Ať člověk otevře kterékoli médium, dokonce i odborné, jsou již přibližně rok zprávy o covidu všudypřítomné. Je logické, že média informují veřejnost o závažných aktuálních událostech, které současnou společnost bezprecedentně ovlivňují a trápí, že hledají vhodné přístupy v různých oblastech. A jak počty nakažených, hospitalizovaných, tak zejména uzavírání škol, restaurací, kulturních zařízení, karanténa v rodinách či jiná další omezení představují zcela mimořádné okolnosti, které určitě nikdo z obyvatel Česka v této podobě nezažil.
Covid nám skutečně pozměnil život. Takže se nedivím, že se na dlouhou dobu muselo jednat o hlavní zprávu ve všech médiích. Asi se ani neslušelo příliš mluvit a psát o tématech, kterými rovněž většina z nás normálně žije, přestože je covid. A když už se o nich mluvilo, tak alespoň zmínkou se slušelo uvést souvislost s covidem. A méně se také mluví o námětech pro změny v budoucnosti, jako bychom ani nepočítali s tím, že se situace vrátí k normálu. Platí to v plném rozsahu i pro školství.
Jenže když je něčeho moc, tak je toho příliš. Přemíra informací snižuje jejich informační hodnotu i naši pozornost všímat si podstatných událo