Čerpání z FKSP
PaedDr.
Jan
Mikáč
1. Je možné z FKSP vyplatit peněžní dar propuštěným zaměstnancům?
2. Je možné z FKSP zaplatit odměnu za práci předsedovi ZO ČMOS?
3. Je možné z FKSP zřídit „osobní účty“, kde by měl každý za zaměstnanců možnost čerpat např. částku 2 000 Kč na zvolené benefity (stravování, penzijní připojištění, rekreace, divadlo, sauna, bazén)?
2. Je možné z FKSP zaplatit odměnu za práci předsedovi ZO ČMOS?
3. Je možné z FKSP zřídit „osobní účty“, kde by měl každý za zaměstnanců možnost čerpat např. částku 2 000 Kč na zvolené benefity (stravování, penzijní připojištění, rekreace, divadlo, sauna, bazén)?
SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY:
zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění
vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, v platném znění
1.
Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, stanoví v § 3 odst. 3 okruh osob, kterým lze poskytnout plnění z fondu
– zaměstnancům v pracovním poměru, příslušníkům ve služebním poměru, soudcům, žákům středních odborných učilišť a učilišť a důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu pracovali u organizační složky státu nebo příspěvkové organizace, a jejich manželům (druhům), partnerům a nezaopatřeným dětem. Osobám mimo tento okruh plnění poskytnout nelze. Propouštěnému zaměstnanci je možné poskytnout dar v době trvání pracovního poměru, po jeho skončení již ne.Vyhláška sice připouští možnost poskytnout dar i jiným fyzickým osobám než zaměstnancům, ale jen za mimořádnou aktivitu podle § 14 odst. 1 písm. a) vyhlášky, tedy
za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele při poskytnutí osobní pomoci při požáru, živelní události a při jiných mimořádných případech a za aktivitu humanitárního a sociálního charakteru a péči o zaměstnance a jejich rodinné příslušníky.
2.
Stejné ustanovení § 14 odst. 1 lze bezpochyby vztáhnout i na práci
předsedy ZO ČMOS
, příp. další členy výboru nebo odborové organizace, jejich práci v odborech označit jako
aktivitu humanitárního a sociálního charakteru a za ni jim poskytnout věcný nebo peněžní dar.
3
.Při tvorbě pravidel pro čerpání fondu je nutné respektovat základní poslání fondu, které stanovuje § 33 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění:
„Fond kulturních a
sociálních
potřeb je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k příspěvkové organizaci, žákům středních odborných učilišť a učilišť, interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu pracovali u příspěvkové organizace, příp. rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným fyzickým nebo i právnickým osobám.“Část plnění z fondu musí tedy být vyčleněna a použita na řešení sociálních problémů a potřeb zaměstnanců (stravování, půjčky, sociální výpomoc, zlepšení pracovních podmínek),
nelze proto celý fond rozdělit na „osobní účty“ zaměstnanců. Takovýto pojem právní předpisy ostatně neznají ani co do názvu, ani co do smyslu. Zároveň takovéto vyčlenění části fondu ale také není vyloučeno.
Osobní účty by neměly být chápány jako možnost každého zaměstnance vyčerpat „svůj příděl“, ale spíše jako možnost výběru mezi různými možnostmi čerpání.
Aby fond mohl naplňovat svůj účel, musí také dodržovat princip solidarity.
Pokud si tedy organizace chce vyčlenit z fondu určitou částku pro každého zaměstnance, měla by nejdříve oddělit prostředky na výše popsané sociální potřeby a zbytek nabídnout formou „balíčků“, kdy si zaměstnanec vybere mezi několika možnostmi. Někdo tak využije příspěvek pouze na penzijní připojištění, jiný zaměstnanec na příspěvky na rekreace, rehabilitace apod.Každý ředitel školy a školského zařízení by také měl zvážit, zda se úplným rozdělením prostředků fondu výhradně na osobní účty dobrovolně nezbavuje možnosti využít jej
pro práci s pedagogy jako s pracovním týmem.