Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání

Vydáno:

Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání je neziskovou organizací sdružující organizace i jednotlivce z řad odborné i laické veřejnosti, jejímž cílem je podpora rozvoje inkluzivního vzdělávání v českém školství. Členy odborné společnosti jsou také zástupci Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity, Univerzity Palackého, Univerzity J. E. Purkyně a Univerzity Hradec Králové. Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) usiluje o prosazení systémových opatření, která by umožnila vytvoření potřebných podmínek pro rozvoj inkluzivního vzdělávání v českém školství.

Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání
Mgr.
Lenka
Felcmanová
 
místopředsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání
Co je inkluzivní vzdělávání?
Základním cílem inkluzivního vzdělávání je
umožnit všem dětem při společném vzdělávání dosažení jejich vzdělávacího maxima při současném respektování jejich vzdělávacích potřeb.
Pro úspěšnou pedagogickou práci je zcela zásadní ztotožnění se s tímto cílem a osvojení si metod a didaktických postupů, kterými je možné ho dosáhnout.
Již řadu let jsou v České republice zavedené koncepty vzdělávání v základních a mateřských školách, které jsou postavené na principech inkluzivní pedagogiky, jako příklad uveďme
program Začít spolu a Daltonský plán.
Všechny tyto programy mají společnou propracovanou metodologii výuky, která
staví především na vlastní aktivitě žáků v hodinách
a
systematickou práci s třídním klimatem.
Klíčovou úlohu v inkluzivní pedagogice hraje také
stanovování individuálních učebních cílů každého dítěte
a hodnocení výsledků práce dětí ve vztahu k těmto cílům.
Jako daleko efektivnější a pro děti vhodnější je v inkluzivní pedagogice vnímáno
formativní hodnocení.
Na rozdíl od sumativního hodnocení (hodnocení známkami) se prostřednictvím formativního hodnocení
nesrovnávají výkony jednotlivých dětí mezi sebou,
ale pozornost je
zaměřena na dosahování učebních cílů každého z nich.
Formativní hodnocení je postaveno na
pravidelné zpětné vazbě mezi učitelem a žákem
a slouží především dítěti pro lepší porozumění probírané látce.
Velmi důležitou složkou pedagogické práce je také
pravidelné vyhodnocování a formování klimatu třídy.
Vzájemné interakce mezi žáky a jejich prožívání různých situací jsou neoddělitelnou součástí vzdělávacího procesu. Je proto třeba jim věnovat stálou pozornost a pozitivně je ovlivňovat vhodnými aktivitami (zejména zážitkovými). Neméně důležitá je v inkluzivní pedagogice také
spolupráce s rodinami dětí
a komunitou.
Proč usilovat o inkluzivní vzdělávání?
Společné vzdělávání všech dětí, tedy i dětí s různými handicapy a mimořádným nadáním, je přínosné pro všechny. Důvody pro podporu rozvoje inkluzivního vzdělávání jsou především etické. Stále častěji jsou také zmiňovány důvody ekonomické a v posledních letech i legislativní.
Uveďme například důvody z pohledu dítěte se zdravotním postižením. Na vzdělávání dítěte s handicapem je třeba nahlížet z perspektivy jeho dospělého života. Pokud má
dítě se zdravotním postižením možnost setkávat se s nehandicapovanými vrstevníky
od počátku společného vzdělávání,
naučí se prosazovat svoje názory, dovednosti a schopnosti ve „většinové společnosti“.
Děti, které jsou od předškolního věku zvyklé na každodenní kontakt s dětmi s různým druhem handicapu, berou společné soužití jako samozřejmou věc.
Všechny se tak naučí využívat výhod, které soužití heterogenní skupiny přináší. Ještě důležitější ale je, že se naučí překonávat těžkosti, které jsou s ním bezpochyby také spojené. Tyto cenné zkušenosti si odnášejí do dospělosti. Pokud jsou od počátku vzdělávány odděleně, nelze očekávat, že se těmto dovednostem naučí jako dospělí.
Dalším, neméně důležitým aspektem společného vzdělávání je
podpora přirozených vazeb v rodině dítěte s handicapem.
Zejména pro rodiny dětí se zdravotním postižením z vesnic a malých měst je situace v souvislosti se vzděláváním mnohdy velmi obtížná. Docházka jejich dítěte do speciální školy pro ně často bývá spojená s každodenním dojížděním nebo s umístěním dítěte na internát. V prvním případě bývá pro rodinu zátěží vysoká finanční i organizační náročnost dopravy dítěte do školy, v druhém případě je velkým rizikem postupné ochabování až ztráta vazeb mezi dítětem a jeho rodinou. Inkluzivní vzdělávání je také jedním z
nejefektivnějších nástrojů utváření společenské soudržnosti a prevence diskriminace osob s nějakým druhem odlišnosti.
