Česká školní inspekce připraví nové nástroje pro monitorování spravedlivosti ve vzdělávání

Vydáno:

K 1. 2. 2017 zahájila Česká školní inspekce realizaci individuálního projektu systémového Komplexní systém hodnocení, který je spolufinancován z prostředků Evropské unie prostřednictvím Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání a ze státního rozpočtu České republiky. V minulých číslech časopisu Řízení školy byly představeny klíčové aktivity projektu zaměřené na propojování externího a interního hodnocení škol a školských zařízení a na hodnocení klíčových kompetencí, v následujícím článku představujeme klíčovou aktivitu zaměřenou na problematiku monitorování spravedlivosti ve vzdělávání.

 

Česká školní inspekce připraví nové nástroje pro monitorování spravedlivosti ve vzdělávání
PhDr.
David
Greger,
Ph.D.,
externí spolupracovník České školní inspekce, Pedagogická fakulta UK
Vysoké vzdělanostní nerovnosti v ČR ve srovnání se zahraničím
Ve srovnání zemí OECD a EU vykazuje ČR dlouhodobě relativně vysokou míru vzdělanostních nerovností. Analýzy dat z mezinárodních výzkumů (PISA, TIMSS, PIRLS apod.) systematicky poukazují na vysoké rozdíly mezi jednotlivými školami v dosažených výsledcích vzdělávání. Rozdíly ve výsledcích škol jsou v mezinárodním srovnání nadprůměrné a navíc se v čase dále zvyšují, jak potvrzuje srovnání dat z různých vln šetření PISA a TIMSS od 90. let minulého století do současnosti. Rovněž platí, že relativně vysokou míru rozdílů ve výsledcích vzdělávání můžeme sledovat ve všech stupních vzdělávání od mateřské školy po střední vzdělávání.
Data z mezinárodních výzkumů také ukazují, že je v ČR relativně vysoká souvislost mezi výsledky žáků a jejich rodinným zázemím. Žáci z podnětného prostředí se navíc stále častěji shlukují v určitých školách, což je podpořeno ranou selekcí v rámci povinného vzdělávání jak do víceletých gymnázií, tak do různých výběrových škol či tříd již na samém počátku školního vzdělávání. Na druhé straně vznikají také školy, kde se koncentrují děti ze sociálně znevýhodněného prostředí. V této souvislosti je Česká republika opakovaně kritizována za nedostatky ve vzdělávání romských žáků.
Výsledky sociologických a pedagogických výzkumů dlouhodobě ukazují, že dosažené výsledky žáků z velké části souvisejí s jejich rodinným zázemím. Vzdělávací systémy se však mezi sebou liší v tom, jak silný je vztah mezi sociálním původem žáků a jejich měřenými dovednostmi či dosaženým vzděláním. Zemím, které našly účinné způsoby podpory a vzdělávání znevýhodněných žáků, se daří závislost výsledků na rodinném zázemí výrazně oslabit. Co platí pro rozdíly mezi zeměmi, platí obdobně rovněž na úrovni škol. Existují rozdíly mezi školami v tom, jak se jim daří účinně podporovat všechny žáky při vzdělávání a dosahovat tak kvalitních výsledků u každého žáka. Výzkumy přitom přesvědčivě dokládají, že snižování nerovností je nutnou podmínkou zvyšování kvality vzdělávání a konkurenceschopnosti jednotlivých zemí.
Vývoj metodik pro hodnocení spravedlivosti vzdělávacího systému
Na tom, že vysoká míra vzdělanostních nerovností představuje základní problém českého školství, se shodují zahraniční i domácí analýzy stavu naší vzdělávací soustavy. Aby bylo možno spravedlivost ve vzdělávání cíleně zlepšovat, je nezbytné ji systematicky monitorovat. Také OECD v tematické zprávě o hodnocení a evaluaci v ČR upozornila na skutečnost, že ČR chybí některá klíčová data. Například nejsou k dispozici údaje o socioekonomickém zázemí žáků a existují pouze omezené informace o podmínkách, ve kterých probíhá výuka a učení na jednotlivých školách. V doporučeních Evropské komise pro ČR je zdůrazňováno, že pro budování uceleného evaluačního systému je zapotřebí se dále zaměřit na sledování škol a žáků se slabšími výsledky. Výzkum ukazuje, že slabší výsledky často souvisejí s původem žáků a jejich rodinným zázemím.
Výše uvedené problémy identifikované výzkumem i doporučeními mezinárodních organizací tedy poukazují na skutečnost, že je zapotřebí vyvinout metodiku pro sledování sociálního zázemí jednotlivých škol a pro kontinuální vyhodnocování spravedlivosti vzdělávacího systému. Za tímto účelem byla v projektu Komplexní systém hodnocení připravena samostatná klíčová aktivita a byl sestaven tým tvořený zástupci akademické obce, odborníky z neziskového sektoru, inspekčními pracovníky České školní inspekce i zástupci praxe. Jeho úkolem bude vyvinout metodiku pro hodnocení spravedlivosti vzdělávacího systému na základě dat získávaných v rámci činností České školní inspekce, ale také dat z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a dalších orgánů státní správy.
Dále bude pro každou základní a mateřskou školu vytvořen soubor dat a indikátorů charakterizujících sociálně-ekonomické vlastnosti prostředí, v němž škola pracuje. Tyto dostupné indikátory pak umožní dosahované výsledky vzdělávání žáků školy dávat do širšího interpretačního kontextu specifik regionu a prostředí, z nějž se rekrutují žáci školy. Umožní pak porovnávat porovnatelné a dávat do kontextu kvalitu procesů i výsledků vzdělávání žáků ve školách s podobnými charakteristikami rodinného prostředí žáků napříč ČR.
V neposlední řadě se zaměříme na přípravu metodik pro vyhodnocování rovných příležitostí na jednotlivých školách v rámci hodnocení oblasti 6 - Podpora žáků při vzdělávání (rovné příležitosti) -, která je součástí kritérií hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání, s nimiž Česká školní inspekce pracuje a která vycházejí z modelu tzv. kvalitní školy. Výstupem aktivity budou metodiky pro inspekční pracovníky České školní inspekce umožňující vyhodnocovat míru podpory poskytované jednotlivým žákům i v kontextu zavádění společného vzdělávání. Na webu České školní inspekce budou také zveřejněny metodiky pro školy, které jim umožní vyhodnocovat míru naplňování tohoto kritéria v rámci autoevaluačních procesů. Výsledné metodiky budou ke konci projektu prezentovány na regionálních seminářích určených vedením škol a zřizovatelům.
První bližší zaměření metodik a inspirací z domácího prostředí i ze zahraničí bude Česká školní inspekce prezentovat odborné školské veřejnosti na konferenci koncem letošního roku a pak i dále formou odborných textů a setkávání v regionech.