Blízká budoucnost vzdělávání

Způsob, jakým lidé žijí své životy, komunikují a pracují, se dramaticky mění. V roce 2030, kdy současné děti v mateřských školkách dokončí svá studia, se svět bude diametrálně lišit od všeho, co zažily předchozí generace.

Nebývalé příležitosti pro spolupráci, progresivní automatizace pracovních míst, pro která dosud postačovala nižší kvalifikace, požadavky zaměstnavatelů na pracovníky se specializovanými dovednostmi i touha mladých lidí po pracovní autonomii, to vše naznačuje, že náš vzdělávací systém potřebuje připravovat studenty do budoucna velmi odlišným způsobem, než byli připravováni v minulosti.

Pokroky v technologii (z)působí výrazné narušení pracovní síly, protože automatizace by mohla nahradit až 50 procent stávajících pracovních míst. Současně s tím budou nejrychleji rostoucí povolání vyžadovat vysoce rozvinuté kognitivní dovednosti v oblastech, jako je řešení problémů, kritické myšlení a tvořivost; 30 až 40 procent pracovních míst bude vyžadovat explicitní sociálně-emocionální dovednosti.

Tyto předpovědi budoucnosti jsme za poslední dobu slyšeli opakovat tolikrát, že snad mohou vyznívat jako nějaká mantra. Tak či onak nás realita staví před naléhavou otázku: Co mohou učitelé, ředitelé a školští politici udělat, aby zajistili, že dnešní studenti budou připraveni v roce 2030 prosperovat? Výzkum Třída 2030 a připravenost na život: technologický imperativ (The class of 2030 and life-ready learning: The technology imperative), který realizovaly společnosti McKinsey Global Institute a Microsoft, čerpal z různých zdrojů, zahrnujících

Dominantním tématem výzkumných zjištění je potřeba výuky orientované na studenta (student-centred learning¹⁾). Odpovědi studentů - respondentů průzkumu byly jasné: chtějí rozvíjet dovednosti orientované na své vlastní učení, experimentovat s možnostmi a dělat vlastní rozhodnutí, chtějí uspokojovat svou zvědavost a odemknout svůj potenciál. A chtějí učitele, kteří je znají a chápou jako individuality, kteří jim pomáhají na jejich vzdělávací cestě. Výzkum také naznačuje potřebu nového pedagogického myšlení a postupů potřebných k tomu, aby studenti mohli rozvíjet jak kognitivní, tak sociální a emoční dovednosti potřebné k úspěchu ve svém osobním a profesním životě. Absolventi v roce 2030 budou potřebovat hlubší kognitivní schopnosti v prioritních oblastech, jako jsou kreativita a řešení problémů, budování vztahů, sebeuvědomění. Tyto oblasti budou stále důležitější, protože podporují nejen školní učení, ale také ekonomický a sociální blahobyt společnosti. V uspokojování těchto potřeb budou hrát stále významnější roli technologie, zejména jako účinný nástroj učení žáků a pedagogické podpory.

Avšak téměř 40 procent učitelů ve výzkumu uvedlo, že nevyučují tyto dovednosti kvůli nedostatku času a podpory a tlaku standardizovaných učebních osnov. Je tedy třeba se znovu vrátit k otázce, jak můžeme přepracovat přístupy k výuce a učení, aby poskytovaly mladým lidem dovednosti a podporu, kterou naléhavě potřebují.

Odhaduje se, že technologie vytvářené na míru studentům a vyučujícím mohou pomoci pedagogům přerozdělit 20 až 30 procent jejich času, aby se mohli více zaměřit na studenty, na budování hlubších vztahů, vytváření individuálních plánů lekcí nebo poskytování personalizované zpětné vazby v reálném čase.

Vedle optimalizace času v práci učitele přinesl výzkum hlubší pohled na možnosti využití stávajících a vznikajících technologií při naplňování vzdělávacích potřeb studentů a našel tři, které se již ukázaly být účinnými:

V navazujícím textu se přesuneme od vizí k jejich praktické aplikaci.

Na konci září 2018 jsem měl možnost zúčastnit se společně s třemi dalšími učiteli z České republiky akce Microsoft Showcase School Leader Summit. Do irské centrály Microsoft v Dublinu byla sezvána špička spolupracujících škol z celé Evropy implementujících strategický rámec pro transformaci vzdělávání, tzv. Microsoft K12 Education Transformation Framework. Dvoudenní setkání otevřela ministryně školství Irské republiky a ředitelka Globální strategie Microsoft pro digitální vzdělávání. Následovaly přednášky zástupců vývojových týmů, praktické workshopy, zaměřené především na oblast STEM (kurikulum zahrnující předměty Science, Technology, Engineering a Mathematics), a bloky sdílení příkladů dobré praxe z inovativních škol.

