BYOD - přineste si vlastní počítačové zařízení do školy

BYOD je fenomén, kterému je ve vzdělávání připisován stále větší význam. Název vznikl jako akronym z anglických slov Bring Your Own Device. V prostředí škol popisuje situaci, kdy si žáci nosí do školy svoje vlastní přenosná počítačová zařízení - nejčastěji notebooky, netbooky, tablety, smartphony, phablety, konvertibilní zařízení atp. Nosit taková zařízení do školy samo o sobě ale nestačí. BYOD by měl postihovat takový přístup, kdy žáci mají ve výuce možnost vlastní zařízení používat, učitel takové aktivity plánovat a škola nastavovat podmínky, která přenosná zařízení umožňují za jasně stanovených pravidel využít jako didaktický prostředek pro učení a vzdělávání. V takovém školním prostředí jsou pak zařízení používána v režimu, kdy má každý žák možnost využívat (minimálně) jedno vlastní počítačové zařízení.

Fenomén BYOD není výmyslem výrobců technologií z oboru počítačového průmyslu. Naopak, již v roce 2009 si začali zaměstnavatelé všímat, že si někteří zaměstnanci nosí do práce vlastní zařízení, která připojují do firemní počítačové sítě. Následně se tento jev přenesl i do škol. Podle posledních dat MŠMT získaných za školní rok 2015/16 přímo podporuje BYOD 11% všech základních a středních škol, nejvíce v Praze (16 %). Z jiného průzkumu uskutečněného na začátku roku 2016 v rámci projektu místních akčních plánů vyplývá, že BYOD uplatňuje ve škole 6 % základních škol, ale 38 % to v následujících třech letech plánuje.

Plánovaný a dobře připravený BYOD zprostředkovává mladé generaci zcela novou zkušenost využívání jejich vlastních zařízení. Doma a mimo školu, kde žáci přenosná zařízení používají nejčastěji, na nich převážně hrají hry, sledují zábavná videa, komunikují na sociálních sítích, surfují na internetu... Začleňování těchto technologií do školní výuky v režimu BYOD ale přináší nové situace. Žáci se mohou naučit využívat vlastní zařízení i pro další aktivity, které je rozvíjí a učí novým dovednostem.

Zpravidla se jedná o aktivity, které systematicky zvyšují jejich digitální gramotnost, podporují online spolupráci, učí je kriticky posuzovat různorodé informační zdroje, účelně, gramaticky a typograficky korektně komunikovat v digitálních médiích, vytvářet nápaditá multimediální díla s využitím vlastní tvořivosti... To vše při respektování etických norem a bezpečnostních pravidel. Pokud jsou žáci k těmto aktivitám s počítačovými zařízeními, která mají stále při sobě, vedeni ve škole, lze očekávat, že i ve svém volném čase budou tato zařízení využívat smysluplněji, účelněji a především k vlastnímu učení a rozvoji. Z volnočasového zařízení se stává také zařízení vzdělávací.

Důsledkem pak zpravidla bývá užší propojení školy a školních aktivit s mimoškolním prostředím, respektive obráceně, přenášení mimoškolních zkušeností do prostředí škol. Například se ukazuje, že pokud žáci používají vlastní zařízení i ve škole, zvyšuje to zájem jejich rodičů o školu a dění v ní.

Učitel Pavel Kluber uskutečnil v rámci své závěrečné práce studia na KITTV PedF UK zajímavý experiment. Domluvil se s několika žáky druhého stupně ZŠ, kteří si do svého chytrého mobilu nainstalovali aplikaci, jež sledovala, kolik času tráví používáním jednotlivých aplikací. Výsledek není až tak překvapivý: ve všední dny používali žáci chytrý telefon průměrně 3 hod. 32 min., o víkendu 4 hod. 6 min. Zajímavější je pak zjištění, že samotným telefonováním trávili žáci průměrně pouhé 2 min. 48 v. denně. Označení chytrý telefon je tedy pro toto počítačové zařízení trochu zavádějící.

V praxi škol může strategie BYOD narážet na některá technická či organizační omezení. Učitelé mohou plánovat takové výukové aktivity, které není vždy možné uskutečnit s úplně každým počítačovým zařízením. Například je pro jejich realizaci potřeba větší displej nebo přítomnost druhé kamery, nejen kamery pro videopřenosy. Ve školách se můžeme setkat s několika přístupy:

Jedním z problémů provozování BYOD je řešení otázky údržby a provozu počítačových zařízení, která nejsou v majetku školy. Škola například může vyžadovat, aby byl na zařízeních připojených do školní sítě spuštěn antivir s aktuální virovou databází (takový program je dnes zpravidla označován jako bezpečnostní balík a nabízí i další funkce). Nebo požadovat, aby každé počítačové zařízení umožňovalo v době jeho využívání kontrolu aktivit žáků prostřednictvím specializovaných softwarových nástrojů typu Classroom Management. Některé takové nástroje jsou k dispozici zdarma, takže není nutné na žáky přenášet finanční zátěž spojenou s jejich pořízením.

