekávání rodičů patří kromě tradiční výuky i vytváření příležitostí poznávat jiná místa, města, země nebo kontinenty. To umožňuje dítěti získávat nové zkušenosti, kontakty nebo znalosti, přináší mu to mimořádné obohacení, které by listováním v učebnici nebo v atlasu nezískal.

Naše gymnázium už roky spolupracuje s evropskými školami a díky mimořádné iniciativě jednoho z rodičů naší studentky jsme rozvinuli spolupráci i na asijském kontinentu, konkrétně jsme uzavřeli úzkou spolupráci s čínskou střední školou. Stalo se tak minulé léto, kdy jsme u příležitosti China Investment Forum 2014 podepsali smlouvu. Od tohoto okamžiku již máme za sebou vzájemné návštěvy studentů a učitelů, dokonce jsme měsíc hostili vyučující z tamní školy. A protože setkání s čínskými partnery je vždy mimořádným zážitkem, ráda bych se s vámi o tyto zkušenosti podělila.

Škola se nachází na východě země v provincii Zhejiang, v osmimilionovém městě Hangzhou, což je asi dvě hodiny cesty od Šanghaje. Nutno podotknout, že oblast patří mezi ty bohatší a o městě Hangzhou se říká, že je nejzelenějším mezi čínskými městy. Škola je polostátní, tzn. že získává peníze od provincie, ale zároveň je část výdajů hrazena ze školného. Takových škol v Číně není mnoho. Díky této skutečnosti je velmi vyhledávaná solventními a vlivnými rodiči. Součástí nadstandardně vybaveného komplexu jsou školní budovy, pavilony pro volnočasové aktivity, obrovské plochy pro sport a kampus, v kterém žáci tráví celý týden, pouze na víkend odjíždí většina z nich domů. Škola je to na naše poměry velká, počet žáků je okolo 1 200, počet učitelů se pohybuje okolo stovky. Školu řídí jeden ředitel a tři zástupci se svými týmy.

Ve třídách se vzdělává přes čtyřicet žáků, ti sedí většinou v jednolavicích. Vzhledem i vybavením jsou čínské třídy podobné našim. Na stěnách visí tematické plakáty nebo žákovské výtvory, třídy jsou vybaveny tabulemi a projektory. Zaujalo nás, že ve třídách nejsou odpadkové koše, neboť žáci v průběhu dne nejí a ani nepijí. Pro jídlo jsou vyčleněné přesné časy a prostory. Žáci dostávají snídani, oběd a večeři, žádné odpolední nebo dopolední svačiny, snacky nebo bagety nemají.

Den začíná v 6 hodin. Po krátké hygieně ve společné koupelně vybíhají pod přísným dohledem učitelů ze svých pokojů na školní stadion, kde asi 35 minut cvičí. Není to ale cvičení našeho stylu. Předně cvičí naprosto každý žák. Nikdo není uvolněn, nikdo se neomlouvá ani nevymlouvá. Stadion je zaplněn více jak tisícovkou žáků a za hvizdu píšťalky a důrazného povzbuzování jsou prováděny dřepy, kliky, výskoky, které jsou prostřídány svižným během po atletické dráze. Některé skupiny dle určitého schématu také posilují nebo skáčou přes švihadlo. Mezi sedmou a osmou hodinou probíhá snídaně ve velké školní jídelně a pak příprava na výuku. V 8 hodin je melodickým zvoněním zahájeno vyučování, které trvá přibližně do 14 hodin. Výuka je přerušována malými přestávkami a jednou velkou, kterou žáci netráví nicneděláním nebo mobilováním, ale opět jsou na stadionu a cvičí. A stejně jako ráno. Píšťalka, hudba, synchronizace, hlasité pokřiky, přísná kontrola.

Po poměrně skromném obědě mají žáci organizované volno, které vyplňují rozličnými činnostmi. Protože součástí komplexu jsou i pavilony určené právě pro trávení volného času, mohou žáci absolvovat výcviky vaření, šití, malby, kresby, bubnování, modelářství, akupunktury, šermu, tance, golfu, ping-pongu a mnoho dalšího. Škola nabízí asi čtyřicet aktivit. My jsme při návštěvě měli možnost vyzkoušet si některé činnosti, a poznat tak pro nás netradiční umění či sporty.