Místo konference, Dublin, nebylo vybráno náhodně. Právě zde v dubnu 2018 otevřel²⁾ Microsoft úplně nový technologický hub, tzv. Dream Space. Cílem je zprostředkovat sto tisícům dětí primárního stupně a tzv. Key Stage 4 (žáci ve věku 14 až 16 let) zkušenost, jak technologie ovlivní jejich budoucí svět a jak mohou pomocí technologií svoji budoucnost ony samy utvářet. Jak se vyjádřila ředitelka irského Microsoft Cathriona Hallahan: "Chceme, aby mladí lidé pochopili, že to není jen síla technologie, která je důležitá, ale především jejich vlastní představivost. Teprve kombinace těchto dvou prvků pomůže utvářet, měnit, chránit a zlepšovat náš svět a naši společnost pro příští generace. Chceme zajistit, aby všichni mladí lidé v Irsku pochopili, že i oni mohou hrát důležitou roli při utváření své vlastní budoucnosti."

Pro žáky jsou v Dream Space připraveny dvě tříhodinové modelové lekce, ve kterých se přenesou do světa za 30 let. Do budoucnosti, kde se auta řídí sama, drony doručují zásilky a roboty vykonávají činnosti příliš nebezpečné pro člověka. Žáci v lekcích řeší problémy imaginárního světa, musejí spolupracovat, a pokud se jim něco nepodaří napoprvé, musejí hledat jiné cesty.

V Dream Space se představa budoucnosti zhmotňuje do unikátního zážitku dětí a přesvědčivé inspirace pro učitele. Jednorázová návštěva centra může být zlomovým okamžikem, který však pedagogové musejí dále rozvinout v každodenní praxi. Je úkolem Showcase Schools (vzorových škol Microsoft³⁾) a dalších progresivních vzdělávacích institucí hledat, ověřovat a kriticky hodnotit potenciál technologických inovací ve výuce. Jedině tak se mohou závěry výzkumu Class 2030 uplatnit i mimo laboratorní podmínky Dream Space. A kde jinde začít než u sebe...

V naší škole Magic Hill v Říčanech jsme vystavěli školní vzdělávací program na tzv. dovednostech pro 21. století (21st Century Learning Design⁴⁾). Toto jsou naše hlavní přesvědčení a to, co pro připravenost dětí na budoucí svět děláme v podmínkách české základní školy:

K naplnění těchto předsevzetí jsme zařadili do vzdělávacího programu na 2. stupni nový předmět, nazvaný Individuální projekty, který vyučujeme dvě hodiny týdně. Náplní tohoto předmětu je samostatná práce každého žáka na jeho projektu (start-upu), resp. závazném výstupu, který musí odevzdat na konci školního pololetí. Žáci si sami formulují problém, který je zajímá a na kterém chtějí pracovat.⁵⁾ Na řešení dostanou čas přímo v hodině, kde jim vyučující pomáhají s celým procesem, včetně vyhledání zdrojů, a podporují je v ověřování řešení v případě problémů.

Zde přicházejí ke slovu moderní technologie, aby učitel dokázal řídit práci žáků na několika desítkách individuálních projektů zároveň. Zatímco jedna skupina žáků pracuje na videoreportáži, další píše školní časopis, jiná kreslí komiks, řeší matematickou olympiádu, vytváří 3D funkční model, realizuje dotazníkové šetření mezi žáky nebo programuje v Minecraftu. Takové množství individuálních úkolů by nebylo možné plánovat, sledovat ani hodnotit bez účinné technologické podpory. V naší škole s úspěchem využíváme Microsoft Office 365 a v rámci něho aplikaci Teams. V tomto pracovním prostředí každý žák administruje svůj postup řešení úkolu, dokumentuje pokrok písemně i fotografiemi, komunikuje s učitelem a dostává zpětnou vazbu a současně jako člen pracovního týmu několika spolužáků pracujících na podobném typu projektu diskutuje a řeší se svou skupinou všechny překážky a rozhodnutí. Na konci pololetí, po uzavření práce na projektech, žáci své výsledky prezentují a obhajují, česky i anglicky, a jsou hodnoceni podle sady kritérií (tzv. rubrics).

Taková vyučovací praxe je určitě náročná nejen pro žáky, ale i pro vyučující; věříme však, že se blíží modelům vzdělávání v budoucnosti a připravuje naše děti na nevyhnutelnou životní realitu, která tu bude, než se nadějeme - ať už se nám to líbí, nebo ne.