Pokud mají žáci možnost zařízení dobíjet ve škole, měla by škola vyžadovat pravidelnou revizi a kontrolu takového elektrického spotřebiče dle příslušné normy ČSN. Takovou situaci řeší mnohé české školy stanovením termínu, kdy je ve škole přítomen revizní technik, který za poplatek (např. 30 Kč/zařízení) danou revizi provede a vydá o tom potvrzení.

V praxi českých škol jsou výše uvedená opatření zatím spíše ojedinělá. Nejčastěji je bezpečný provoz, údržba a připravenost na využití ve výuce přenesena na samotné žáky. I přes tuto převládající zkušenost by škola, která plánuje BYOD využívat, měla dané oblasti promýšlet a stanovit pravidla používání vlastních zařízení žáků. Ta by měla být součástí vnitřní dokumentace školy, jako je školní řád.

Cloud je znám především jako online úložiště dat. Přesněji jej lze popsat jako poskytování služeb či programů uložených na internetových serverech s tím, že uživatelé k nim mohou přistupovat například pomocí webového prohlížeče nebo klienta dané aplikace a používat je prakticky odkudkoliv a kdykoliv. Jedná se tedy o přechod od tradičního modelu „krabicového“ softwaru a provozování školního serveru k modernímu modelu využívání hostovaných cloudových online služeb internetu druhé generace.

Nebude zjednodušeným tvrzením, pokud konstatujeme, že pro zavádění mobilních zařízení do výuky je cloud základním předpokladem a zároveň prostředím, které umožňuje propojení, komunikaci, sdílení a spolupráci žáků i učitelů.

V případě BYOD používají žáci různá počítačová zařízení, která pracují s různými operačními systémy. Kromě Microsoft Windows, Apple Mac OS a případně Linuxu se může jednat o mobilní operační systémy jako je Android (Google), Chrome OS (Google), iOS (Apple) a další. Tyto systémy jsou vzájemně nekompatibilní, aplikace vytvořené pro jeden tento systém nelze běžně spouštět na jiném. Proto také mnozí vývojáři a producenti software nabízí své aplikace pro více mobilních operačních systémů. Cloudové aplikace pomáhají překlenout nekompatibilitu operačních systémů. Umožňují uživatelům s různými operačními systémy pracovat se stejnými daty a v mnoha případech i se stejnými aplikacemi.

Přechod na BYOD je dlouhodobý proces, který skrývá mnohá úskalí, zároveň přináší i nové možnosti, a jak se nyní zdá, je jednou z budoucností vzdělávání. Vedení školy by o jeho zavádění mělo přemýšlet a snažit se pro něj vytvářet vhodné podmínky.

Aad Boot, jeden z největších globálních odborníků na řízení, v článku Strategy Execution: Why It Often Fails (http://www.theleadershiphub.com/vault/blogs/strategyexecution-why-it-often-fails) uvádí, že vytvořit strategii a úspěšně ji provést jsou dva značně odlišné úkoly. Prosazení strategie mezi spolupracovníky vyžaduje podrobný plán a jeho komunikaci - jednoduché sdělení, které pochopí každý. Takový plán by měl obsahovat tyto části:

Výše uvedené otázky strategického plánování mohou nejen pomoci vedení školy utřídit si vlastní myšlenky v problematice BYOD, ale i zformulovat společný postup, který bude pro ostatní srozumitelný. Důležitou osobou při jeho stanovování a naplňování by měla být osoba školního ICT metodika.

Na základě zkušeností škol, které se cestou BYOD vydaly, uvádíme několik doporučení, která se na této cestě ukazují jako užitečná.

Text článku vychází z kapitoly BYOD - přines si vlastní zařízení vydané v publikaci Inkluzivní vzdělávání s využitím digitálních technologií autorů Lenky Gajzlerové, Ondřeje Neumajera a Lucie Rohlíkové, kterou vydala v roce 2016 společnost Microsoft. Uvedená kapitola dále rozvádí, jak BYOD souvisí s inkluzivním vzděláváním, problematiku cloudových služeb jako základu BYOD či opatření zabraňující zvyšování nerovností včetně konkrétních příkladů z českých škol. Publikace je online k dispozici zdarma:

LITERATURA