Po takto stráveném odpoledni žáci v 18 hodin večeří a pak odcházejí do učeben na společnou školní přípravu. Tady žáci v naprostém tichu sedí a zpracovávají úkoly, čtou si nebo studují materiály. Ve třídě s nimi sedí učitel, který dohlíží na pracovní morálku. Ve 21 hodin se třídy zhasnou, žáci se během krátké chvilky přesunou do svých pokojů (od rána v nich nebyli) a do půl hodiny usínají.

Když použiju pro shrnutí dne jednoho čínského žáka ze školy Hangzhou Wenlan Middle School slova našich českých žáků, v čínské škole panuje velmi přísný režim bez minuty osobního volna. Na druhou stranu pro čínského učitele je to příjemná práce, neboť se vlastně vůbec nezabývá řešením nekázně. Školní řád je velmi tvrdý, například popisuje i to, co se smí, anebo spíše nesmí ve vztahu mezi chlapcem a dívkou; řád jasně zakazuje mít u sebe jakoukoliv elektroniku, zakazuje žákovi mluvit bez vyzvání učitelem, zakazuje mu trávit čas v pokoji a daleko přísněji postihuje i drobnější dětské prohřešky. Žáci jsou velmi vychovaní a uctiví, na druhou stranu jsou spíše málomluvní a uzavření.

Z návštěvy v Číně jsme si odváželi i mnoho jiných zážitků, například z cestování po okolí, ale to je již téma pro jiný časopis.

Na tuto návštěvu našeho gymnázia ve škole Hangzhou Wenlan Middle School navázala reciproční návštěva čínské školy u nás. Na přelomu září a října 2015 jsme hostili skupinu čínských žáků a učitelů. Ještě ale před touto návštěvou přijela na konci srpna vyučující anglického jazyka Wu Ling Chao a celé září byla součástí pedagogického týmu naší školy. Vyučovala angličtinu samostatně nebo byla ve výuce společně s českým učitelem. Její přítomnost přinesla žákům i učitelům obohacení, a to díky tématům, nad kterými se diskutovalo. Všechny zajímalo, jaká je v Číně škola, jaká hudba se tam poslouchá, jak se žije obyčejné rodině, jak se tráví volný čas, kam se cestuje, samozřejmě přišlo i na otázky týkající se například svobody slova.

Kdybych měla zhodnotit, jaký význam tato spolupráce má, co našim studentům a učitelům přináší a čím je obohacuje, musím jednoznačně konstatovat, že je to kontakt s jinou kulturou, s jinou člověčí mentalitou. I když asi pro mě bylo největším překvapením, že bylo více okamžiků, kdy jsme nacházeli ve všem shodu, měli jsme podobné názory, podobné potřeby, podobný smysl pro humor, prožívali jsme podobné emoce. Cítili jsme se s nimi příjemně a bezpečně. I z reakcí našich českých rodin vyplynulo, že vnímaly u čínských dětí vřelost, přátelskost, zájem a vděk. Na druhou stranu je pravdou, že při naší návštěvě Číny jsme se museli pohybovat po městě pouze za jejich doprovodu, bránili se našemu přání mít „rozchod“ nebo změnit program. To mohlo být způsobeno jejich vysokou organizovaností nebo nedostatkem určité kreativity či obavou o naše bezpečí. Možná, snad. Každopádně díky takovéto mezikontinentální spolupráci si můžeme lépe uvědomovat, jaké silné stránky české děti mají. Vidíme, že naše děti jsou otevřené, kreativní, komunikativní nebo sebevědomé, že se dokážou přizpůsobit, že dokážou navázat během krátké chvíle kamarádský vztah a že na druhém konci světa zanechají dobrý dojem.

V započaté spolupráci chceme pokračovat dál. Chystáme se vyslat na stáž českého učitele a již nyní máme pozvání na oslavy šedesáti let školy na podzim 2016.