Z ekonomického hlediska je existence tří paralelních systémů vzdělávání (běžné základní školy, speciální školy, víceletá gymnázia) nesporně spojena se značnými výdaji spojenými s provozem jednotlivých typů škol. Mnohonásobně větší finanční prostředky jsou však každoročně vynakládány na sanaci důsledků segregovaného vzdělávání některých skupin dětí - zejména těch zdravotně a sociálně handicapovaných, jedná se řádově o desítky miliard ročně.
Z šetření provedených mezi zaměstnavateli vyplývá, že
největším důvodem nezaměstnávání osob se zdravotním postižením je obava z jejich zdravotního handicapu.
Vysoká míra nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením je významně spojena s absencí přímé zkušenosti osobní zkušenosti nehandicapovaných s handicapovanými v průběhu vzdělávání. Studie Světové banky (Sociální exkluze Romů - ekonomická ztráta České republiky), která se zaměřovala na vyčíslení finančních ztrát spojených s vyloučením těchto osob ze společnosti, identifikuje hlavní důvod finančních ztrát právě v oblasti vzdělávání.
K legislativním důvodům je třeba přidat i skutečnost, že Česká republika v roce 2009 ratifikovala Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením. Ve článku 24 -Vzdělávání zavazuje stát k vytvoření systému inkluzivního vzdělávání na všech úrovních vzdělávací soustavy. Právo na rovný přístup ke vzdělávání všech osob je také zakotveno ve školském zákoně.
Často zmiňovaná obava, že vzdělávání handicapovaných dětí s nehandicapovanými povede ke zhoršení kvality i výsledků vzdělávání, se ukazuje jako lichá. Skutečnost, že inkluzivní vzdělávání nevede ke snižování kvality vzdělávání, dokazují již řadu let výsledky mezinárodních srovnávacích zkoušek (např. PISA), ve kterých se na předních místech pravidelně umísťují finští žáci. Finsko je přitom zemí, kde je koncept inkluzivního vzdělávání nejvíce rozvinut.
Aktivity ČOSIV ve školním roce 2012/2013
Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání připravila několik
projektů,
které budou realizovány v tomto školním roce.
První z nich je zaměřen na posílení kompetencí vyučujících z pedagogických fakult českých univerzit v oblasti vzdělávání žáků s různou mírou potřeby podpory ve vzdělávání
a včasné péče o děti se sociálním znevýhodněním. Absolventi pedagogických fakult si nezřídka stěžují na nízkou míru připravenosti na vzdělávání heterogenních třídních kolektivů, práci s třídním klimatem a práci s dětmi se sociálním znevýhodněním v předškolním věku.
Odborníci z ČOSIV za podpory velvyslanectví Velké Británie, Norska, Finska a Spojených států amerických v Praze připravili
vzdělávací aktivity zaměřené na oblast didaktiky a metodologie práce s heterogenní skupinou žáků a předškolními dětmi se sociálním znevýhodněním.
Důraz je kladem především na praktické aspekty pedagogické práce. Lektory těchto vzdělávacích aktivit budou přední odborníci z České republiky, Velké Británie, Norska a Finska. Dále budou vytvořeny podklady pro akreditaci vzdělávacích programů s cílem posílení složky inkluzivní pedagogiky ve studijních plánech vybraných studijních oborů.
Cílem projektu je zlepšení připravenosti budoucích pedagogů na vzdělávání dětí s různou mírou vzdělávacích potřeb.
Další projekt podpořený Nadací Open Society Fund Praha je zaměřen na
podporu škol, které usilují o naplňování konceptu inkluzivního vzdělávání.
V České republice nalezneme řadu příkladů dobré praxe, škol, které i přes stále se zhoršující podmínky realizují inkluzivní pedagogiku v praxi.
Cílem projektu je vytvoření funkční sítě těchto škol
a umožnění setkávání jejich zástupců, kde si budou moci navzájem vyměňovat své zkušenosti a získávat nové poznatky a informace od renomovaných odborníků, kteří se těchto setkání budou pravidelně účastnit. Více informací pro zájemce o účast v projektu lze získat na e-mailové adrese
Tomas.Habart@cosiv.cz.
Zatím posledním projektem podpořeným Velvyslanectvím Spojených států amerických v Praze je osvětová mediální kampaň podporující společné vzdělávání pro všechny. Z provedených šetření vyplývá, že ve vztahu k inkluzivnímu vzdělávání panuje ve společnosti stále řada mýtů a nejasností. Ústředním prvkem kampaně je série televizních spotů, veřejných debat a uměleckých akcí, zaměřených na zpřístupnění informací o významu a přínosech inkluzivního vzdělávání široké veřejnosti. Kampaň bude zahájena na přelomu roku 2012/2013.
Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání www.cosiv.cz.